Přeskočit na obsah

Slzovka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSlzovka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Dozrávající plody slzovky obecné
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
Rodslzovka (Coix)
Binomické jméno
Coix lacryma-jobi
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Coix lacryma-jobi

Slzovka obecná (Coix lacryma-jobi), též slzovka porcelánová neboli Jobovy slzy, je jednoletá tropická obilnina z čeledi lipnicovitých.

Slzovka obecná je jednoletá tropická travina s rozvětveným stonkem s výraznými kolínky, připomínajícími kolínka bambusů. Dorůstá výšky kolem 1 až 2 m, výjimečně až 3 m. Tmavozelené lesklé listy jsou 20 až 50 cm dlouhé a široké až 5 cm, mají mírně vlnité okraje. Květy jsou nevýrazné, ale jejich semeník o velikosti hrachu se v průběhu dozrávání mění v lesklé bílé až modrošedé tvrdé vejčité kuličky o průměru 6 až 12 mm. Květy jsou dvojpohlavné, ale samčí i samičí se obvykle vyskytují na téže rostlině. Květenstvím je lata. Opyluje se větrem. Charakteristické slzy vznikají ztvrdnutím pochvy listenů uzavírajících samičí květy. Semena mají značnou klíčivost, další úroda dozrává v tropických oblastech přibližně po 4 až 5 měsících po vysetí.

Areál rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází z tropů východní Asie a Malajsie z indomalajského genového centra. Je však pěstována v celé tropické a subtropické zóně, v mnohých oblastech je dokonce považována za invazní druh.

Stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Je velmi přizpůsobivá, roste jak v lehkých písčitých, tak v těžkých jílovitých půdách. Vyžaduje slunečné stanoviště a stálé a mírné závlahy, snáší však i silně zamokřené půdy. Roste jak ve velmi kyselých, tak neutrálních a mírně alkalických půdách.

Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky, zejména v Indii, kde ji však v novější době nahradila kukuřice. V Číně se užívá k přípravě polévek podobně jako v Česku kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka, nebo loupaná jako burské oříšky. Z pražených loupaných semen se připravuje kávová náhražka. Semena obsahují přes 10 % vody, 52 % škrobu, přibližně 18 % bílkovin a 7 % tuku. Obsahují také menší množství vitamínů skupiny B; neobsahují však žádný vitamin A ani C. Používá se též jako náhrada prosa.

V oblasti původního výskytu se užívá v lidovém léčitelství jako prostředek proti vředům, apendicitidě, artritidě, průjmům, zánětům močového měchýře, otokům, proti horečce, zápalu průdušek a plic a proti střevním cizopasníkům. Zajímavé je použití proti různým druhům zhoubných nádorů; zjistilo se, že v semenech obsažený coixenolid má kancerostatické účinky.[zdroj?] Je používán též proti avitaminóze (beri-beri).

Tvrdá semena se používají i k výrobě ozdobných předmětů, náramků a řetízků a zejména v křesťanských oblastech k výrobě růženců. Vzhledem ke značné tvorbě biomasy se o ní uvažuje též jako o energetické rostlině.

V mírném pásu se pěstuje v zahradách a sadech jako ozdobná travina.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Jeden z růženců, který vlastnil papež Jan Pavel II., byl vyroben ze semen této rostliny.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]