Pražsko-duchcovská dráha: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: -prázdný infobox; kosmetické úpravy
značka: odstraněn infobox
Řádek 1: Řádek 1:
⚫
[[Soubor:Prag-Duxer Eisenbahn.png|náhled|Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy]]
{{Infobox - firma}}
⚫
[[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|náhled|[[Podlešínský viadukt|Viadukt Podlešín]] na trati z Prahy do Mostu]]
⚫
[[Soubor:Prag-Duxer Eisenbahn.png|thumb|right|Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy]]
⚫
[[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|thumb|right|[[Podlešínský viadukt|Viadukt Podlešín]] na trati z Prahy do Mostu]]


'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>[http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy]</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>[http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm ODIS - Souhrnný popis drah]</ref>
'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>[http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy]</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>[http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm ODIS - Souhrnný popis drah]</ref>


==Historie==
== Historie ==
25. června [[1870]] obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě [[Rudolf Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], [[Antonín Emanuel Komers]], Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]]</ref>
25. června [[1870]] obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě [[Rudolf Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], [[Antonín Emanuel Komers]], Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]]</ref>
Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.
Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.


Společnost podnikala čistě ve své vlastní režii, finančně zajištěna i od Anglo-rakouské banky. V době právě probíhající [[konjunktura|konjunktury]] akcionáři nepředpokládali žádné větší problémy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 127 | jazyk = Česky }}</ref>
Společnost podnikala čistě ve své vlastní režii, finančně zajištěna i od Anglo-rakouské banky. V době právě probíhající [[konjunktura|konjunktury]] akcionáři nepředpokládali žádné větší problémy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 127 | jazyk = Česky }}</ref>
Na Smíchově měla PDE společné nádraží s [[Česká západní dráha|Českou západní dráhou]] a [[Buštěhradská dráha|Buštěhradskou dráhou]].<ref>{{Citace periodika
Na Smíchově měla PDE společné nádraží s [[Česká západní dráha|Českou západní dráhou]] a [[Buštěhradská dráha|Buštěhradskou dráhou]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Borovička
| příjmení = Borovička
Řádek 26: Řádek 25:
| url =
| url =
| issn =
| issn =
}}</ref>
}}</ref>
Výstavba probíhala rychlým tempem, v roce [[1874]] byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.]</ref> Do [[Duchcov]]a však koleje PDE dorazily za naprostého finančního vyčerpání společnosti. Připomeňme že v roce [[1873]] [[Rakousko-Uhersko|rakouskou]] ekonomiku těžce zasáhl [[krach na vídeňské burze]] a následná hluboká hospodářská [[recese]].
Výstavba probíhala rychlým tempem, v roce [[1874]] byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.]</ref> Do [[Duchcov]]a však koleje PDE dorazily za naprostého finančního vyčerpání společnosti. Připomeňme že v roce [[1873]] [[Rakousko-Uhersko|rakouskou]] ekonomiku těžce zasáhl [[krach na vídeňské burze]] a následná hluboká hospodářská [[recese]].


V následujících letech vybudovala PDE také [[Moldavská horská dráha|Moldavskou horskou dráhu]] na hřeben [[Krušné hory|Krušných hor]] a krátkou trať ze Zlonic do Kmetiněvsi. Společnost si právě od Moldavské trati slibovala podstatné navýšení příjmů, jelikož tudy chtěla exportovat uhlí do německého [[Sasko|Saska]]. Byla to náročná stavba, firmu dále finančně vyčerpávala.
V následujících letech vybudovala PDE také [[Moldavská horská dráha|Moldavskou horskou dráhu]] na hřeben [[Krušné hory|Krušných hor]] a krátkou trať ze Zlonic do Kmetiněvsi. Společnost si právě od Moldavské trati slibovala podstatné navýšení příjmů, jelikož tudy chtěla exportovat uhlí do německého [[Sasko|Saska]]. Byla to náročná stavba, firmu dále finančně vyčerpávala.


1. července 1884 převzaly provoz na tratích zadlužené PDE státní dráhy ([[KkStB]]), k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Schreier | titul = Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Baset | místo = | rok = 2004 | isbn = 80-7340-034-0 | strany = 86 | poznámka = (P. Schreier používá název ''Pražsko-duchcovská železnice'')}}</ref> V roce [[1884]] ještě došlo ke sloučení Pražsko-duchcovské dráhy s [[Duchcovsko-podmokelská dráha|Duchcovsko-podmokelskou dráhou]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 128 | jazyk = Česky }}</ref>
1. července 1884 převzaly provoz na tratích zadlužené PDE státní dráhy ([[KkStB]]), k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Schreier | titul = Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Baset | místo = | rok = 2004 | isbn = 80-7340-034-0 | strany = 86 | poznámka = (P. Schreier používá název ''Pražsko-duchcovská železnice'')}}</ref> V roce [[1884]] ještě došlo ke sloučení Pražsko-duchcovské dráhy s [[Duchcovsko-podmokelská dráha|Duchcovsko-podmokelskou dráhou]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 128 | jazyk = Česky }}</ref>


Na základě § 20 zákona 168/1949 Sb ''o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů'' měl ministr financí po dohodě s ministrem dopravy vyměnit akcie Pražsko-Duchcovské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony za státní dluhopisy, čímž měla být zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu.
Na základě § 20 zákona 168/1949 Sb ''o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů'' měl ministr financí po dohodě s ministrem dopravy vyměnit akcie Pražsko-Duchcovské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony za státní dluhopisy, čímž měla být zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu.
Řádek 41: Řádek 40:
* [[Zlonice]]–[[Hospozín]] (*[[1882]])
* [[Zlonice]]–[[Hospozín]] (*[[1882]])


==Související články==
== Související články ==
*[[Historie železniční dopravy v Česku]]
* [[Historie železniční dopravy v Česku]]
*[[Ajznbonští tovaryši]]
* [[Ajznbonští tovaryši]]
*[[Seznam železničních tratí v Česku]]
* [[Seznam železničních tratí v Česku]]
*[[LEGIOS]]
* [[LEGIOS]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádek 54: Řádek 53:


{{Železniční společnosti v českých zemích za Rakousko-Uherska}}
{{Železniční společnosti v českých zemích za Rakousko-Uherska}}

[[Kategorie:České železniční společnosti]]
[[Kategorie:České železniční společnosti]]
[[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]
[[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]

Verze z 26. 3. 2019, 14:57

Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy
Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu

C. k. výs. železnice Pražsko-Duchcovská, německy k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn,[1] zkráceně PDE, byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a Saska. V češtině je dnes obvykle nazývána Pražsko-duchcovská dráha.[2]

Historie

25. června 1870 obdrželi hrabě Friedrich Thun-Hohenstein, hrabě Rudolf Chotek, kníže Mořic Lobkovic, kníže Ferdinand Kinský, hrabě Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, Antonín Emanuel Komers, Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do Duchcova s odbočkou do Mostu.[3] Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené Společnosti státní dráhy na dodávky severočeského uhlí do Prahy. Ta totiž v této době měla monopol na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od Ústecko-teplické i Buštěhradské dráhy dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo uhlí dražší než např. v Berlíně nebo Vídni, ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.[4] Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.

Společnost podnikala čistě ve své vlastní režii, finančně zajištěna i od Anglo-rakouské banky. V době právě probíhající konjunktury akcionáři nepředpokládali žádné větší problémy.[5] Na Smíchově měla PDE společné nádraží s Českou západní dráhou a Buštěhradskou dráhou.[6] Výstavba probíhala rychlým tempem, v roce 1874 byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.[7] Do Duchcova však koleje PDE dorazily za naprostého finančního vyčerpání společnosti. Připomeňme že v roce 1873 rakouskou ekonomiku těžce zasáhl krach na vídeňské burze a následná hluboká hospodářská recese.

V následujících letech vybudovala PDE také Moldavskou horskou dráhu na hřeben Krušných hor a krátkou trať ze Zlonic do Kmetiněvsi. Společnost si právě od Moldavské trati slibovala podstatné navýšení příjmů, jelikož tudy chtěla exportovat uhlí do německého Saska. Byla to náročná stavba, firmu dále finančně vyčerpávala.

1. července 1884 převzaly provoz na tratích zadlužené PDE státní dráhy (KkStB), k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.[8] V roce 1884 ještě došlo ke sloučení Pražsko-duchcovské dráhy s Duchcovsko-podmokelskou dráhou.[9]

Na základě § 20 zákona 168/1949 Sb o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů měl ministr financí po dohodě s ministrem dopravy vyměnit akcie Pražsko-Duchcovské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony za státní dluhopisy, čímž měla být zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu.

Tratě

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy
  2. ↑ ODIS - Souhrnný popis drah
  3. ↑ Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, kopie na stránkách Österreichische Nationalbibliothek
  4. ↑ Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha. Praha: vl.n., 1868. Dostupné online. 
  5. ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 127. (Česky) 
  6. ↑ BOROVIČKA, Milan. Pražské železnice 1845 - 1995. Železnice. 1995, s. 18. 
  7. ↑ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
  8. ↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 86. (P. Schreier používá název Pražsko-duchcovská železnice). 
  9. ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá Fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 128. (Česky) 
Železniční společnosti v českých zemích za Rakouského císařství a Rakousko-Uherska
Koněspřežné dráhy
EEG • PŽS
Soukromé železniční společnosti vzniklé do roku 1877
ATE (ÚTD) • BEB (BD) • BNB • BRE • BWB • DBE • EPPK • KEB • KFJB • KFNB • KOB / KsOd (KBD) • MGB • MSCB • OFE • ÖNWB • PDE • PEG • SNDVB • StEG • TKPE
Státní železniční tratě a společnosti
BMTB • KkStB • NStB • RPD
Zahraniční společnosti zasahující na české území
Velké společnosti zaměřené na stavbu a provozování místních drah
Malé firmy, které vlastnily místní dráhy, a též větší firmy, jež místní dráhy sice vlastnily, avšak dopravu na nich neprovozovaly, v přehledu uvedeny nejsou.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pražsko-duchcovská_dráha&oldid=17079376“