Sečská vrchovina: Porovnání verzí
Úprava a rozšíření úvodního textu, vymezení sekce Geografie + odkazy na hesla WP + reference. značka: editace z Vizuálního editoru |
→Geomorfologie a přírodní poměry: Úprava do logické stavby textu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 79: | Řádek 79: | ||
=== Geomorfologie a přírodní poměry === |
=== Geomorfologie a přírodní poměry === |
||
[[Geomorfologie]] řadí Sečskou vrchovinu mezi [[Geomorfologický podcelek|geomorfologické podcelky]] v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. |
[[Geomorfologie]] řadí Sečskou vrchovinu mezi [[Geomorfologický podcelek|geomorfologické podcelky]] v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. V seznamu geomorfologických jednotek je označena čtyřmístným indexem „IIC-3B", jejími skladebnými částmi jsou čtyři geomorfologické okrsky: |
||
| ⚫ | |||
V seznamu geomorfologických jednotek České republiky je označena IIC-3B a dělí se na čtyři geomorfologické okrsky: |
|||
* [[Kameničská vrchovina]] (IIC-3B-1) |
* [[Kameničská vrchovina]] (IIC-3B-1) |
||
* [[Skutečská pahorkatina]] (IIC-3B-2) |
* [[Skutečská pahorkatina]] (IIC-3B-2) |
||
* [[Stružinecká pahorkatina]] (IIC-3B-3) |
* [[Stružinecká pahorkatina]] (IIC-3B-3) |
||
* [[Podhradská kotlina]] (IIC-3B-4) |
* [[Podhradská kotlina]] (IIC-3B-4) |
||
| ⚫ | |||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 12. 6. 2017, 15:13
| Sečská vrchovina | |
|---|---|
 Sečská vrchovina je geomorfologickým podcelkem Železných hor; pohled ze skal nad vodní nádrží Seč, s ostrým ohybem koryta řeky Chrudimky, vytváří působivou přírodní scenerii v Přírodní rezervaci Oheb. | |
| Nejvyšší bod | 737,4 m n. m. (U oběšeného) |
| Rozloha | 603 km² |
| Střední výška | 521 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Železné hory |
| Podřazené jednotky | Skutečská pahorkatina Kameničská vrchovina Stružinecká pahorkatina Podhradská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Souřadnice | 49°48′ s. š., 15°47′10″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-3B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sečská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický podcelek o rozloze 602,61 km2 v jihovýchodní části Železných hor, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.[1] Leží z hlediska administrativně správního většinou své rozlohy v Pardubickém kraji a menší částí na jihovýchodě v kraji Vysočina.[2]
Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od města Seč, ležící v severozápadní části krajinné oblasti, známé především vodní nádrží s přehradou stejného názvu a typickou ostrým ohybem řeky Chrudimky pod skalním ostrohem se zříceninou hradu Oheb a stejnojmennou přírodní rezervací.
Krajinná oblast je nepravidelného tvaru, orientovaná severozápad - jihovýchod, například na linii mezi katastry obce Míčov-Sušice a okrajem města Svratky v délce přibližně 37 km, v nejširším místě severovýchod - jihozápad zhruba 20 km mezi městy Ždírec nad Doubravou a Skuteč. Územně ji vymezují od nejsevernějšího bodu na katastru města Chrudim (lokalita Pod Hůrou) obce a místa prezentovaná v jejich částech s vrchovinou (Kameničská), pahorkatinami (Skutečská a Stružinecká) a také výraznou sníženinou mezi Sečí a Třemošnicí (Podhradská kotlina).[2]
Velkou část území na severozápadě překrývá Chráněná krajinná oblast Železné hory (od 1. května 1991), jejíž regionální pracoviště sídlí v městě Nasavrky. Jihovýchodní část území od Trhové Kamenice k Hlinsku, od něho ke Krouně až Pusté Kamenici a také směrem ke Ždírci nad Doubravou až Vojnův Městec překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (od 30. července 1970) se sídlem ve Žďáru nad Sázavou a regionálním pracovištěm v Havlíčkově Brodě.
Typem georeliéfu členitá vrchovina je tvořená hlubinnými vyvřelinami železnohorského plutonu (výrazný je skutečsko-nasavrcký masiv), ve vápencích prvohorního útvaru (silur) chrudimského staršího paleozoika kolem Prachovic a Vápenného Podola se vytvořily tvary tropického krasu, jihovýchod oblasti (Hlinsko a okolí) je tvořen horninami hlinského proterozoika a paleozoika (hlinská zóna), sníženina (Kameničky, Herálec až Svratka) horninami svrateckého krystalinika s ostrůvky křídy (česká křídová pánev).
Sečská vrchovina představuje jádro Železných hor s výjimečnou bohatostí a rozmanitostí přírodních jevů a s unikátní geologickou historií. Značnou část Sečské vrchoviny překrývá od roku 2012 Národní geopark Železné hory.
Horopisem (orografie) vrchovina směrem na jihovýchod v polohách nadmořských výšek stoupá, střední výška činí 521 m, střední sklon 3° 56", k severovýchodu je ukloněna na povrchu tzv. železnohorské klínové kry. Nejníže je situována řeka Chrudimka v úrovni hladiny zhruba 275 m n. m. na katastrálním území Slatiňany. Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na vrcholech na jihozápadě a jihovýchodě. Na jihozápadě vrcholí na katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina vrchem Vestec (668 m n. m.), nejvyšším bodem v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
Nejvyšší bod Sečské vrchoviny, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina a současně i nejvyšší v Železných horách, leží na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji s názvem „U oběšeného" (737,4 m n. m.).[3]
Geografie
V geografii Česka je Sečská vrchovina situována od nejnižší polohy u řeky Chrudimky nedaleko mostu knížete Auersperga ve Slatiňanech (275 m n. m.) až k vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.) severozápadně nad Svratouchem.
Chrudimka, nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny, tvoří hydrogeografickou osu krajinné oblasti, v centrální části s hlubokými údolími (Krkanka, Strádovské Peklo). Chrudimka pramení v nejvýchodnější části vrchoviny kolem Kameniček s rozsáhlým prameništěm. Nejvydatnější zdroj je tzv. Filipovský pramen na rozhraní katastrů Krouna a Svratouch, severozápadně od vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.).[4]
Geomorfologie a přírodní poměry
Geomorfologie řadí Sečskou vrchovinu mezi geomorfologické podcelky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. V seznamu geomorfologických jednotek je označena čtyřmístným indexem „IIC-3B", jejími skladebnými částmi jsou čtyři geomorfologické okrsky:
- Kameničská vrchovina (IIC-3B-1)
- Skutečská pahorkatina (IIC-3B-2)
- Stružinecká pahorkatina (IIC-3B-3)
- Podhradská kotlina (IIC-3B-4)
Na severozápadě, zhruba na spojnici mezi obcemi Třemošnice, Prachovice a Slatiňany (obce v okrese Chrudim), sousedí s Chvaletickou pahorkatinou, která je rozlohou menším a horopisem nižším geomorfologickým podcelkem Železných hor.
Odkazy
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Sečská vrchovina, s. 394.
- ↑ a b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Geomorfologie: Přírodní poměry [online]. [cit. 2017-06-10]. Aplikace MapoMat - mapový podklad Český úřad zeměměřičský a katastrální. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIC-3B Sečská vrchovina, s. 82–84.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-26]. Dostupné online.
Literatura
- BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIC-3B Sečská vrchovina, s. 82–84.