Sečská vrchovina: Porovnání verzí

Sečská vrchovina
	Sečská vrchovina je geomorfologickým podcelkem Železných hor; pohled ze skal nad vodní nádrží Seč, s ostrým ohybem koryta řeky Chrudimky, vytváří působivou přírodní scenerii v Přírodní rezervaci Oheb.
Nejvyšší bod	737,4 m n. m. (U oběšeného)
Rozloha	603 km²
Střední výška	521 m n. m.
Nadřazená jednotka	Železné hory
Podřazené; jednotky	Skutečská pahorkatina; Kameničská vrchovina; Stružinecká pahorkatina; Podhradská kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Souřadnice	49°48′ s. š., 15°47′10″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIC-3B
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 6. 2017, 14:29

Sečská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický podcelek o rozloze 602,61 km² v jihovýchodní části Železných hor, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.^[1] Leží z hlediska administrativně správního většinou své rozlohy v Pardubickém kraji a menší částí na jihovýchodě v kraji Vysočina.^[2]

Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od města Seč, ležící v severozápadní části krajinné oblasti, známé především vodní nádrží s přehradou stejného názvu a typickou ostrým ohybem řeky Chrudimky pod skalním ostrohem se zříceninou hradu Oheb a stejnojmennou přírodní rezervací.

Krajinná oblast je nepravidelného tvaru, orientovaná severozápad - jihovýchod, například na linii mezi katastry obce Míčov-Sušice a okrajem města Svratky v délce přibližně 37 km, v nejširším místě severovýchod - jihozápad zhruba 20 km mezi městy Ždírec nad Doubravou a Skuteč. Územně ji vymezují od nejsevernějšího bodu na katastru města Chrudim (lokalita Pod Hůrou) obce a místa prezentovaná v jejich částech s vrchovinou (Kameničská), pahorkatinami (Skutečská a Stružinecká) a také výraznou sníženinou mezi Sečí a Třemošnicí (Podhradská kotlina).^[2]

Velkou část území na severozápadě překrývá Chráněná krajinná oblast Železné hory (od 1. května 1991), jejíž regionální pracoviště sídlí v městě Nasavrky. Jihovýchodní část území od Trhové Kamenice k Hlinsku, od něho ke Krouně až Pusté Kamenici a také směrem ke Ždírci nad Doubravou až Vojnův Městec překrývá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (od 30. července 1970) se sídlem ve Žďáru nad Sázavou a regionálním pracovištěm v Havlíčkově Brodě.

Typem georeliéfu členitá vrchovina je tvořená hlubinnými vyvřelinami železnohorského plutonu (výrazný je skutečsko-nasavrcký masiv), ve vápencích prvohorního útvaru (silur) chrudimského staršího paleozoika kolem Prachovic a Vápenného Podola se vytvořily tvary tropického krasu, jihovýchod oblasti (Hlinsko a okolí) je tvořen horninami hlinského proterozoika a paleozoika (hlinská zóna), sníženina (Kameničky, Herálec až Svratka) horninami svrateckého krystalinika s ostrůvky křídy (česká křídová pánev).

Sečská vrchovina představuje jádro Železných hor s výjimečnou bohatostí a rozmanitostí přírodních jevů a s unikátní geologickou historií. Značnou část Sečské vrchoviny překrývá od roku 2012 Národní geopark Železné hory.

Horopisem (orografie) vrchovina směrem na jihovýchod v polohách nadmořských výšek stoupá, střední výška činí 521 m, střední sklon 3° 56", k severovýchodu je ukloněna na povrchu tzv. železnohorské klínové kry. Nejníže je situována řeka Chrudimka v úrovni hladiny zhruba 275 m n. m. na katastrálním území Slatiňany. Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na vrcholech na jihozápadě a jihovýchodě. Na jihozápadě vrcholí na katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina vrchem Vestec (668 m n. m.), nejvyšším bodem v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.

Nejvyšší bod Sečské vrchoviny, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina a současně i nejvyšší v Železných horách, leží na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji s názvem „U oběšeného" (737,4 m n. m.).^[3]

Geografie

V geografii Česka je Sečská vrchovina situována od nejnižší polohy u řeky Chrudimky nedaleko mostu knížete Auersperga ve Slatiňanech (275 m n. m.) až k vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.) severozápadně nad Svratouchem.

Chrudimka, nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny, tvoří hydrogeografickou osu krajinné oblasti, v centrální části s hlubokými údolími (Krkanka, Strádovské Peklo). Chrudimka pramení v nejvýchodnější části vrchoviny kolem Kameniček s rozsáhlým prameništěm. Nejvydatnější zdroj je tzv. Filipovský pramen na rozhraní katastrů Krouna a Svratouch, severozápadně od vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.).^[4]

Geomorfologie a přírodní poměry

Geomorfologie řadí Sečskou vrchovinu mezi geomorfologické podcelky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka.

Na severozápadě, zhruba na spojnici mezi obcemi Třemošnice, Prachovice a Slatiňany (obce v okrese Chrudim), sousedí s Chvaletickou pahorkatinou, která je rozlohou menším a horopisem nižším geomorfologickým podcelkem Železných hor.

V seznamu geomorfologických jednotek České republiky je označena IIC-3B a dělí se na čtyři geomorfologické okrsky:

Odkazy

Reference

↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Sečská vrchovina, s. 394.
↑ ^a ^b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Geomorfologie: Přírodní poměry [online]. [cit. 2017-06-10]. Aplikace MapoMat - mapový podklad Český úřad zeměměřičský a katastrální. Dostupné online.
↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIC-3B Sečská vrchovina, s. 82–84.
↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-26]. Dostupné online.

Literatura

BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIC-3B Sečská vrchovina, s. 82–84.

Související články

[1] DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Sečská vrchovina, s. 394.

[:0-2] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Geomorfologie: Přírodní poměry [online]. [cit. 2017-06-10]. Aplikace MapoMat - mapový podklad Český úřad zeměměřičský a katastrální. Dostupné online.

[bina-3] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIC-3B Sečská vrchovina, s. 82–84.

[geoportal-4] CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
  | zeměpisná délka =
 }}
-'''Sečská vrchovina''' je jihovýchodní část [[pohoří]] (horopisná jednotka) a [[geomorfologický podcelek]] [[Železné hory|Železných hor]] v severní oblasti [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] na území [[Česko|České republiky]]. Největší částí své rozlohy leží v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], jihozápadní část v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]].
+'''Sečská vrchovina''' je krajinná oblast (horopisná jednotka) a [[geomorfologický podcelek]]  o rozloze 602,61 km<sup>2</sup> v jihovýchodní části [[Železné hory|Železných hor]], součást [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] v regionálním členění [[Georeliéf|georeliéfu]] (tvaru zemského povrchu) [[Česko|Česka]].<ref>{{Citace monografie
+| příjmení = Demek
+| jméno = Jaromír
+| odkaz na autora = Jaromír Demek
+| příjmení2 = Mackovčin
+| jméno2 = Peter
+| příjmení3 = Balatka
+| jméno3 = Břetislav
+| odkaz na autora3 = Břetislav Balatka
+| spoluautoři = a kol.
+| titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny
+| editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin
+| vydání = 2
+| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
+| místo = Brno
+| rok = 2006
+| počet stran = 582
+| kapitola = Sečská vrchovina
+| typ kapitoly = Heslo
+| strany = 394
+| isbn = 80-86064-99-9
+}}</ref> Leží z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] většinou své rozlohy v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] a menší částí na jihovýchodě v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
+| příjmení =
+| jméno =
+| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
+| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
+| titul = Geomorfologie: Přírodní poměry
+| url = http://mapy.nature.cz/
+| vydavatel =
+| místo =
+| datum vydání =
+| datum přístupu = 2017-06-10
+| poznámka = Aplikace MapoMat - mapový podklad Český úřad zeměměřičský a katastrální
+}}</ref>
+Zeměpisné jméno ([[oronymum]]) je odvozeno od města [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], ležící v severozápadní části krajinné oblasti, známé především [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrží]] s přehradou stejného názvu a typickou ostrým ohybem řeky [[Chrudimka|Chrudimky]] pod skalním ostrohem se zříceninou hradu [[Oheb]] a stejnojmennou [[Přírodní rezervace Oheb|přírodní rezervací]].
-Na severozápadě, zhruba na spojnici mezi obcemi [[Třemošnice]], [[Prachovice]] a [[Slatiňany]] (všechny obce [[Okres Chrudim|okr. Chrudim]]), sousedí s [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletickou pahorkatinou]], která je rozlohou menším a horopisem nižším geomorfologickým podcelkem Železných hor.
+Krajinná oblast je nepravidelného tvaru, orientovaná severozápad - jihovýchod, například na linii mezi katastry obce [[Míčov-Sušice|Míčov-Sušic]]<nowiki/>e a okrajem města [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratky]] v délce přibližně 37 km, v nejširším místě severovýchod - jihozápad zhruba 20 km mezi městy [[Ždírec nad Doubravou]] a [[Skuteč]]. Územně ji vymezují od nejsevernějšího bodu na katastru města [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou) obce a místa prezentovaná v jejich částech s vrchovinou ([[Kameničská vrchovina|Kameničská]]), pahorkatinami ([[Skutečská pahorkatina|Skutečská]] a [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecká]]) a také výraznou sníženinou mezi Sečí a [[Třemošnice|Třemošnicí]] ([[Podhradská kotlina]]).<ref name=":0" />
-Nejvyšší bod Sečské vrchoviny je vrchol s výškou 737,3 m n. m. se zeměpisným názvem [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]<ref>{{Citace monografie
- | editoři = Jaromí Demek, Peter Mackovčin
+Velkou část území  na severozápadě překrývá [[Chráněná krajinná oblast Železné hory]] (od 1.&nbsp;května 1991), jejíž regionální pracoviště sídlí v městě [[Nasavrky]]. Jihovýchodní část území od [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenice]] k [[Hlinsko|Hlinsku]], od něho ke [[Krouna|Krouně]] až [[Pustá Kamenice|Pusté Kamenici]] a také směrem ke Ždírci nad Doubravou až [[Vojnův Městec]] překrývá [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy]] (od 30.&nbsp;července 1970) se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] a regionálním pracovištěm v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]].
- | jméno = Jaromír
- | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny
+Typem georeliéfu členitá vrchovina je tvořená hlubinnými vyvřelinami železnohorského plutonu (výrazný je skutečsko-nasavrcký masiv), ve vápencích prvohorního útvaru ([[silur]]) chrudimského staršího paleozoika kolem [[Prachovice|Prachovic]] a [[Vápenný Podol|Vápenného Podola]] se vytvořily tvary tropického [[Kras|krasu]], jihovýchod oblasti ([[Hlinsko]] a okolí) je tvořen horninami hlinského proterozoika a paleozoika (hlinská zóna), sníženina ([[Kameničky]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] až [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]]) horninami svrateckého krystalinika s ostrůvky křídy (česká [[Křída|křídová]] pánev).
- | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]]
- | místo = [[Brno]]
+Sečská vrchovina představuje jádro Železných hor s výjimečnou bohatostí a rozmanitostí přírodních jevů a s unikátní geologickou historií. Značnou část Sečské vrchoviny překrývá od roku 2012 [[Národní geopark Železné hory]].
- | rok = 2006
- | strany = 582
+Horopisem ([[orografie]]) vrchovina směrem na jihovýchod v polohách nadmořských výšek stoupá, střední výška činí 521 m, střední sklon 3° 56", k severovýchodu je ukloněna na povrchu tzv. železnohorské klínové kry. Nejníže je situována řeka Chrudimka v úrovni hladiny zhruba 275 m n. m. na katastrálním území [[Slatiňany]]. Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na vrcholech na jihozápadě a jihovýchodě. Na jihozápadě vrcholí na katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina vrchem [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.), nejvyšším bodem v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
- | isbn = 80-86064-99-9
- | vydání = 2
+Nejvyšší bod Sečské vrchoviny, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina a současně i nejvyšší v Železných horách, leží na katastrálním území obce [[Svratouch]] v Pardubickém kraji s názvem „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" (737,4 m n. m.).<ref name="bina" />
-}}</ref> v [[Katastrální území|katastrálním území]] obce [[Svratouch]]. Bývá uváděn také s výškou 737,4&nbsp;m.<ref name="geoportal"/> Nejnižší místo je [[Chrudimka|řeka Chrudimka]] v nadmořské výšce 275&nbsp;m v katastrálním území [[Slatiňany|Slatiňan]]. Celková rozloha území horopisné jednotky činí 603&nbsp;km² se střední výškou 521&nbsp;m.<ref name="bina"/>
+== Geografie ==
+V [[Geografie Česka|geografii Česka]] je Sečská vrchovina situována od nejnižší polohy u řeky Chrudimky nedaleko mostu knížete Auersperga ve Slatiňanech (275 m n. m.) až k vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.) severozápadně nad Svratouchem.
+Chrudimka, nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny, tvoří hydrogeografickou osu krajinné oblasti, v centrální části s hlubokými údolími (Krkanka, Strádovské Peklo). Chrudimka pramení v nejvýchodnější části vrchoviny kolem Kameniček s rozsáhlým prameništěm. Nejvydatnější zdroj je tzv. Filipovský pramen na rozhraní katastrů [[Krouna]] a [[Svratouch]], severozápadně od vrcholu [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.).<ref name="geoportal" />
+=== Geomorfologie a přírodní poměry ===
+[[Geomorfologie]] řadí Sečskou vrchovinu mezi [[Geomorfologický podcelek|geomorfologické podcelky]] v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka.
+Na severozápadě, zhruba na spojnici mezi obcemi [[Třemošnice]], [[Prachovice]] a [[Slatiňany]] (obce v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]]), sousedí s [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletickou pahorkatinou]], která je rozlohou menším a horopisem nižším geomorfologickým podcelkem Železných hor.
 V seznamu geomorfologických jednotek České republiky je označena IIC-3B a dělí se na čtyři geomorfologické okrsky:
@@ Řádek 45: / Řádek 88: @@
 * [[Stružinecká pahorkatina]] (IIC-3B-3)
 * [[Podhradská kotlina]] (IIC-3B-4)
-Zeměpisný název členité vrchoviny je odvozen od obce [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] ležící v severozápadní části krajinné a přírodní oblasti. Velkou část území překrývá [[Chráněná krajinná oblast Železné hory]] (od 1.&nbsp;května 1991), jejíž Správa sídlí v obci [[Nasavrky]]. Jihovýchodní část území v okolí [[Hlinsko|Hlinska]] a s výběžkem až k [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenici]] překrývá [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy]] (CHKO od 30.&nbsp;července 1970) se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]].
-Sečská vrchovina představuje jádro Železných hor s výjimečnou bohatostí a rozmanitostí přírodních jevů a s unikátní geologickou historií. Kromě území v péči Správy CHKO Žďárské vrchy překrývá zbývající větší část od roku 2012 [[Národní geopark Železné hory]].
 == Odkazy ==
@@ Řádek 102: / Řádek 141: @@
 * [[Skutečská pahorkatina]]
 * [[Stružinecká pahorkatina]]
+* [[Podhradská kotlina]]
 * [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
 * [[Vestec (hora)|Vestec]]