Sojuz 31: Porovnání verzí
m Robot: oprava parametru šablony |
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q916974) |
||
Řádek 79: | Řádek 79: | ||
[[Kategorie:Pilotované lety programu Sojuz]] |
[[Kategorie:Pilotované lety programu Sojuz]] |
||
[[bg:Союз 31]] |
|||
[[de:Sojus 31]] |
|||
[[en:Soyuz 31]] |
|||
[[es:Soyuz 31]] |
|||
[[fi:Sojuz 31]] |
|||
[[fr:Soyouz 31]] |
|||
[[hu:Szojuz–31]] |
|||
[[it:Sojuz 31]] |
|||
[[pl:Sojuz 31]] |
|||
[[pt:Soyuz 31]] |
|||
[[ru:Союз-31]] |
|||
[[sk:Sojuz 31]] |
|||
[[sv:Sojuz 31]] |
|||
[[uk:Союз-31]] |
Verze z 18. 3. 2013, 09:49
Šablona:Infobox Kosmická loď Sojuz 31 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou mezinárodní posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1978-081A a byl to 66. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl JESTŘÁB. Jednalo se o třetí let v rámci programu Interkosmos.[1]
Posádka
Dvoučlennou posádku tvořili tito kosmonauti:
- Valerij Bykovskij, 44 roků, velitel lodě, třetí let do vesmíru
- Sigmund Jähn, 41 roků,kosmonaut - výzkumník, nováček
Průběh letu
Start
Loď odstartovala 26. srpna 1978 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 193 – 243 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. K pevnému připojení ke stanici došlo 27. srpna 1978 a tentýž den oba kosmonauti přešli do Saljutu.
Práce na stanici
Na stanici přiletěli jako pracovní návštěva, protože zde v době jejich příletu byla druhá stálá posádka Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. U stanice byla připojena nyní formace stanice a dvou Sojuzů. Stanice Saljut 6 v té době kroužila nad Zemí ve výšce 338 – 368 km a periodou 91 minut. Celé kvarteto kosmonautů plnilo zadaný pracovní sedmidenní program, který zahrnoval nejen řadu televizních reportáží, ale hlavně 37 vědeckotechnických experimentů. Sedm z nich bylo lékařského charakteru (změny sluchu, řeči, chuti, vnímání času), 3 biologické, další technologické a nezbytné snímkování různými druhy kamer a analyzátorů.
Protože bylo rozhodnuto, že svou loď ponechají u stanice pro základní posádku a odletí v jejich dříve připojené, museli provést výměnu anatomicky tvarovaných osobních křesel mezi loděmi a prohodit i osobní vybavení. Naložili i výsledky provedených experimentů a v lodi Sojuz 29 oba odletěli na Zem. Přistáli s pomocí padáků v kabině na území Kazachstánu (tehdy součást SSSR).
Loď s jinou posádkou
Kosmická loď Sojuz 31 zůstala připojená u stanice Saljut 6 až do 2. listopadu 1978, kdy s ní základní posádka odletěla domů. Kabina lodi přistála na území Kazachstánu. [2][1]
Konstrukce lodě
Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 306. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „Encyklopedie“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Fjodorovič Bykovskij, s. 51.