Přeskočit na obsah

Seznam kostelů a modliteben v Českých Budějovicích

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
kostel Obětování Panny Marie

Jako významné královské město, sídlo většího počtu klášterů a později centrum českobudějovické diecéze a krajské město měly České Budějovice rozsáhlé možnosti k vybudování celé řady kostelů a modliteben, z nichž většina přetrvala do dnešních dob a stále slouží svému původnímu účelu.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Většina náleží katolíkům (České Budějovice zůstaly nepokořenou baštou katolicismu i za husitských válek), z pozdějších dob pocházejí kostely a modlitebny československé církve husitské a dalších protestantských církví a denominací. Dva nejstarší kostely (katedrála svatého Mikuláše a klášterní kostel Obětování Panny Marie) náleží k nejvýznamnějším historickým a kulturním památkám České republiky.

Seznam obsahuje síňové a domácí kaple, tedy takové, které uzavírají prostor chápaný jako modlitebnu. Kaple výklenkové a jim podobná zděná boží muka obsahuje samostatný seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích.

Stále funkční

[editovat | editovat zdroj]
Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Betlémský sbor čsl. husitská Lidická 218 Rožnov, Lidická 1120/218, bohoslužby pravidelně v neděli od 8 hodin.
Husův dům Husův sbor čsl. husitská U Výstaviště 10
Kategorie „Husův dům (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Husův dům (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Čtyři Dvory, U Výstaviště 509/10, poblíž autobusové zastávky U Parku, bohoslužby pravidelně v neděli od 11 hodin.
Husův sbor Husův sbor čsl. husitská Palackého náměstí 1 1924
Kategorie „Husův sbor (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Husův sbor (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Palackého náměstí, bohoslužby pravidelně v neděli od 9 hodin.
kaple Nanebevzetí Panny Marie Kaple Nanebevzetí Panny Marie římskokatolická náměstí Švabinského 1883
Kategorie „Chapel of the Assumption of Virgin Mary (Mladé)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of the Assumption of Virgin Mary (Mladé)“ na Wikimedia Commons
 Mladé, novogotická návesní kaple. Modlitby v úterý v 17 hodin.
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova budova Biskupského gymnázia římskokatolická Jirsíkova 5 1991 Školní kaple Biskupského gymnázia, zřízení povolil brněnský biskup 1. 9. 1991.
kaple Panny Marie budova biskupství římskokatolická Biskupská 4 18. století Domácí kaple v biskupské rezidenci zasvěcená Panně Marii, kde je uložen originál obrazu Panny Marie Budějovické.
kaple Smrtelných úzkostí Páně kaple Smrtelných úzkostí Páně římskokatolická (vlastník), řeckokatolická (užívání) Kněžská 1727–1731
Kategorie „kaple Smrtelných úzkostí Páně (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „kaple Smrtelných úzkostí Páně (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 *Ve čtvrtek a v přikázané svátky v 19:00 řeckokatolické bohoslužby.[1] Křižovatka ulic Kanovnická a Kněžská.
kaple svaté Karoliny kaple svaté Karolíny římskokatolická hřbitov Mladé 1891 Mladé, novogotická hřbitovní kaple. Původně hrobka rodu Kleinů a Marionů.[2]
kaple svaté Otýlie Kaple svaté Otýlie římskokatolická hřbitov svaté Otýlie 1891
Kategorie „Chapel of Saint Odile (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Odile (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Novorománská hřbitovní kaple. Bohoslužby v neděli od 9:30.[1]
kaple svatého Gorazda římskokatolická Puchmajerova 2 2004 Suché Vrbné, zřízena v kněžském domově v roce 2004.
kaple svatého Jana Nepomuckého římskokatolická Třebotovice 1862–1863 Novorománská kaple se zvoničkou byla vysvěcena 16. května 1863.[2]
kaple svatého Josefa Kaple svatého Josefa římskokatolická Na Sadech 19 1871
Kategorie „Kaple svatého Josefa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaple svatého Josefa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Bývalé Vídeňské předměstí, kaple kláštera kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Svatého Josefa. Bohoslužby denně v 6:30.[1]
kaple Jana Nepomuka Neumanna Kaple Teologické fakulty římskokatolická Kněžská 8
Kategorie „Chapel at Faculty of Theology (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel at Faculty of Theology (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Ve druhém patře budovy Teologické fakulty. Veřejnosti běžně nepřístupná.
kaple v Kališti kaple v Kališti římskokatolická Kaliště 1874 Výstavba novorománské kaple se zvoničkou byla povolena 7. května 1872.[2]
kaple Všech svatých země české Všech svatých země české pravoslavná Husova třída 1869
Kategorie „Kaple Všech svatých země české (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaple Všech svatých země české (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Čtyři Dvory, křižovatka ulic Husova a Sukova. Barokní, původně římskokatolickou kapli svatého Vojtěcha v majetku města užívá od roku 1993 pravoslavná církev. Bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 8:30.
katedrála svatého Mikuláše římskokatolická U Černé věže <1297
Kategorie „Cathedral of Saint Nicholas (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cathedral of Saint Nicholas (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 V centru u severovýchodního roku náměstí Přemysla Otakara II. V letech 2011-2013 byla katedrála opravena. Rozpis bohoslužeb zde.
klášterní kostel Obětování Panny Marie Kostel Obětování Panny Marie římskokatolická Piaristické náměstí 1265
Kategorie „Church of Presentation of the Virgin Mary (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Presentation of the Virgin Mary (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Historické jádro, bývalý dominikánský konvent. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
kostel Božského srdce Páně kostel Božského srdce Páně římskokatolická Rudolfovská třída 1903–1904
Kategorie „Church of the Sacred Heart (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of the Sacred Heart (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Na křižovatce ulic Lipenská a Rudolfovská (č. p. 1980). Součást kláštera kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Bohoslužby v 7:00 (úterý, pátek), v 8:00 (neděle) a v 18:00 (pondělí, středa, čtvrtek, sobota).[1]
kostel Českobratrské církve evangelické Kostel Českobratrské církve evangelické evangelická 28. října 26 1899
Kategorie „Evangelical church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Evangelical church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Kostel vystavěný německými luterány sloužil do roku 1934 německému evangelickému sboru i pro sbor Českobratrské církve evangelické.
kostel Panny Marie Královny Andělů kostel Panny Marie Královny Andělů římskokatolická Novohradská 1938–1940
Kategorie „Church of Our Lady the Queen of Angels (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Our Lady the Queen of Angels (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
 Nové Hodějovice, křižovatka Novohradské a Ke Studánce. Bohoslužby každou neděli od 10:30.[1]
kostel Panny Marie Růžencové kostel Panny Marie Růžencové římskokatolická, řeckokatolická Žižkova třída 4 1899–1900
Kategorie „Church of the Virgin Mary of the Rosary in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of the Virgin Mary of the Rosary in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
 Součást kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrínů). Bohoslužby v 9:00 krom pondělí (v 17:00) a čtvrtka (v 16:00); v neděli v 11:00 se koná řeckokatolická liturgie.[1]
kostel svatého Cyrila a Metoděje kostel svatého Cyrila a Metoděje římskokatolická Puchmajerova 2 1935
Kategorie „Church of Saints Cyril and Methodius (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saints Cyril and Methodius (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Suché Vrbné, součást původního kláštera kongregace bratří těšitelů z Gethseman (fungoval do roku 1950). Bohoslužby v pátek v 17:00 a v neděli v 8:30.[1]
kostel svatého Jana Nepomuckého Kostel svatého Jana Nepomuckého římskokatolická Boženy Němcové 1914–1915
Kategorie „Church of Saint John of Nepomuk (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint John of Nepomuk (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Mezi ulicemi Boženy Němcové, Generála Svobody a Jánská. Zajímavostí stavby je teplovzdušné podlahové vytápění. Bohoslužby v 7:30 (středa, pátek), v 9:00 (neděle) a v 18:00 zimního (resp. standardního) času nebo 19:00 letního času (čtvrtek, sobota).[1]
kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa římskokatolická Staroměstská 13. století
Kategorie „Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Křižovatka ulic Staroměstská a Puklicova, nejstarší kostel na současném území Českých Budějovic, který exist:oval již před založením města. Bohoslužby v pátek (16:30 zimního, resp. standardního času nebo 17:30 letního času) a v neděli (8:30).[1]
kostel svaté Rodiny kostel Svaté rodiny římskokatolická Karla IV. 1886–1888
Kategorie „Church of the Holy Family (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of the Holy Family (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Senovážné náměstí, křižovatka ulic Karla IV. a Jirsíkova.
kostel svatého Václava kostel svatého Václava římskokatolická Kostelní 1868–1870
Kategorie „Church of Saint Wenceslaus (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint Wenceslaus (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Jižní část kostelní ulice, pod bývalým hotelem Gomel. Od října do června první úterý v měsíci od 18:00 bohoslužba slova, pravidelné boholsužby v neděli od 11:00.[1]
kostel svatého Vojtěcha kostel svatého Vojtěcha římskokatolická Emy Destinové 1938–1939
Kategorie „Church of Saint Adalbert of Prague (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint Adalbert of Prague (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Součást farnosti svatého Vojtěcha spravované salesiány. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
modlitebna Adventistů sedmého dne modlitebna Adventistů sedmého dne adventisté Fráni Šrámka 34 Budova využívána od roku 1933, po revoluci vybudována nová s kapacitou 200 osob. Průčelí sálu zdobí malba na skle výtvarníka Zenkla z roku 1992.
modlitebna Apoštolské církve apoštolská Riegrova 17 První patro činžovního domu v Riegrově ulici.
modlitebna Bratrské jednoty baptistů modlitebna Bratrské jednoty baptistů baptisté U Hvízdala 9a U centra Arpida, postavena někdy mezi lety 2003 a 2006.
modlitebna Církve bratrské bratrská J. Š. Baara 64 Dům s pozemkem daroval sboru v roce 1906 bratr Zícha. Nová (prostornější) modlitebna otevřena roku 2000.
nemocnice nemocnice, historická budova římskokatolická areál nemocnice Bohoslužby ve čtvrtek od 14 hodin (pokud je zájem).[3][4]; od počátku roku 2018 slouží v nemocnici kaplan[5]
Sbor Ježíše, knížete míru čsl. husitská Vítězslava Nezvala 43 1953 Suché Vrbné, bohoslužby pravidelně v neděli v 9:15.

Často se mezi budějovické kostely uvádí i katolický poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dobrá Voda byla ve druhé polovině 20. století součástí Českých Budějovic. Dnes je však samostatnou obcí, takže toto zařazení je sporné.

Již nevyužívané k náboženským účelům

[editovat | editovat zdroj]
Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple Hardtmuthovy hrobky Hardtmuthova hrobka římskokatolická Hřbitov v Mladém 1893 Zmínka o krádeži oltáře[6] naznačuje, že byla hrobka (podobně jako jiná mauzolea, například hrobka Albina Dlouhého na hřbitově svaté Otýlie) vybavena kaplí.
kaple hrobky dra A. Dlouhýho Rodinná hrobka dra A. Dlouhýho římskokatolická Hřbitov svaté Otýlie 1932 Hrobku nechal postavit starost Albin Dlouhý k příležitosti úmrtí jeho jediné dcery ve věku 18 let. Nadzemní část byla vybavena jako kaple, v současnosti zařízení chybí.[6]
kaple Krauskopfovy hrobky římskokatolická Hřbitov v Mladém 1896 Tzv. Malá kaple.[2] V rohu hřbitova.
kaple svaté Máří Magdaleny kaple svaté Máří Magdaleny, portál římskokatolická Čermákův dům 1494
Kategorie „Chapel of Saint Mary Magdalene (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Mary Magdalene (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Domácí kaple v soukromém domě, nevyužívaná. Datum odpovídá vysvěcení.
kaple svatého Felixe a Adaukta Bílá věž, okno kaple svatého Felixe a Adaukta římskokatolická Piaristické náměstí 1489
Kategorie „Chapel of saint Felix and Adauctus (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of saint Felix and Adauctus (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Přízemí Bílé věže bylo upraveno a využíváno jako kaple, současný stav není známý.
kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější Trojice římskokatolická U Trojice 1515
Kategorie „Church of Holy Trinity (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Holy Trinity (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Součást bývalého morového špitálu na křižovatce Pražská – U Trojice, pozdně gotická stavba. Využíván do roku 1971, v roce 1982 upraven pro Památkový ústav.
kostel svaté Anny kostel svaté Anny římskokatolická Kněžská 6 1615–1621
Kategorie „Church of Saint Anne (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint Anne (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Dnes využíván Jihočeskou filharmonií jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Žižkův dům evangelická Lannova 27 26. dubna 1934 Českobratrský evangelický sbor r. 1934 otevřel ve druhém patře modlitebnu (kapli) poté, co musel v dubnu 1931 opustit školní kapli v Nové ul.[7]

Neznámý stav

[editovat | editovat zdroj]
Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple na děkanství děkanství u svatého Mikuláše římskokatolická U Černé věže 4 kaple zmíněná jako dočasné (konec 60. až konec 80. let 20. století) umístění relikviáře svatého Auraciána, stávající stav neuveden[8]

Zaniklé

[editovat | editovat zdroj]
Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Betlémská kaple Německé reálné gymnázium československá Jeronýmova Polovina tělocvičny německého reálného gymnázia byla přepažena a využívána československou církví pod označením Betlémská kaple. Československá církev v Budějovicích vznikla roku 1920, zprvu se bohoslužby konaly na zahradě Besedy, poté v Betlémské kapli a následně v paláci YMCA.[6]
Kaple církve československé československá autobusové nádraží Církev československá získala prostory v paláci YMCA,[6] které využívala patrně do jeho požáru 23. prosince 1923. V roce 1924 postavila vlastní kostel Husův sbor.
Kaple Nejsvětější Trojice římskokatolická Piaristická kolej Poloha původní kaple Piaristické koleje (dnešní budova biskupství) není známa. Zanikla po zabrání koleje biskupem.
kaple Německé reálky Německé reálné gymnázium, vlevo kaple římskokatolická Lannova poč. 20. st.
Kategorie „Kaple Německého reálného gymnázia (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaple Německého reálného gymnázia (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Školní kaple Německého reálného gymnázia, objekt (v oblasti parkoviště OD Prior) byl poškozen bombardováním a po roce 1945 stržen.[9] Na snímku zcela vlevo.
kaple Panny Marie římskokatolická Goethova 1 1905 Neorenezanční vězeňská kaple v budově soudu. Vysvěcená 15. června 1905 v 8 hodin ráno J. exc. biskupem Thdr. Martinem Říhou.[10] Zanikla po roce 1948.[11]
kaple Panny Marie Lurdské římskokatolická Žižkova třída 4 1888 Kaple založená v tehdejším průjezdu předcházela stavbě kostela Panny Marie Růžencové.[6][12]
kaple radiačního ústavu římskokatolická B. Němcové 3 29. září 1946 1946 po zrušení chudobince a založení ústavu radioterapie znovuobnovena kaple v budově a vysvěcena za přítomnosti předsedy MNV J. Ployhara. Kaple byla době bohoslužeb přístupná veřejnosti.[13][14]
kaple svaté Anny římskokatolická staroměstský hřbitov 17. srpna 1663 žádal městský děkan Tomáš Josef Cuculus o opravu kaple a obnovu oltáře sv. Anny (neznámo s jakým výsledkem, nejspíš negativním); 17. ledna 1794 byla kaple při kanonádě během pohřbu hejtmana Herla těžce poškozena; roku 1802 zrušena a nahrazena umrlčí komorou[15]
kaple svaté Markéty římskokatolická U Černé věže 14. století původní synagoga byla po pogromu v roce 1505 vysvěcena a využívána jako římskokatolická kaple, od roku 1566 užívána jako hospoda[16]
kaple svatého Jakuba římskokatolická Kněžská 1308 Gotická kaple, kterou nahradila současná kaple Smrtelných úzkostí Páně.
kaple svatého Jiří Kaple svatého Jiří římskokatolická Piaristické náměstí
Kategorie „Chapel of Saint George (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint George (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Někdejší kaple v areálu kláštera uváděná již ve 14. století, zřejmě se nacházela v místnosti u severozápadního rohu křížové chodby. Společně s knihovnou šlo o jedinou místnost, která bez úhony přestála požár roku 1381.[17]
kaple svatého Karla Boromejského římskokatolická Lannova poč. 20. st. Kaple v areálu kláštera boromejek vystavěném na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy na přelomu 19. a 20. století. Zničeno bombardováním za 2. světové války.
kaple svatého Prokopa kaple svatého Prokopa římskokatolická Fráni Šrámka 1216/9 1893
Kategorie „Chapel of Saint Procopius (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Procopius (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Školní kaple v nové budově české reálky (dnešní SŠ a VOŠ cestovního ruchu) byla vysvěcena biskupem Martinem Říhou 28. září 1893.[18]
kaple svatého Václava kaple svatého Václava římskokatolická Antonína Trägera 1913
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
 Kněžské Dvory. Velká mešní pseudogotická kaple s věží stávala poblíž křižovatky ulic Antonína Trägera a Nemanická. Zbořena v létě 1962.
kaple svatého Václava[19] kaple svatého Václava římskokatolická Suchovrbenské náměstí 1853
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Suché Vrbné)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Suché Vrbné)“ na Wikimedia Commons
 Suché Vrbné. Šestiboká centrální kaple se sanktusníkem zbořena 3. dubna 1955.[20]
měšťanská kaple římskokatolická Kněžská 22 Při asanaci v roce 1981 byly v přízemí domu objeveny fresky naznačující, že v tomto prostoru existovala měšťanská kaple.[21]
nemocniční kaple římskokatolická B. Němcové 54 Existenci kaple a fotografii jejího interiéru z 1. desetiletí 20. století uvádí Encyklopedie Českých Budějovic.[22]
kostel svatého Václava kostel svatého Václava římskokatolická Krajinská 42-44 1327 Areál špitálního kostela s hřbitovem se rozkládal do rohu současné Krajinské a Hradební. Zbourán 1840.
piaristická kaple římskokatolická Biskupská 4 1767 18. listopadu 1767 vysvětil budějovický děkan František Eichler kapli piaristické koleje vytvořenou spojením dvou zadních místností prvního patra a vybavenou oltáři sv. Josefa Kalasánského, sv. Kříže a sv. Jana Nepomuckého. Konaly se zde mj. primice a svatby.[23]
prozatímní piaristická kaple římskokatolická Biskupská 4 1767 Během oslav svatořečení zakladatele řádu Josefa Kalasánského musela již v nově vzniklé piaristické koleji existovat prozatímní kaple.[23]
Synagoga v ulici U Černé věže židovská U Černé věže původní židovská synagoga fungovala do pogromu roku 1505, poté vysvěcena na kapli svaté Markéty[16]
Synagoga u Justičního paláce synagoga za justičním palácem z oken biskupské rezidence židovská F. A. Gerstnera 1887–1888
Kategorie „Synagogue in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Synagogue in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
 více v samostatném článku
U Zlatého anděla U Zlatého anděla židovská Žižkova × Čechova ? V zadním traktu hostince U Zlatého anděla měla židovská obec modlitebnu. Hostinec existoval již před rokem 1882 a zanikl při bombardování v březnu 1945.[24]
Zimní synagoga Biskupská 5 židovská Biskupská 5 1928 modlitebna židovské obce zřízená v domě fungovala až do německé okupace[25]

Nerealizované

[editovat | editovat zdroj]
Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Nová katedrála Láblerův návrh katedrály římskokatolická Senovážné náměstí plán ~1900
Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
 Pro nedostačující kapacitu katedrály navrhl biskup Říha v roce 1888 postavit novou katedrálu. Z několika možností bylo vybráno Senovážné náměstí, prostor současné hlavní pošty. Záměr zkrachoval počátkem 20. století, ze shromážděných prostředků byl vystavěn mj. kostel svatého Jana Nepomuckého.[26]
Kostel Andělů Strážných římskokatolická Palackého náměstí 28. 9. 1918 Pseudobarokní návrh Antonína Procházky. Jeden z kostelů vzniklý namísto zrušeného plánu nové katedrály měl vzniknout zhruba v místě současného Husova sboru.[27]
Kostel na „Krumlovském“ náměstí římskokatolická Krumlovský rybník 1842-1843 Některé návrhy Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka počítaly s centrálním čtvercovým náměstím, v jehož východní straně by stál kostel.[27]
Piaristický kostel římskokatolická náměstí Přemysla Otakara II. plán po r. 1868 Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu (Biskupská × Radniční, JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.[28]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. české Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. 
  3. ↑ Nemocnice České Budějovice - Duchovní služba Archivováno 6. 11. 2011 na Wayback Machine. nemcb.cz
  4. ↑ TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03 [cit. 2012-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-14. 
  5. ↑ V Nemocnici České Budějovice bude sloužit nemocniční kaplan. nemcb.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. S. 59, 72, 79, 89. 
  7. ↑ MATOUŠEK, Tadeáš; KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, blok Jeronýmova – Lannova – Štítného - Rudolfovská, urbanistická a architektonická analýza [online]. EU, Nadace rozvoje občanské společnosti, Calla, 2007 [cit. 2016-04-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In: sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice: Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
  9. ↑ SCHINKO, Jan. Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes [online]. TRIMA CB s.r.o, 2016-03-24 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ SCHINKO, Jan. MĚSTO PŘED STO: Soudy měly plno práce [online]. TRIMA CB s.r.o, 2018-07-31 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ DANIEL, Kovář. Encyklopedie Českých Budějovic - věznice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2015-07-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - kostel Růžencové Panny Marie [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V bývalém budějckém chudobinci dnes sídlí „filiálka“ krajského úřadu. budejckadrbna.cz [online]. 2018-08-09 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ SCHINKO, Jan. Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v ní zanechal Jaroslav Hašek. budejckadrbna.cz [online]. 2016-01-21 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 31. 07. 1932, roč. 2, čís. 8, s. 2. 
  16. ↑ a b SCHINKO, Jan. Jan Žižka dlužil Židovkám z ulice U Černé věže [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2007-11-11 [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ WICPALEKOVÁ, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ BRANIŠ, Josef. Z pamětí české reálky budějovické. Roční zpráva c. k. české vyšší reálky v Č. Budějovicích. 1909, roč. 25, s. 1–17. 
  19. ↑ LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s. Kapitola 7.2 Vývoj geografických názvů k.ú., tratí a ulic, s. 25. 
  20. ↑ VALENČÍK, Michal. Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice [online]. Michal Valenčík [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 13.
  22. ↑ DANIEL, Kovář, a kol. Encyklopedie Českých Budějovic - nemocnice [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b KOVÁŘ, Daniel. Výstavba českobudějovické rezidence piaristů v letech 1763–1780. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 4., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2010. ISSN 1804-3186. S. 55.
  24. ↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Hostinec U Zlatého anděla zasáhla v březnu 1945 bomba. budejckadrbna.cz [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ SCHINKO, Jan. Biskupství mělo nařízeno na stavbě paláce šetřit [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2008-03-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ ADÁMEK, Jan; HANSOVÁ, Jarmila; KOVÁŘ, Daniel, Roman Lavička, Zdeněk Mareš, Zuzana Thomová. Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Č. Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2014. 271 s. ISBN 978-80-85033-54-0. S. 223–227. 
  27. ↑ a b KOVÁŘ, Daniel; BINDER, Milan. Projekty ze šuplíku. České Budějovice: Milan Binder, 2018. 179 s. ISBN 978-80-87277-12-6. S. 11–13, 56–58. 
  28. ↑ Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Zmizelé Budějovice: 13. Palác Fénix. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_kostelů_a_modliteben_v_Českých_Budějovicích&oldid=24132792“