Sítina tmavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSítina tmavá
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád lipnicotvaré (Poales)
Čeleď sítinovité (Juncaceae)
Rod sítina (Juncus)
Binomické jméno
Juncus atratus
Krock., 1787
Synonyma
  • sítina černavá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sítina tmavá (Juncus atratus) je vytrvalá, stálezelená, až metr vysoká, trsnatá bylina vlhkých míst, která z české krajiny rychle mizí. Od ostatních druhů sítin rostoucích v České republice se nezaměnitelně odlišuje tmavě hnědými až černými okvětními lístky, od kterých pochází i druhové jméno "tmavá".

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je euroasijským druhem s těžištěm výskytu v kontinentálních oblastech východní Evropy. Její nesouvislý areál sahá od středu Evropy po západní Sibiř, Turecko, Kavkaz, Střední Asii a na sever Číny.

ČR se v průběhu 20. století její stavy snížily na historické minimum. Z Čech zcela vymizela a na Moravě se zachovala jen na několika lokalitách, především na jižní Moravě v národních přírodních památkách Hodonínské Dúbravě a Pastvisku u Lednice a izolovaně v okolí Olomoucepřírodní rezervaci Plané loučky.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Teplomilná, vlhkomilná a světlomilná rostlina vázána na louky s vysokou hladinou spodní vody, které jsou na jaře zaplavované i vyšším sloupcem vody a v průběhu letního přísušku vysychají. Je vytrvalou rostlinou lučních mokřadních stanovišť, je ale konkurenčně velice slabou, vyhovují ji spíše rozvolněné luční porosty a špatně snáší místa s vrstvou starého, odumřelého bylinného porostu. Je hemikryptofyt kvetoucí v červnu a červenci, jehož plody dozrávají v srpnu a září. Ploidie druhu je 2n = 40.[1][2][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, šedozelená, trsnatá bylina s přímými květnými i nekvetoucími lodyhami dorůstajícími do výšky 40 až 100 cm. Lodyhy vyrůstají z řídké růžice rašící z plazivého oddenku, nemají bazální pochvy a jsou porostlé třemi až pěti oblými listy, které jsou duté, příčně přehrádkované, podélně rýhované a na bázi mají ouška. Čepele listů jsou dlouze kuželovité, na vrcholu špičaté a bývají dlouhé 5 až 23 a široké 1 až 2,5 cm. Tenký spodní listen, dlouhý 7 až 10 cm, je kratší než květenství.

Květenství je koncový, rozvětvený kružel dlouhý i 13 cm. Je složen z patnácti až padesáti černohnědých, pěti až desetikvětých klubek velkých do 5 mm. Květy mají šest černohnědých, lesklých, 3 mm dlouhých okvětních lístků kopinatého tvaru, vnější mají přes střed zelenkavý proužek. Šest tyčinek kratších než okvětí vyrůstá ve dvou kruzích, jejich prašníky jsou dlouhé jako nitky, blizna mívá délku 2 mm.

Plodem je kaštanově hnědá, 2,5 mm velká, jednodílná, vejčitě trojhranná, lesklá, jednopouzdrá tobolka s dlouhým, šikmým zobánkem. Obsahuje četná hnědá, elipsoidní, asi 0,5 mm velká semena.[1][2][4][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České přírodě je sítina tmavá pro svůj řídký a stále se snižující výskyt hodnocena ve Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. i v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR z roku 2012 jako kriticky ohrožený druh. Mnoho jejích tradičních stanovišť bylo zničeno při pokusech o získání další orné půdy, byla rozorána a odvodněna.

Pokusy o rozšíření počtu rostlin na místech, kde dosud byliny rostou, nebyly příliš úspěšné. Čerstvá semena sice dobře klíčí, nejlépe na narušených plochách, později však mnoho semenáčku odumírá a stádia kvetoucí rostliny se dožívá jen malý počet. Navíc druhu je vlastní velká rozkolísanost kvetení v různých letech, někdy na pozorovaném místě vůbec nevykvete.[2][6][7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Sítina tmavá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.03.2009 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Sítina tmavá (Juncus atratus) [online]. Sagittaria, Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, rev. 2010 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Juncus atratus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Sítina tmavá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 26.06.2008 [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Sítina tmavá, s. 422-423. 
  6. a b Databáze C1 rostlin: Sítina tmavá [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (česky) 
  7. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-09-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 20.09.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]