Sichote-Aliň: Porovnání verzí
{{pracuje se}} |
{{překlad|sk|Sichote-Aliň|5290629|de|Sichote-Alin-Naturreservat|121491597|en|Sikhote-Alin|539542847}} |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Pidan.jpg|náhled|Krajina v pohoří Sichote-Aliň]] |
|||
{{pracuje se}} |
|||
'''Sichote-Aliň''' (''{{cj|ru|Сихотэ-Алинь}}'') je [[pohoří]] [[sopka|sopečného]] původu v [[Přímořský kraj|Přímořském]] a [[Chabarovský kraj|Chabarovském]] kraji na [[Rusko|ruském]] [[Dálněvýchodní federální okruh|dálném východě]]. Na severu a severozápadě je ohraničeno [[Amur]]em a jeho přítoky a na severovýchodě [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], který odděluje od pevniny ostrov [[Sachalin]]. Na východě a jihu hraničí s [[Japonské moře|Japonským mořem]] a na západě údolím [[Ussuri]]. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je [[Tordoki Jani]] vysoký 2077 metrů nad mořem |
'''Sichote-Aliň''' (''{{cj|ru|Сихотэ-Алинь}}'') je [[pohoří]] [[sopka|sopečného]] původu v [[Přímořský kraj|Přímořském]] a [[Chabarovský kraj|Chabarovském]] kraji na [[Rusko|ruském]] [[Dálněvýchodní federální okruh|dálném východě]]. Na severu a severozápadě je ohraničeno [[Amur]]em a jeho přítoky a na severovýchodě [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], který odděluje od pevniny ostrov [[Sachalin]]. Na východě a jihu hraničí s [[Japonské moře|Japonským mořem]] a na západě s údolím [[Ussuri]]. Ussuri sama a její pravé přítoky, například [[Chor]] a [[Bikin (řeka)|Bikin]], v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je [[Tordoki Jani]] vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) [[Komsomolsk na Amuru]], [[Chabarovsk]], [[Ussurijsk]], [[Vladivostok]] a [[Nachodka]]. |
||
Od roku 1935 je v pohoří [[přírodní rezervace Sichote-Aliň|stejnojmenná přírodní rezervace]] a od roku 2001 je část oblasti zařazena mezi [[Světové dědictví|Světová dědictví]] [[UNESCO]] mimo jiné ''„pro svůj význam pro přežití ohrožených druhů jako je [[morčák šupinatý]], [[výr Blakistonův]] a [[tygr ussurijský]]“''.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Central Sikhote-Alin |
|||
| url = http://whc.unesco.org/en/list/766 |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum přístupu = 2013-9-19 |
|||
| vydavatel = [[UNESCO]] |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
|||
== Geologie == |
== Geologie == |
||
Pohoří je tvořeno převážně [[čedičo]]ovými až [[andezit]]ovými [[hornina]]mi, při pobřeží Japonského moře převažují [[tholeitický čedič|tholeitické čediče]]. Stáří převážné části hornin se odhaduje do [[miocén]]u a [[pliocén]]u, nejstarší projevy sopečné činnosti zasahují až do konce [[druhohory|druhohor]] a nejmladší horniny jsou z počátku [[holocén]]u. |
Pohoří je tvořeno převážně [[čedičo]]ovými až [[andezit]]ovými [[hornina]]mi, při pobřeží Japonského moře převažují [[tholeitický čedič|tholeitické čediče]]. Stáří převážné části hornin se odhaduje do [[miocén]]u a [[pliocén]]u, nejstarší projevy sopečné činnosti zasahují až do konce [[druhohory|druhohor]] a nejmladší horniny jsou z počátku [[holocén]]u. |
||
== Rostlinstvo a živočišstvo == |
|||
Oblast patří k největším oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Doposud se tu nacházejí staré jehličnaté i širokolisté lesy. Díky poloze oblasti se na velkém území zachovala pestré smíšení různorodých rostlin a živočichů. Oblast se nachází v [[mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a žijí zde společně druhy ze [[tajga|tajgy]] (například [[sob polární]]) spolu s druhy typicky [[tropy|tropickými]] (například [[medvěd ušatý]]). Řada z nich je vzácná či ohrožená a některé se nevyskytují nikde jinde na světě, například [[mikrobiota křížolistá]]. Zvláště významné jsou například zdejší populace [[tygr ussurijský|tygra ussurijského]], [[levhart mandžuský|levharta mandžuského]], [[jeřáb mandžuský|jeřába mandžuského]] a [[jeřáb kápový|jeřába kápového]], ale z velkých savců zde žije i [[medvěd ušatý]], [[medvěd hnědý]], [[rosomák sibiřský]], [[kočka bengálská]], [[rys ostrovid]], [[vlk obecný]], [[vydra říční]], [[lasice hranostaj]], [[prase divoké]], [[jelen wapiti]], [[jelen sika]], [[srnec sibiřský]], [[kabar]] nebo [[goral východní]]. |
|||
== Sichote-Aliň v kultuře == |
|||
V desátých a dvacátých letech dvacátého století oblast prozkoumal [[Vladimir Klavdijevič Arseňjev]], který o svých cestách napsal několik knih. Nejznámější z nich, [[Děrsu Uzala (kniha)|Děrsu Uzala]] (1923) byla v [[Děrsu Uzala (film, 1975)|roce 1975 zfilmována]] japonským režisérem [[Akira Kurosawa|Akirem Kurosawou]] a tento film získal ve světě mnohá ocenění. |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
{{překlad|sk|Sichote-Aliň|5290629|de|Sichote-Alin-Naturreservat|121491597|en|Sikhote-Alin|539542847}} |
|||
<references/> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
{{commonscat|Sikhote-Alin}} |
|||
* [http://whc.unesco.org/en/list/766 Sichote-Aliň na stránkách UNESCO] (anglicky) |
|||
[[Kategorie:Pohoří v Asii]] |
[[Kategorie:Pohoří v Asii]] |
||
Verze z 19. 9. 2013, 09:22
Sichote-Aliň (Сихотэ-Алинь) je pohoří sopečného původu v Přímořském a Chabarovském kraji na ruském dálném východě. Na severu a severozápadě je ohraničeno Amurem a jeho přítoky a na severovýchodě Tatarským průlivem, který odděluje od pevniny ostrov Sachalin. Na východě a jihu hraničí s Japonským mořem a na západě s údolím Ussuri. Ussuri sama a její pravé přítoky, například Chor a Bikin, v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je Tordoki Jani vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) Komsomolsk na Amuru, Chabarovsk, Ussurijsk, Vladivostok a Nachodka.
Od roku 1935 je v pohoří stejnojmenná přírodní rezervace a od roku 2001 je část oblasti zařazena mezi Světová dědictví UNESCO mimo jiné „pro svůj význam pro přežití ohrožených druhů jako je morčák šupinatý, výr Blakistonův a tygr ussurijský“.[1]
Geologie
Pohoří je tvořeno převážně čedičoovými až andezitovými horninami, při pobřeží Japonského moře převažují tholeitické čediče. Stáří převážné části hornin se odhaduje do miocénu a pliocénu, nejstarší projevy sopečné činnosti zasahují až do konce druhohor a nejmladší horniny jsou z počátku holocénu.
Rostlinstvo a živočišstvo
Oblast patří k největším oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Doposud se tu nacházejí staré jehličnaté i širokolisté lesy. Díky poloze oblasti se na velkém území zachovala pestré smíšení různorodých rostlin a živočichů. Oblast se nachází v mírném podnebném pásu a žijí zde společně druhy ze tajgy (například sob polární) spolu s druhy typicky tropickými (například medvěd ušatý). Řada z nich je vzácná či ohrožená a některé se nevyskytují nikde jinde na světě, například mikrobiota křížolistá. Zvláště významné jsou například zdejší populace tygra ussurijského, levharta mandžuského, jeřába mandžuského a jeřába kápového, ale z velkých savců zde žije i medvěd ušatý, medvěd hnědý, rosomák sibiřský, kočka bengálská, rys ostrovid, vlk obecný, vydra říční, lasice hranostaj, prase divoké, jelen wapiti, jelen sika, srnec sibiřský, kabar nebo goral východní.
Sichote-Aliň v kultuře
V desátých a dvacátých letech dvacátého století oblast prozkoumal Vladimir Klavdijevič Arseňjev, který o svých cestách napsal několik knih. Nejznámější z nich, Děrsu Uzala (1923) byla v roce 1975 zfilmována japonským režisérem Akirem Kurosawou a tento film získal ve světě mnohá ocenění.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sichote-Aliň na slovenské Wikipedii, Sichote-Alin-Naturreservat na německé Wikipedii a Sikhote-Alin na anglické Wikipedii.
- ↑ Central Sikhote-Alin [online]. UNESCO [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sichote-Aliň na Wikimedia Commons
- Sichote-Aliň na stránkách UNESCO (anglicky)