Václav Benda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Oprava Zilka
m reference
Řádek 100: Řádek 100:
}}</ref>
}}</ref>


V&nbsp;letech [[1979]] a&nbsp;[[1984]]<ref name="scruton">{{Citace sborníku
⚫
V&nbsp;letech [[1979]] a&nbsp;[[1984]] byl mluvčím Charty 77, a&nbsp;v&nbsp;roce [[1978]] se podílel na založení [[Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných|Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných]]. Za svou činnost byl v&nbsp;letech 1979 až [[1983]] vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého (zpravidla nezákonného) šikanování ze strany státní moci - byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla [[domovní prohlídka]], při které mu byly zabaveny některé věci.<ref name="reseni" /> Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem.<ref name="reseni" />
| příjmení = Benda
| jméno = Václav
| titul = Dopis Rogeru Scrutonovi
| příjmení sestavitele = Benda
| jméno sestavitele = Patrik
| sborník = Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989
| vydavatel = Agite/Fra
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| isbn = 978-80-86603-85-8
| strany = 119-124
⚫
}}</ref> byl mluvčím Charty 77, a&nbsp;v&nbsp;roce [[1978]] se podílel na založení [[Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných|Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných]]. Za svou činnost byl v&nbsp;letech 1979 až [[1983]] vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého (zpravidla nezákonného) šikanování ze strany státní moci - byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla [[domovní prohlídka]], při které mu byly zabaveny některé věci.<ref name="reseni" /> Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem.<ref name="reseni" />


V&nbsp;letech [[1985]]–[[1989]] vydával samizdatový časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie).<ref>[http://www.vons.cz/paraf PARAF (PARalelní Akta Filozofie)] – elektronická verze samizdatového časopisu</ref>
V&nbsp;letech [[1985]]–[[1989]] vydával samizdatový časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie).<ref>[http://www.vons.cz/paraf PARAF (PARalelní Akta Filozofie)] – elektronická verze samizdatového časopisu</ref>

Verze z 9. 4. 2014, 23:34

Tento článek je o filosofovi a politikovi. O fotbalistovi pojednává článek Václav Benda (fotbalista).

Šablona:Infobox Politik

Václav Benda
Narození8. srpna 1946
Praha
Úmrtí2. června 1999 (ve věku 52 let)
Praha
Povolánípolitik, pedagog, matematik, filozof, učitel a programátor
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
OceněníČestné občanství Prahy 2 (2004)
komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2022)
účastník odboje a odporu proti komunismu
medaile Za zásluhy
Politická příslušnostKřesťanskodemokratická strana
Občanská demokratická strana
Manžel(ka)Kamila Bendová
DětiMarek Benda
Filip Benda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PhDr. Václav Benda (8. srpna 1946, Praha – 2. června 1999, Praha) byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice.

Životopis

Do sametové revoluce

Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1964–1969), v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK.[1] Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání.[2] V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu železničním.

Až do roku 1977 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe, a útoky, které státní moc vedla na Chartu 77.[2] Poté se rozhodl v roce 1977 k Chartě připojit, a stát se disidentem.[2] Byl za to vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce.[3][4]

V letech 1979 a 1984[5] byl mluvčím Charty 77, a v roce 1978 se podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého (zpravidla nezákonného) šikanování ze strany státní moci - byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci.[4] Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem.[4]

V letech 1985–1989 vydával samizdatový časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie).[6]

Po revoluci

Po sametové revoluci byl spoluzakladatelem Křesťanskodemokratické strany (KDS), v jejímž čele do roku 1993 stál a posléze byl jejím místopředsedou.

V prosinci 1989 nastoupil jako poslanec za KDS v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 2 - Praha 2 a Praha 4). Mandát obhájil ve svobodných volbách roku 1990 a ve volbách roku 1992. Od června 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Ve federálním parlamentu setrval až do zániku Československa.[7][8][9][10]

V roce 1996 se stal po sloučení KDS a ODS členem Občanské demokratické strany, za niž byl téhož roku zvolen v obvodě Praha 1 do Senátu.[11] V letech 1994 až 1998 byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V roce 1999 jej měl být stíhán za údajné neoprávněné nakládání s osobními údaji v souvislosti s aférou Zilk, ale díky imunitě nebyl k vyšetřování vydán.[12]

Postoje

Václav Benda byl křesťansky a pravicově orientovaný člověk a politik. Státní moc považoval za přidělenou od Boha, a křesťané by podle Bendy měli respektovat ty státní požadavky, které neruší jiné boží nároky.[13] Avšak stát, který útočí jak na boží, tak na své vlastní symboly, popírá sám sebe, přestává být společenskou silou a tuto moc ztrácí.[13] Československý právní systém byl podle Bendy fakticky jeden z nejhorších na světě, protože byl koncipován výhradně k propagandistickým účelům.[14] Koncem 80. let považoval komunistický režim za nejistý a zoufalý (zvládl již pouze násilí), "skutečnou společenskou sílu" viděl v katolické církvi (ovšem bez jakékoliv větší moci), a předvídal konfrontaci těchto dvou stran. Ač se sám pokládal za radikálního, byl proti jakémukoliv uspíšení či eskalace této konfrontace, protože ta by vedla k krveprolití, a prosazoval spíše klidné stupňování nátlaku na stát.[13] Vytvořil koncepci paralelní polis, podle které měli občané vytvářet vlastní nezkažené společenské struktury a nahrazovat jimi nefunkční a zkorumpované struktury oficiální.[14] Struktury měly zahrnovat:

  1. druhou kulturu (underground) - tato struktura byla podle Bendy nejrozvinutější
  2. paralelní školství a vědu
  3. paralelní šíření informací
  4. paralelní ekonomika (zejména podpora lidí, které se režim snažil zlikvidovat ekonomickými prostředky)
  5. paralelní politika

Socialismus a marxismus odmítal z křesťanských pozic: slibovaly totiž dosažení ráje na zemi pouze lidskými silami, ale to je vyhrazeno pouze Bohu a lidské pokusy o totéž vedly vždy pouze ke smrti a otroctví.[15] Odmítal koncept sociální rovnosti, protože ta je možná jen za cenu zotročení člověka.[15]

Jako jeden z mála českých politiků schvaloval převrat a vojenskou diktaturu Augusta Pinocheta v Chile.[16]

Osobní život

Měl šest dětí a předal jim svou velkou zálibu v hraní karet. Syn Martin Benda (*1970) se stal také spoluautorem jedné knihy o karetních hrách.[17]

Ocenění

Pamětní deska

Od roku 2009 Ústav pro studium totalitních režimů uděluje Cenu Václava Bendy osobnostem, které sehrály významnou roli v boji za svobodu a demokracii v letech 1938–1945 a 1948–1989.[18]

17. listopadu 2009 (v Den boje za svobodu a demokracii) byla Václavu Bendovi na pražském Karlově náměstí (na domě č. o. 18, kde žil v letech 1969–1999) slavnostně odhalena pamětní deska s bustou od akademického sochaře Petera Orieška.[19]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 12)
  2. ↑ a b c BENDA, Václav. Noční kádrový dotazník. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 15-19.
  3. ↑ BENDA, Václav. Malá lekce z demokracie. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 10-14.
  4. ↑ a b c BENDA, Václav. Nač váhat před konečným řešením. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 25-27.
  5. ↑ BENDA, Václav. Dopis Rogeru Scrutonovi. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 119-124.
  6. ↑ PARAF (PARalelní Akta Filozofie) – elektronická verze samizdatového časopisu
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Václav Benda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996, obvod Praha 1
  12. ↑ RIEBAUEROVÁ, Martina. Václav Benda bude pohřben příští týden. iDnes [online]. 1999-06-03 [cit. 2014-03-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c BENDA, Václav. Výzva z Bratislavy. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 48-51.
  14. ↑ a b BENDA, Václav. Paralelní polis. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 56-66.
  15. ↑ a b BENDA, Václav. Poznámky k poznámkám často slýchaným. In: BENDA, Patrik. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. ISBN 978-80-86603-85-8. S. 87-95.
  16. ↑ Ondřej Šlechta: Velkodušný politik Václav Benda, Britské listy, 22. 6. 2006
  17. ↑ SVOBODA, Tomáš. Oficiální pravidla karetních her. Praha 1: Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. Kapitola Obálka knihy. 
  18. ↑ Cena Václava Bendy
  19. ↑ Benda, jeden z významných členů disentu, má svou desku – Mediafax, 17. 11. 2009

Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 36. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 43. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 75–76. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 369–370. 
  • BENDA, Václav. Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977-1989. Praha: Agite/Fra, 2009. 375 s. ISBN 978-80-86603-85-8. 

Externí odkazy

Předchůdce Václav Benda Nástupce
vznik strany Předseda Křesťanskodemokratické strany
1990–1993 		Ivan Pilip
Rudolf Battěk Předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění
1992 		rozpad federace
vznik senátu Senátor za obvod Praha 1
1996–1999 		Václav Fischer
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Benda&oldid=11376303“