Lichnovští z Voštic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 14766254 uživatele Saltzmann (diskuse) zrušena - zpět, zanechte svých revertů, máte jich za poslední týdny extrémní množství
doplnění ib
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
{{Infobox - dynastie
| jméno = Lichnovští z Voštic
| jméno = Lichnovští z Voštic
| znak = Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg
| znak = Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg
| popisek = Knížecí erb Lichnovských z Voštic
| popisek = Knížecí erb Lichnovských z Voštic
| země = {{Vlajka a název|České království}}
| země = {{Vlajka a název|České království}} <br> {{Vlajka a název|Prusko}}
| tituly =<nowiki></nowiki>
| tituly = {{nic}}
* 1702 starý [[panský stav]] v&nbsp;Českém království (s&nbsp;predikátem urozený)
* [[Kníže|knížata]]
* 1727 český [[Hrabě|hraběcí stav]] (s&nbsp;predikátem vysoce urozený)
| zakladatel = [[Štěpán z&nbsp;Voštic]], [[Hanuš Lichnovský z&nbsp;Voštic]]
* 1773 pruský [[Kníže|knížecí stav]]
| mýtický zakladatel =
* 1824 rakouský knížecí stav (s&nbsp;predikátem Knížecí milost – ''Fürstliche Gnaden'')
| poslední vládce =
* 1861 pruský predikát Jasnost (''Durchlaut'')
| rok založení = [[1377]]
| zakladatel = [[Štěpán z&nbsp;Voštic]], [[Hanuš Lichnovský z&nbsp;Voštic]]
| konec vlády =
| mýtický zakladatel =
| současná hlava = ? (v exilu)
| poslední vládce =
| větve rodu =<nowiki></nowiki>
| rok založení = [[1377]]
| konec vlády =
| současná hlava = (od 1975) Felix Lichnowsky (*&nbsp;1940; v exilu)
| větve rodu =
}}
}}
'''Lichnovští z Voštic''' jsou původně [[Seznam slezských šlechtických rodů: L|slezský šlechtický rod]] pocházející z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. V roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v roce [[1824]].
'''Lichnovští z Voštic''' jsou původně [[Seznam slezských šlechtických rodů, L|slezský šlechtický rod]] pocházející z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. V roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v roce [[1824]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lichnovští z Voštic (rod), knížata - Portaro - katalog knihovny
| periodikum = provenio.net
| url = https://provenio.net/records/0bfedee5-18c6-4492-b407-3cdd56653d95
| datum přístupu = 2022-07-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220705215442/https://provenio.net/records/0bfedee5-18c6-4492-b407-3cdd56653d95
| datum archivace = 2022-07-05
}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Hradec5_396388-1382.jpg|vlevo|náhled|Zámek Lichnovských v [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradci nad Moravicí]]]]
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z Voštic'' a ''Lichnovské z Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce [[1491]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Lichnovští z Voštic (rod)|periodikum=opac.nm.cz|vydavatel=|url=http://opac.nm.cz/authorities/37732#?id=dP_KuNctStWRZk0iHKfdpQ&pageSize=10&sorting=relevance|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-05}}</ref> získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref>
Prvním známým předkem je Štěpán z [[Voštice|Voštic]], který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z Voštic'' a ''Lichnovské z Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal Jan z Voštic, který v roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Jan (Hanuš) Lichnovský byl služebníkem [[Jan IV. Osvětimský|Jana IV. Osvětimského]], který byl manžel krnovské kněžny [[Barbora Krnovská|Barbory Krnovské]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lichnovští z Voštic
| periodikum = Statutární město Opava
| url = https://www.opava-city.cz/cz/mesto-urad/o-meste/osobnosti/slechta/lichnovsti-z-vostic.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-07-05
}}</ref> Jan z Voštic byl nejvyšším sudím [[Krnovské knížectví|Krnovského knížectví]].<ref name=":0" /> Po získáni Lichnova se začal psát jako Jan Lichnovský z Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref>


Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce [[1532]] zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku [[1685]]. Během reformace přešli Lichnovští k [[Protestantismus|protestantismu]] a někteří z nich se zúčastnili i [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. V [[17. století]] a [[18. století]] vynikli z Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|Karel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František Bernard Lichnovský z Voštic|František Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18. srpen|18. srpna]] [[1702]] povýšen do panského stavu a v roce [[1727]] dokonce do stavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic'' | strany = 81}}</ref>
Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce 1532 zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku 1685. V roce 1608 zakoupil Bernard Jiří Lichnovský z Voštic (1572–1637) panství [[Chuchelná]], které se stalo v následujících letech sídlem rodu. V roce 1612 byly nucení Lichnovští zadlužený Lichnov odprodat krnovské knížecí komoře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Památky obce Lichnov, politický okres Bruntál (Slezsko).
| periodikum = www.soupispamatek.com
| url = https://www.soupispamatek.com/okres_bruntal/foto/lichkov/lichkov.htm
| datum přístupu = 2022-07-05
}}</ref> Bernard Jiří Lichnovský byl během [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] se svým nejstarším synem Václavem (1597-1650) stoupencem [[Český král|českého krále]] [[Fridrich Falcký|Friedricha Falckého]]. Po porážce povstání byl nucen projevit lítost [[Císař říše římské|římskému císaři]] a českému králi [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandu II.]] a zároveň zaplatil pokutu. Václav po sobě zanechal česky psané paměti a svého druhorozeného dědice a opavského zemského sudího Karla Maxmiliána (1635–1688). Jeho syn František Bernard (1664-1747) byl krnovským a opavským zemským hejtmanem, který byl povýšen v roce 1702 do panského stavu a v roce 1727 na hraběte.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Stibor
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Stibor
| příjmení2 = Myška
| jméno2 = Milan
| odkaz na autora2 = Milan Myška
| titul = Lichnovští z Voštic
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Dokoupil
| jméno sestavitele = Lumír
| sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Ostravská univerzita
| místo = Ostrava
| strany = 81
| isbn = 80-7042-447-8
| rok vydání = 1996
| poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic''
}}</ref><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských
| periodikum = lichnovskybadatel.blogspot.com
| url = http://lichnovskybadatel.blogspot.com/2018/03/lichnov-dal-jmeno-slechtickemu-rodu.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-07-05
}}</ref> Lichnovští se opětovně stali katolíky. Syn Františka Bernarda, hrabě František Leopold (1690–1742) se v roce 1714 oženil s Marií Barborou z Werdenbergu a získal panství [[Odry]], po vymření hrabat z Werdenbergu připojili ke svému jménu jejich jméno.<ref name=":1" /> <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Významní občané obce - Oficiální stránky Obce Chuchelná
| periodikum = www.chuchelna.com
| url = https://www.chuchelna.com/informace-o-obci/historie/vyznamni-obcane-obce/
| datum přístupu = 2022-07-05
}}</ref> Po pruském záboru [[Slezsko|Slezska]] se Lichnovští se svými majetky ocitli na obou stranách hranice. Jan Karel hrabě Lichnovský, nejstarší syn Františka Leopolda, byl současně jak poddaným [[Pruský král|pruského krále]], tak i od roku 1746 císařským komořím císařovny [[Marie Terezie]]. V roce 1773 byli Lichnovští povýšení do pruského knížecího stavu, který byl pro [[Rakouské císařství|Rakousko]] potvrzen až v roce 1824. V roce 1778 přikoupili Lichnovští panství [[Hradec nad Moravicí]].<ref name=":1" />


Karel Alois (1761–1814), druhý kníže Lichnowský byl podporovatelem významných hudebníků, kterými byli [[Ludwig van Beethoven]], [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]] a [[Niccolò Paganini|Niccolo Paganinni]].
Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil [[Eduard Maria Lichnovský z Voštic]] ([[1789]]–[[1845]]), který se oženil s Eleonorou Zichy ([[1795]]–[[1873]]). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové [[Felix Lichnovský z Voštic|Felix]], [[Robert Lichnovský z Voštic|Robert]], [[Othenio Lichnovský z Voštic|Othenio]] a [[Karel Maria Lichnovský z Voštic|Karel Maria]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8 | poznámky = Dále jen ''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'' | strany = 142}}
</ref>


Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil [[Eduard Maria Lichnovský z Voštic]] (1789–1845), který se oženil s Eleonorou Zichy (1795–1873). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové [[Felix Lichnovský z Voštic|Felix]], [[Robert Lichnovský z Voštic|Robert]], [[Othenio Lichnovský|Othenio]] a [[Karel Lichnovský z Voštic|Karel Maria]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8 | poznámky = Dále jen ''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'' | strany = 142}}</ref>
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován. Poslední majitel [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradce nad Moravicí]] z&nbsp;rodu Lichnovských Vilém se po válce s&nbsp;rodinou odstěhoval do [[Brazílie]].<ref>''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'', s. 145.</ref>

[[Soubor:Prince Carl Lichnowsky.jpg|náhled|356x356pixelů|Karel Alois Lichnovský z Voštic]]
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] konfiskován. Poslední majitel Hradce nad Moravicí z&nbsp;rodu Lichnovských Vilém se po válce s&nbsp;rodinou odstěhoval do [[Brazílie]].<ref>''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'', s. 145.</ref>


== Význačné postavy ==
== Význačné postavy ==
* [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic]] (1635–1688) knížecí rada, přísedící zemského soudu v Opavě
* [[František Bernard Lichnovský z Voštic]] (1664–1747), získal titul svobodný pán 1702, 1722 povýšen na hraběte
* Jan Karel Lichnovský z Voštic (1722–1788), 1. kníže, říšský dvorní rada, císařský tajný rada
* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
* [[Karel Alois Lichnovský z Voštic]] (1761–1814), mecenáš Mozarta a Beethovena
* [[Karel Alois Lichnovský z Voštic]] (1761–1814), 2. kníže, mecenáš Mozarta a Beethovena
* [[Eduard Lichnovský z Voštic]] (1789–1845), rakouský historik, vydavatel dějin habsburské dynastie
* [[Eduard Maria Lichnovský z Voštic|Eduard Lichnovský z Voštic]] (1789–1845), 3. kníže, rakouský historik, vydavatel dějin habsburské dynastie
* [[Felix Lichnovský z Voštic]] (1814–1848), poslanec frankfurtského parlamentu
* [[Felix Lichnovský z Voštic]] (1814–1848), 4. kníže, poslanec frankfurtského parlamentu
* [[Karel Maria Lichnovský z Voštic]] (1819–1901), poslanec říšského sněmu
* [[Karel Maria Lichnovský z Voštic]] (1819–1901), 5. kníže, poslanec říšského sněmu
* [[Robert Lichnovský z Voštic]] (1822–1879), děkan olomoucké kapituly
* [[Robert Lichnovský z Voštic]] (1822–1879), děkan olomoucké kapituly
* [[Othenio Lichnovský z Voštic]] (1826-1887) [[kníže-velkopřevor]] pražské [[Komenda|komendy]] [[Maltézský řád|Maltézského řádu]]
* [[Othenio Lichnovský|Othenio Lichnovský z Voštic]] (1826–1887) [[kníže-velkopřevor]] pražské [[Komenda|komendy]] [[Maltézský řád|Maltézského řádu]]
* [[Karel Max Lichnovský z Voštic]] (1860–1928), velvyslanec ve Spojeném království
* [[Karel Max Lichnovský|Karel Max Lichnovský z Voštic]] (1860–1928), 6. kníže velvyslanec ve Spojeném království
* [[Markéta Eleonora Lichnovská|Markéta Eleonora]], provdaná [[Karel Lanckoroński|Lanckorońská]] (1863–1954), [[saloniérka]] ve Vídni
* [[Mechtilde Lichnovská z Voštic]] (1879–1958), německá spisovatelka
* [[Mechtilde Lichnovská|Mechtilde Lichnovská z Voštic]] (1879–1958), německá spisovatelka


== Erb ==
== Erb ==
V&nbsp;původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o&nbsp;jednom listu a jednom modrém hroznu. V&nbsp;klenotu bylo stejné znamení jako na štítu a [[přikryvadla]] byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z&nbsp;Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v&nbsp;(heraldicky) pravém červeném poli a v&nbsp;levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s&nbsp;knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s&nbsp;heslem ''Non nobis, Domine, non nobis!''<ref>''Lichnovští z&nbsp;Voštic'', s. 78.</ref>
V&nbsp;původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o&nbsp;jednom listu a jednom modrém hroznu. V&nbsp;[[Klenot (heraldika)|klenotu]] bylo stejné znamení jako na [[Štít (heraldika)|štítu]] a [[přikryvadla]] byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z&nbsp;Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v&nbsp;(heraldicky) pravém červeném poli a v&nbsp;levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s&nbsp;knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s&nbsp;heslem ''Non nobis, Domine, non nobis!''<ref>''Lichnovští z&nbsp;Voštic'', s. 78.</ref>


== Panství rodu ve Slezsku ==
== Panství rodu ve Slezsku ==
Ve Slezsku patřila do majetku Lichnovských např.: [[Chuchelná]] u&nbsp;[[Hlučín]]a, [[Hradec nad Moravicí]], [[Krzyżanowice|Křižanovice]] nedaleko [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]] (od roku 1775), panství [[Grabówka|Hrabůvka]] (od 1730), [[Łubowice]] (od poloviny 17. století do roku 1723). Roku [[1788]] Jan Karel Lichnovský založil rodové [[svěřenství]], do kterého v&nbsp;době vrcholu patřilo do majetku rodu Lichnovských:
Ve Slezsku patřila do majetku Lichnovských např.: [[Chuchelná]] u&nbsp;[[Hlučín]]a, [[Hradec nad Moravicí]], [[Krzyżanowice|Křižanovice]] nedaleko [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]] (od roku 1775), panství [[Grabówka|Hrabůvka]] (od 1730), [[Lubovice]] (od poloviny 17. století do roku 1723). V roce 1788 Jan Karel Lichnovský založil rodové [[svěřenství]], do kterého v&nbsp;době vrcholu patřilo do majetku rodu Lichnovských:
* panství [[Chuchelná]] (poč. 17. století), [[Borutín]], [[Bolesław (Slezské vojvodství)|Boleslav]] (od 1679), [[Ovsiště]], [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] (od 1625), [[Szczepankowice|Štěpánkovice]] a další
* panství [[Chuchelná]] (počátek 17. století), [[Bořutín]], [[Boleslav (Slezské vojvodství)|Boleslav]] (od 1679), [[Ovsiště]], [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] (od 1625), [[Szczepankowice|Štěpánkovice]] a další
* panství [[Grabówka (Slezské vojvodství)|Hrabůvka]] s&nbsp;obcemi: [[Lubomia]], [[Syrynia]], [[Nieboczowy|Nebočovy]] (od 1730)
* [[Chotěbuz (zámek)|tvrz Chotěbuz]], okolo 1771
* panství [[Grabówka (Slezské vojvodství)|Hrabůvka]] s&nbsp;obcemi: [[Lubomia]], [[Syrynia]], [[Nieboczowy|Nebočov]] (od 1730)
* panství [[Pszów|Pšov]] (1774-1806) s&nbsp;obcemi: [[Rydułtowy|Rydultovy]], [[Zawada (Slezské vojvodství)|Zawada]], [[Doły (Slezské vojvodství)|Doły]]
* panství [[Pszów|Pšov]] (1774–1806) s&nbsp;obcemi: [[Rydułtowy|Rydultovy]], [[Zawada (Slezské vojvodství)|Zawada]], [[Doły (Slezské vojvodství)|Doły]]
* panství [[Krzyżanowice|Křižanovice]] s&nbsp;obcemi: [[Roszków (Slezské vojvodství)|Roškov]] i [[Rudyszwałd|Rudyšvald]].
* panství [[Krzyżanowice|Křižanovice]] s&nbsp;obcemi: [[Rožkov]] i [[Rudyšvald]].
Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku [[1941]].{{zdroj?}} Posledním vlastníkem majorátu byl Vilém Lichnovský, narozený 1. července [[1905]] v&nbsp;Hradci u Opavy.
Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku [[1941]].{{zdroj?}} Posledním vlastníkem majorátu byl Vilém Lichnovský, narozený 1.&nbsp;července [[1905]] v&nbsp;Hradci u Opavy.

== Pohřebiště ==
[[Soubor:Chuchelna kaple 20080323.jpg|náhled|[[Hrobka Lichnovských|Hrobka knížat Lichnovských]] v Chuchelné]]
* [[Hrobka Lichnovských (Chuchelná) |Hrobka (mauzoleum) Lichnovských]] v Chuchelné – novogotická centrální stavba z let 1902–1903. Byl v ní pohřben [[Karel Lichnovský z Voštic|Karel Maria 5. kníže Lichnowsky]] (1819–1901), jeho choť Marie, roz. princezna z Croÿ-Dülmenu (1837–1915) a jejich syn [[Karel Max Lichnovský|Karel Max 6. kníže Lichnowsky]] (1860–1928).

== Chov plemenných ovcí ==
I v našem současném slovníku se zabydlel libozvučný termín „hospodářská krize.“ Moc bych se divil, kdyby jej neznali i na panství Lichnovských. Knížata Lichnovští doplatila na svůj rozrod. Bylo třeba vyplácet podíly rodinným příslušníkům. A rovněž někteří z pánů Lichnovských si žili jaksi nad poměry a utráceli víc, než bylo záhodno. Dluhovým pastím se Lichnovští vyhýbali, jak jen mohli, ale nakonec se nevyhnuli. Nakoupili však ovce. Merinové plemeno. Jejich vlna se dobře prodávala a získala brzy dobré jméno doma i v cizině. Když už se všechno zdálo, že se to ubírá po dobré cestě, zámek Hradec vyhořel. Psal se únor 1796. A to byl teprve před nedávnem nákladně rekonstruován. Popelem lehlo celé první patro včetně cenné zámecké knihovny. Poté dostal areál úplně nový vzhled – hlavní budova byla přestavěna na Bílý zámek, v jeho sousedství vznikl pseudogotický zámek Červený.

Ve dvacátých letech 19. století se stalo Brno centrem šlechtitelů ovcí, a Lichnovští na svých statcích v Chuchelné a v Hradci u Opavy rozvinuli vědecky řízený chov ovcí. Na stráních Hanuše (což je blízký kopec) bylo původní stádo obohaceno křížením s ovcemi, pocházejícími ze saského královského chovu. Plemenné ovce Lichnovských putovaly nejenom do sousedních zemí, ale i do vzdáleného australského Nového Jižního Walesu, kde se staly základem tamějšího světově proslulého chovu ovcí. Cena jednoho plamenného berana dosáhla rekordní výše dvou a půl tisíc tolarů. Američané nakupovali na aukci ve Vratislavi berany ze stáda Lichnovských až po dvou tisících dolarů za kus. Statky Lichnovských navštívil i ruský car Alexandr I. a na místě dojednal dodávku plemenných ovcí pro Rusko. Ovčí chov rodiny Lichnovských čítal kolem dvaceti tisíc ovcí a dosáhl takové proslulosti, že byl označován za jeden z nejlepších v celé Evropě.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = 778. schůzka: Zpráva o životaběhu slezského knížete Felixe Lichnovského, dědice panství, vojáka, žurnalisty a literáta, duelanta, lva salonů a milence
| periodikum = Dvojka
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/778-schuzka-zprava-o-zivotabehu-slezskeho-knizete-felixe-lichnovskeho-dedice-7940991
| datum vydání = 2010-05-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-13
}}</ref>

== Odkazy ==


== Reference ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Literatura ===
* {{Citace sborníku | příjmení = Kolářová | jméno = Eva | odkaz na autora = | příjmení sestavitele = Grůza | jméno sestavitele = Antonín | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Vymětalová | jméno sestavitele2 = Martina | odkaz na sestavitele2 = | titul = Zámecká obrazárna knížat Lichnovských | sborník = Sborník Národního památkového ústavu v&nbsp;Ostravě | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v&nbsp;Ostravě | místo = Ostrava | rok vydání = 2005 | isbn = 80-85034-31-X | strany = 62-64}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Kolářová | jméno = Eva | odkaz na autora = | příjmení sestavitele = Grůza | jméno sestavitele = Antonín | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Vymětalová | jméno sestavitele2 = Martina | odkaz na sestavitele2 = | titul = Zámecká obrazárna knížat Lichnovských | sborník = Sborník Národního památkového ústavu v&nbsp;Ostravě | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v&nbsp;Ostravě | místo = Ostrava | rok vydání = 2005 | isbn = 80-85034-31-X | strany = 62–64}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mašek | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel) | titul = Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2003 | vydání = 3. upr | počet stran = 330 | isbn = 80-2041049-8 | strany = 161-162}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mašek | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel) | titul = Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2003 | vydání = 3. upr | počet stran = 330 | isbn = 80-204-1049-X | strany = 161–162}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pilnáček | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pilnáček | titul = Rody starého Slezska | vydavatel = Ivo Sperát | místo = Brno | rok = 2010 | vydání = 3 | počet stran = 433 | isbn = 978-80-904312-3-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pilnáček | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pilnáček | titul = Rody starého Slezska | vydavatel = Ivo Sperát | místo = Brno | rok = 2010 | vydání = 3 | počet stran = 433 | isbn = 978-80-904312-3-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Rucková | jméno = Iveta | odkaz na autora = | titul = Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität | vydavatel = Ostravská univerzita, Filozofická fakulta | místo = Ostrava | rok = 2007 | počet stran = 163 | isbn = 978-80-7368-322-1 | jazyk = německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Rucková | jméno = Iveta | odkaz na autora = | titul = Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität | vydavatel = Ostravská univerzita, Filozofická fakulta | místo = Ostrava | rok = 2007 | počet stran = 163 | isbn = 978-80-7368-322-1 | jazyk = německy}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z&nbsp;Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | strany = 78-87}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z&nbsp;Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | strany = 78–87}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z&nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | strany = 289-302}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z&nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | strany = 289–302}}
* {{Citace monografie | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = | titul = Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2009 | počet stran = 156 | isbn = 978-80-7432-014-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = | titul = Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2009 | počet stran = 156 | isbn = 978-80-7432-014-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Wolny | jméno = Reinhold | odkaz na autora = | titul = Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848 | vydavatel = EOS-Verlag | místo = St. Ottilien | rok = 2003 | počet stran = 120 | isbn = 3-8306-7152-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Wolny | jméno = Reinhold | odkaz na autora = | titul = Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848 | vydavatel = EOS-Verlag | místo = St. Ottilien | rok = 2003 | počet stran = 120 | isbn = 3-8306-7152-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8 | strany = 140-145}}
* {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8 | strany = 140–145}}


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|House of Lichnowsky}}
* {{Commonscat|House of Lichnowsky}}
* {{Otto|heslo=Lichnovský}}
* {{Otto|heslo=Lichnovský}}
Řádek 69: Řádek 145:


* [http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016332/images/index.html?seite=459 Lichnovští z&nbsp;Voštic v&nbsp;Neue Deutsche Biographie]
* [http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016332/images/index.html?seite=459 Lichnovští z&nbsp;Voštic v&nbsp;Neue Deutsche Biographie]
* [http://www.opava-city.cz/cs/lichnovsti-z-vostic Lichnovští z&nbsp;Voštic na stránkách města Opavy]
* [https://web.archive.org/web/20160705103142/http://www.opava-city.cz/cs/lichnovsti-z-vostic Lichnovští z&nbsp;Voštic na stránkách města Opavy]
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Slezsko|}}
{{Portály|Lidé|Slezsko|}}


[[Kategorie:Lichnovští z Voštic| ]]
[[Kategorie:Lichnovští z Voštic| ]]
[[Kategorie:Příjmení]]
[[Kategorie:Slezští šlechtici]]
[[Kategorie:Češi polského původu]]
[[Kategorie:Rakouské šlechtické rody]]
[[Kategorie:Rakušané českého původu]]
[[Kategorie:Německé šlechtické rody]]
[[Kategorie:Němci českého původu]]

Aktuální verze z 26. 1. 2024, 19:40

Lichnovští z Voštic
Knížecí erb Lichnovských z Voštic
ZeměČeské královstvíČeské království České království
PruskoPrusko Prusko
Tituly
  • 1702 starý panský stav v Českém království (s predikátem urozený)
  • 1727 český hraběcí stav (s predikátem vysoce urozený)
  • 1773 pruský knížecí stav
  • 1824 rakouský knížecí stav (s predikátem Knížecí milost – Fürstliche Gnaden)
  • 1861 pruský predikát Jasnost (Durchlaut)
ZakladateléŠtěpán z Voštic, Hanuš Lichnovský z Voštic
Rok založení1377
Současná hlava(od 1975) Felix Lichnowsky (* 1940; v exilu)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lichnovští z Voštic jsou původně slezský šlechtický rod pocházející z Horního Slezska. V roce 1702 byli povýšeni do panského stavu, v roce 1727 do říšského hraběcího stavu a 30. ledna 1773 do pruského knížecího stavu. Platnost pruského knížecího stavu v Rakousku byla potvrzena až v roce 1824.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí

Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce 1377 zakoupil fojtství v Lędzinách u Pštiny. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: Voštické z Voštic a Lichnovské z Voštic. Zakladatelem Lichnovských se stal Jan z Voštic, který v roce 1491 získal Lichnov na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Jan (Hanuš) Lichnovský byl služebníkem Jana IV. Osvětimského, který byl manžel krnovské kněžny Barbory Krnovské.[2] Jan z Voštic byl nejvyšším sudím Krnovského knížectví.[3] Po získáni Lichnova se začal psát jako Jan Lichnovský z Voštic.[4]

Od počátku 16. století se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na Krnovsku a Opavsku. V roce 1532 zde získali Neplachovice, které drželi až do roku 1685. V roce 1608 zakoupil Bernard Jiří Lichnovský z Voštic (1572–1637) panství Chuchelná, které se stalo v následujících letech sídlem rodu. V roce 1612 byly nucení Lichnovští zadlužený Lichnov odprodat krnovské knížecí komoře.[5] Bernard Jiří Lichnovský byl během stavovského povstání se svým nejstarším synem Václavem (1597-1650) stoupencem českého krále Friedricha Falckého. Po porážce povstání byl nucen projevit lítost římskému císaři a českému králi Ferdinandu II. a zároveň zaplatil pokutu. Václav po sobě zanechal česky psané paměti a svého druhorozeného dědice a opavského zemského sudího Karla Maxmiliána (1635–1688). Jeho syn František Bernard (1664-1747) byl krnovským a opavským zemským hejtmanem, který byl povýšen v roce 1702 do panského stavu a v roce 1727 na hraběte.[6][7] Lichnovští se opětovně stali katolíky. Syn Františka Bernarda, hrabě František Leopold (1690–1742) se v roce 1714 oženil s Marií Barborou z Werdenbergu a získal panství Odry, po vymření hrabat z Werdenbergu připojili ke svému jménu jejich jméno.[7] [8] Po pruském záboru Slezska se Lichnovští se svými majetky ocitli na obou stranách hranice. Jan Karel hrabě Lichnovský, nejstarší syn Františka Leopolda, byl současně jak poddaným pruského krále, tak i od roku 1746 císařským komořím císařovny Marie Terezie. V roce 1773 byli Lichnovští povýšení do pruského knížecího stavu, který byl pro Rakousko potvrzen až v roce 1824. V roce 1778 přikoupili Lichnovští panství Hradec nad Moravicí.[7]

Karel Alois (1761–1814), druhý kníže Lichnowský byl podporovatelem významných hudebníků, kterými byli Ludwig van Beethoven, Franz Liszt a Niccolo Paganinni.

Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil Eduard Maria Lichnovský z Voštic (1789–1845), který se oženil s Eleonorou Zichy (1795–1873). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové Felix, Robert, Othenio a Karel Maria.[9]

Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě Benešových dekretů konfiskován. Poslední majitel Hradce nad Moravicí z rodu Lichnovských Vilém se po válce s rodinou odstěhoval do Brazílie.[10]

Význačné postavy[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

V původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o jednom listu a jednom modrém hroznu. V klenotu bylo stejné znamení jako na štítu a přikryvadla byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v (heraldicky) pravém červeném poli a v levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s heslem Non nobis, Domine, non nobis![11]

Panství rodu ve Slezsku[editovat | editovat zdroj]

Ve Slezsku patřila do majetku Lichnovských např.: Chuchelná u Hlučína, Hradec nad Moravicí, Křižanovice nedaleko Ratiboře (od roku 1775), panství Hrabůvka (od 1730), Lubovice (od poloviny 17. století do roku 1723). V roce 1788 Jan Karel Lichnovský založil rodové svěřenství, do kterého v době vrcholu patřilo do majetku rodu Lichnovských:

Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku 1941.[zdroj?] Posledním vlastníkem majorátu byl Vilém Lichnovský, narozený 1. července 1905 v Hradci u Opavy.

Pohřebiště[editovat | editovat zdroj]

Hrobka knížat Lichnovských v Chuchelné

Chov plemenných ovcí[editovat | editovat zdroj]

I v našem současném slovníku se zabydlel libozvučný termín „hospodářská krize.“ Moc bych se divil, kdyby jej neznali i na panství Lichnovských. Knížata Lichnovští doplatila na svůj rozrod. Bylo třeba vyplácet podíly rodinným příslušníkům. A rovněž někteří z pánů Lichnovských si žili jaksi nad poměry a utráceli víc, než bylo záhodno. Dluhovým pastím se Lichnovští vyhýbali, jak jen mohli, ale nakonec se nevyhnuli. Nakoupili však ovce. Merinové plemeno. Jejich vlna se dobře prodávala a získala brzy dobré jméno doma i v cizině. Když už se všechno zdálo, že se to ubírá po dobré cestě, zámek Hradec vyhořel. Psal se únor 1796. A to byl teprve před nedávnem nákladně rekonstruován. Popelem lehlo celé první patro včetně cenné zámecké knihovny. Poté dostal areál úplně nový vzhled – hlavní budova byla přestavěna na Bílý zámek, v jeho sousedství vznikl pseudogotický zámek Červený.

Ve dvacátých letech 19. století se stalo Brno centrem šlechtitelů ovcí, a Lichnovští na svých statcích v Chuchelné a v Hradci u Opavy rozvinuli vědecky řízený chov ovcí. Na stráních Hanuše (což je blízký kopec) bylo původní stádo obohaceno křížením s ovcemi, pocházejícími ze saského královského chovu. Plemenné ovce Lichnovských putovaly nejenom do sousedních zemí, ale i do vzdáleného australského Nového Jižního Walesu, kde se staly základem tamějšího světově proslulého chovu ovcí. Cena jednoho plamenného berana dosáhla rekordní výše dvou a půl tisíc tolarů. Američané nakupovali na aukci ve Vratislavi berany ze stáda Lichnovských až po dvou tisících dolarů za kus. Statky Lichnovských navštívil i ruský car Alexandr I. a na místě dojednal dodávku plemenných ovcí pro Rusko. Ovčí chov rodiny Lichnovských čítal kolem dvaceti tisíc ovcí a dosáhl takové proslulosti, že byl označován za jeden z nejlepších v celé Evropě.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Lichnovští z Voštic (rod), knížata - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2022-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-05. 
  2. ↑ Lichnovští z Voštic. Statutární město Opava [online]. [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b 778. schůzka: Zpráva o životaběhu slezského knížete Felixe Lichnovského, dědice panství, vojáka, žurnalisty a literáta, duelanta, lva salonů a milence. Dvojka [online]. 2010-05-23 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. Dále jen Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289.
  5. ↑ Památky obce Lichnov, politický okres Bruntál (Slezsko).. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. Dále jen Lichnovští z Voštic. ISBN 80-7042-447-8. S. 81.
  7. ↑ a b c Lichnov dal jméno šlechtickému rodu Lichnovských. lichnovskybadatel.blogspot.com [online]. [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Významní občané obce - Oficiální stránky Obce Chuchelná. www.chuchelna.com [online]. [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 142. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 
  10. ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 145.
  11. ↑ Lichnovští z Voštic, s. 78.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLÁŘOVÁ, Eva. Zámecká obrazárna knížat Lichnovských. In: GRŮZA, Antonín; VYMĚTALOVÁ, Martina. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2005. ISBN 80-85034-31-X. S. 62–64.
  • MAŠEK, Petr. Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 161–162. 
  • PILNÁČEK, Josef. Rody starého Slezska. 3. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2010. 433 s. ISBN 978-80-904312-3-2. 
  • RUCKOVÁ, Iveta. Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007. 163 s. ISBN 978-80-7368-322-1. (německy) 
  • STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-7042-447-8. S. 78–87.
  • UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289–302.
  • UHLÍŘ, Dušan. Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2009. 156 s. ISBN 978-80-7432-014-9. 
  • WOLNY, Reinhold. Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848. St. Ottilien: EOS-Verlag, 2003. 120 s. ISBN 3-8306-7152-0. 
  • ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 140–145. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lichnovští_z_Voštic&oldid=23597324“