Přeskočit na obsah

Smraďoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Smraďoch
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Smraďoch
Smraďoch
Základní informace
Vyhlášení1. listopadu 1968[1]
Nadm. výška780[1] m n. m.
Rozloha11,14 ha[2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresCheb
UmístěníMariánské Lázně
Souřadnice
Smraďoch
Smraďoch
Další informace
Kód402
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Smraďoch se nachází v katastrálním území Mariánské Lázněokrese Cheb, asi 4 km severně od Mariánských Lázní.

Rezervace byla vyhlášena roku 1968 pro ochranu lesního rašeliniště, které je výjimečné svou polohou – leží v oblasti tektonického zlomu, dochází zde proto k výronům oxidu uhličitého a sulfanu (sirovodíku). Péčí o území je pověřena Správa CHKO Slavkovský les.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Horninové podloží území tvoří amfibolity, částečně i chloritické břidlice mariánskolázeňského metabazitového komplexu v blízkosti okraje serpentinitového masivu Vlčího hřbetu.[4]

rosnatka a tučnice v PR Smaraďoch

Po zlomových liniích ve skalním masivu zde na povrch pronikají minerální vody a plyny, jako dozvuky třetihorní a místy ještě čtvrtohorní sopečné činnosti.[5] Tak vznikají drobné „bahenní sopky“, tzv. mofety, a jezírka, z nichž vycházejí plyny. Plyny tvoří oxid uhličitý a v malé koncentraci sirovodík (sulfan). Zatímco převládající oxid uhličitý je juvenilní, což znamená, že pochází z nitra země, sirovodík vzniká působením sirných bakterií v redukčním prostředí rašeliniště blízko povrchu. I když jeho koncentrace je velice nízká, jeho charakteristický zápach je cítit na velkou vzdálenost. Od silného zápachu sirovodíku pochází i jméno Smraďoch.[6]

Kromě unikátní řasové flóry roste v tomto zvláštním biotopu řada vzácných a chráněných rostlin. Mezi ně patří například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), šicha černá (Empetrum nigrum), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum).[4] [6]

Území zpřístupňuje krátká, bezbariérová naučná stezka Smraďoch, po povalovém chodníku i malé rašeliniště s mofetami. Informace o vzniku mofet a původu minerálních vod jsou na instalovaném informačním panelu

Mofety v březnu 2014
  1. a b PR Smraďoch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  3. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  4. a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 535. 
  5. MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 114. 
  6. a b ŘEPA, Pavel. Plán péče o přírodní rezervaci Smraďoch na období 2008-2017. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2006. S. 3–10. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]