Cremona: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
LucienBOT (diskuse | příspěvky)
14 485 editací
m robot přidal: gl:Cremona
→‎Slavní rodáci: doplnenie, úprava
Řádek 66: Řádek 66:


== Slavní rodáci ==
== Slavní rodáci ==
⚫
* [[Gerard z Cremony]] ([[1114]] - [[1187]]), italský matematik, který svým překladem z arabštiny "znovuobjevil" Ptolemaiovu astronomii
* [[Claudio Monteverdi]] (1567 - 1643) - jeden z otců italské opery
* [[Claudio Monteverdi]] ([[1567]] - [[1643]]), hudební skladatel, jeden z otců italské opery
⚫
* [[Gerard z Cremony]] (1114 - 1187) - matematik, který svým překladem z arabštiny "znovuobjevil" Ptolemaiovu astronomii
* [[Niccolò Amati]] (1596 - 1684) - houslař
* [[Niccolò Amati]] ([[1596]] - [[1684]]), italský houslař
* [[Antonio Stradivari]] (1644 - 1684)
* [[Antonio Stradivari]] ([[1644]] - [[1737]]), italský houslař
* [[Ugo Tognazzi]] (* [[1922]] - [[1990]]), italský herec, režisér a scenárista


== Průmysl ==
== Průmysl ==

Verze z 1. 10. 2010, 22:31

Šablona:Infobox Itálie obec

Cremona (cremonsky Cremuna) je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v rovině na levém břehu řeky Pád. Má 71 000 obyvatel a proslula především výrobou houslí. K jejím rodákům patří například Claudio Monteverdi (1567 - 1643) a věhlasný houslař Antonio Stradivari (1644 - 1737).

Úsloví

Cremona vystupuje v latinském úsloví Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona, t. j. jeden svatý Petr v Římě, jeden port v Ankoně, jedna věže v Cremoně,[1] jehož úpravou vzniklo, patrně v 16. století, za doby největšího věhlasu rakovnického piva, latinské a české čtyřverší “Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una ceres Raconae,” česky Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.[2][3]

Historie

Cremona existovala už jako keltská (galská) osada a od roku 218 př.n.l. jako římská kolonie, ale ve středověku byla opakovaně devastována barbarskými nájezdy, a pak válkami mezi císařskými a papežskými vojsky (načas byla i hlavním opěrným bodem Friedricha I. Barbarossy a později jeho vnuka Friedricha II. ) V roce 1334 však připadla Milánu a od té doby s ním sdílela společné osudy až do sjednocení Itálie v 19. století.

Centrum města

‎

Pamětihodnosti

Dóm

  • Více informací na Katedrála v Cremoně.
  • Je hlavní turistickou atrakcí. Byla postavena v lombardsko-románském stylu počátkem 12.století. Dokončena byla až renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, odrážející prvky všech období. Honosí se velkou růžicí ze 13. století a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. Interiér dómu je vyzdoben ohromujícími freskami z raného 16. století, vlámskými tapisériemi a malbami v bočních kaplích. Zejména cenný je pak portál s gotickou předsíní na sloupech podpíraných románskými lvy. Na hlavních sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, Karel Veliký aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let 1505 - 73, výjevy z Nového zákona vytvořili Boccaccio Boccaccino, Romanino da Brescia a jiní malíři. Cenné jsou i chórové lavice z roku 1490 a zejména bruselské tapisérie se Samsonovými příběhy ze 17. století. Varhany v kostele, postavené v roce 1879 (ve skříni ze 16. století), jsou považovány za vůbec nejkrásnější v Itálii. Z vrcholku kampanily se vám naskytne široký rozhled. Před dómem si povšimnete pulpitu, z něhož potulní kněží, jako třeba sv. Bernardin Sienský, promlouvali k přihlížejícím. Jeho kampanila (zvaná Torazzo) je údajně nejvyšší středověkou zvonicí v Itálii (111 metrů). Jsou s dómem propojeny renesanční lodžií. Vedle dómu stojí osmiboké baptisterium založené roku 1167 (nyní je renesančně upravené).
Zvonice

Loggie dei Militi

Na druhé straně dómu lze spatřit arkády Loggie dei Militi (lodžie vojáků) ze 13. století (1292) v gotickém stylu, kde se dříve scházela městská šlechta. Dnes je to válečný pomník.

Palazzo del Comune (Palazzo Comunale)

Pochází s let 1206 - 46 (při renesanční přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Dnes skrývá čtyři vzácné housle - od Guarnieriho del Gesù, od Andrey Amatiho, Niccola Amatiho a Antonia Stradivariho.

Kostely

San Sigismondo

Renesanční kostel nacházející se na východním okraji Cremony. Právě tady se v roce 1441 konala svatba Francesca Sforzy a Biancy Viscontiové. Na paměť této události jej dal pak Francesco Sforza v roce 1463 opravit (původně jen kaple). Interiér oplývá malbami z 16.století, oltářními obrazy a freskami členů cremonské školy (rodina Campiů, Gatti a Boccaccino).

San Agostino

Gotický augustiniánský kostel z roku 1339 s cennou vnitřní výzdobou.

San Pietro del Po

Kostel z 16.století. Má soudobou štukovou a freskovou výzdobu.

Museo Stradivariano v Palazzo Affaitati

Nachází se v ulici Via Ugolani (severozápadně od centra) v Palazzo Affaitati (1561). Pyšní se sbírkou více než 700 houslí, viol, violoncell a kytar slavných mistrů, akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též Pinakotéka s díly domácích i evropských mistrů renesance.

Slavní rodáci

Průmysl

Jak již bylo řečeno, město proslulo především výrobou houslí. Má však také četné průmyslové závody, především strojírenské (výroba zemědělských strojů) a potravinářské. Jižně od města, u Contemaggiore, jsou ložiska ropy a zemního plynu. Větší význam má ale kulturní středisko.

Antonio Stradivari a jeho housle

Socha Antonia Stradivariho

Housle spatřily světlo světa v Cremoně. První nástroj zhotovil houslař Andrea Amati ve 30.letech 16.století a pro svůj kvalitnější zvuk (oproti středověkým skřipkám) si záhy získaly oblibu u královských dvorů po celé Evropě. Ale byl to až Antonio Stradivari, žák vnuka Andrey Amatiho, Niccola, který dovedl toto řemeslo do dokonalosti. Chodíval do dolomitských lesů, kde hledal ideální dřevo na výrobu svého nástroje. Jeho dílna si připsala více než 1100 kusů, z nichž přes 400 se dochovalo dodnes. Žádná moderní technologie zatím nedokáže vytvořit housle s lepším zvukem. Obdivovatele tohoto mistra by neměli vynechat Museo Stradivariano, Palazzo del Comune ani houslařův náhrobek na Piazza Roma.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Reference

  1. ↑ Bedřich z Donína: Cestopis: Loretánská pouť (dostupné online: http://citanka.cz/tocp1250.en/donin/loreto-6.html),
  2. ↑ http://www.rakovnicko.info/mistni-vyrobky/to-prave-z-rakovnicka/
  3. ↑ http://www.pivovary.info/prehled/rakovnik/rakovnik_h.htm

Bibliografie

  • ITÁLIE - Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
  • ITÁLIE, Ikar Praha, a.s., 2000

Související články

Externí odkazy

Oficiální stránky


Lombardie • Obce v provincii Cremona
Acquanegra Cremonese • Agnadello • Annicco • Azzanello • Bagnolo Cremasco • Bonemerse • Bordolano • Ca' d'Andrea • Calvatone • Camisano • Campagnola Cremasca • Capergnanica • Cappella Cantone • Cappella de' Picenardi • Capralba • Casalbuttano ed Uniti • Casale Cremasco-Vidolasco • Casaletto Ceredano • Casaletto Vaprio • Casaletto di Sopra • Casalmaggiore • Casalmorano • Castel Gabbiano • Casteldidone • Castelleone • Castelverde • Castelvisconti • Cella Dati • Chieve • Cicognolo • Cingia de' Botti • Corte de' Cortesi con Cignone • Corte de' Frati • Credera Rubbiano • Crema • Cremona • Cremosano • Crotta d'Adda • Cumignano sul Naviglio • Derovere • Dovera • Drizzona • Fiesco • Formigara • Gabbioneta-Binanuova • Gadesco-Pieve Delmona • Genivolta • Gerre de' Caprioli • Gombito • Grontardo • Grumello Cremonese ed Uniti • Gussola • Isola Dovarese • Izano • Madignano • Malagnino • Martignana di Po • Monte Cremasco • Montodine • Moscazzano • Motta Baluffi • Offanengo • Olmeneta • Ostiano • Paderno Ponchielli • Palazzo Pignano • Pandino • Persico Dosimo • Pescarolo ed Uniti • Pessina Cremonese • Piadena • Pianengo • Pieranica • Pieve San Giacomo • Pieve d'Olmi • Pozzaglio ed Uniti • Quintano • Ricengo • Ripalta Arpina • Ripalta Cremasca • Ripalta Guerina • Rivarolo del Re ed Uniti • Robecco d'Oglio • Romanengo • Salvirola • San Bassano • San Daniele Po • San Giovanni in Croce • San Martino del Lago • Scandolara Ravara • Scandolara Ripa d'Oglio • Sergnano • Sesto ed Uniti • Solarolo Rainerio • Soresina • Sospiro • Soncino • Pizzighettone • Spinadesco • Spineda • Spino d'Adda • Stagno Lombardo • Ticengo • Torlino Vimercati • Tornata • Torre de' Picenardi • Torricella del Pizzo • Trescore Cremasco • Trigolo • Vaiano Cremasco • Vailate • Vescovato • Volongo

Šablona:Portál Itálie

Itálie – Italia – (I)
Regiony (a jejich hlavní města)
Abruzzo (L'Aquila) • Apulie (Puglia) (Bari) • Basilicata (Potenza) • Benátsko (Veneto) (Benátky) • Emilia-Romagna (Bologna) • Kalábrie (Calabria) (Catanzaro) • Kampánie (Campania) (Neapol) • Lazio (Řím) • Ligurie (Liguria) (Janov) • Lombardie (Lombardia) (Milán) • Marche (Ancona) • Molise (Campobasso) • Piemont (Piemonte) (Turín) • Toskánsko (Toscana) (Florencie) • Umbrie (Umbria) (Perugia)
Autonomní regiony
Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) (Terst) • Sardinie (Sardegna) (Cagliari) • Sicílie (Sicilia) (Palermo) • Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige) (Trento) • Údolí Aosty (Vallée d'Aoste) (Aosta)
Provincie
Alessandria • Ancona • L'Aquila • Arezzo • Ascoli Piceno • Asti • Avellino • Barletta-Andria-Trani • Belluno • Benevento • Bergamo • Biella • Bolzano • Brescia • Brindisi • Campobasso • Caserta • Catanzaro • Chieti • Como • Cosenza • Cremona • Crotone • Cuneo • Fermo • Ferrara • Foggia • Forlì-Cesena • Frosinone • Grosseto • Imperia • Isernia • Latina • Lecce • Lecco • Livorno • Lodi • Lucca • Macerata • Mantova • Massa-Carrara • Matera • Modena • Monza a Brianza • Novara • Nuoro • Oristano • Padova • Parma • Pavia • Perugia • Pesaro a Urbino • Pescara • Piacenza • Pisa • Pistoia • Potenza • Prato • Ravenna • Reggio Emilia • Rieti • Rimini • Rovigo • Salerno • Sassari • Savona • Siena • Sondrio • La Spezia • Sud Sardegna • Taranto • Teramo • Terni • Trento • Treviso • Varese • Verona • Vibo Valentia • Verbano-Cusio-Ossola • Vercelli • Vicenza • Viterbo
Metropolitní města
Volná sdružení obcí (Sicílie)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cremona&oldid=5909046“