Přeskočit na obsah

Radnice (okres Rokycany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radnice
Znak města RadniceVlajka města Radnice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRadnice
Obec s rozšířenou působnostíRokycany
(správní obvod)
OkresRokycany
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 857 (2024)[1]
Rozloha10,65 km²
Katastrální územíRadnice u Rokycan
Nadmořská výška382 m n. m.
PSČ338 28
Počet domů603 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Kašpara Šternberka 363
Radnice
33828 Radnice u Rokycan
mesto.radnice@nextra.cz
StarostaIng. Jan Altman
Oficiální web: www.mestoradnice.cz
Radnice na mapě
Radnice
Radnice
Další údaje
Kód obce560120
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Radnice (mn. č., tedy v Radnicích) se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v nadmořské výšce 382 metrů v Plaské pahorkatině. Žije v něm přibližně 1 900[1] obyvatel.

Poblíž města se rozkládá také celosvětově významná paleontologická lokalita Ovčín u Radnic v podobě opuštěného černouhelného lomu, s rozsáhlým nalezištěm velkého množství fosílií převážně rostlin.

Na náměstí stojí kostel svatého Václava a na kopečku nad městem kaple Panny Marie, ke které vede křížová cesta. V roce 2014 byla dokončena její celková oprava. Začíná u sousoší Piety a končí u kaple na Kalvarii.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336 (psáno Radnicz). Roku 1570 povýšil Maxmilián II. na přímluvu Jana Černína z Chudenic městečko na město a povolil pečetit červeným voskem. Český název Radnice je používán od roku 1854. Původně bylo sídlo součástí panství Zbiroh, vlastníky byli Rožmberkové do roku 1431. Od roku 1542 panství Březina.

Roku 1654 se stává součástí Plzeňského kraje, roku 1850 součást okresu Rokycany. Městský pivovar založen v roce 1587, zrušen 1945, roku 1865 založen pivovar Šternberský (zrušen 1959).

Sklárny na výrobu dutého skla a broušení váz a podnosů zanikly ve dvacátých letech dvacátého století. Železniční spojení město získalo v roce 1893 prodloužením trati Chrást u Plzně – Stupno.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Radnicích (okres Rokycany).
  • Zámek na náměstí – vystavěn kolem roku 1673 Malovci, současná podoba pochází z doby po roce 1719. Hlavní budova byla jednopatrová se středním převýšeným rizalitem, krytým mansardovou střechou. Dvůr lemovala po stranách nižší jednopatrová křídla s pokračováním do přízemních hospodářských stavení. Od počátku 19. století , po výstavbě zámku v Březině se stává sídlem hospodářské správy panství. Od roku 1827 v přízemí hostinec U Orla. Roku 1849 zámek vyhořel, část byla zbořena. Od roku 1945 je majetkem města, v sousedním domě sídlí městské muzeum. Barokní interiéry zanikly při novodobých úpravách.
  • Kostel svatého Václava na náměstí – barokní stavba z roku 1720 dle návrhu Jakuba Augustona ml., opravy v roce 1842, 1905 a 1986–1988. Jednolodní s obdélným presbytářem, sakristií a kaplemi po stranách. Vedle kostela stála barokní zvonice, která shořela při požáru města v roce 1848.
  • Kaple Navštívení Panny Marie na Kalvárii (vrch severovýchodně od města) – barokní stavba patrně dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera na náklady Jana Václava z Bubna a Litic, nedaleko stojí barokní poustevna. Ke kapli vede památkově chráněná Křížová cesta.
  • Kaple svaté Rosálie se hřbitovem – barokní obdélná trojboce ukončená stavba, s obdélnou sakristií na jižní straně, údajně postavena roku 1713, upravena roku 1836 po požáru v roce 1835.
  • Synagoga v Radnicíchklasicistní stavba z poslední čtvrtiny 18. století, po roce 1945 upravena na autodílnu, restaurována v letech 1992–2002 Základní organizací Českého svazu ochránců přírody v Radnicích.
  • Židovský hřbitov na naučné stezce, cca 1,5 km východně od města.
  • Rodinný dům č. 232
  • Rodinný dům č. 233
  • Kašna na náměstí
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Kříž při cestě ke sv. Barboře
  • Sousoší Piety na hrázi rybníka
  • Socha sv. Floriána v polích jižně od města
  • Pamětní deska Josefa Kořenského na budově bývalé školy,[3] jako začínající učitel zde působil v letech 1867–1871, zasloužil se o významné paleontologické objevy nedalekých uhelných lomech[4]

Další pamětihodnosti

Části města

Osobnosti

Odkazy

Reference

Externí odkazy