Polešovice
| Polešovice | |
|---|---|
 Centrum obce, kostel svatého Petra a Pavla | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Uherské Hradiště |
| Obec s rozšířenou působností | Uherské Hradiště (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°2′2″ s. š., 17°20′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 020 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,04 km²[2] |
| Katastrální území | Polešovice |
| Nadmořská výška | 223 m n. m. |
| PSČ | 687 37 |
| Počet domů | 700 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Polešovice 242 687 37 Polešovice info |
| Starosta | Ing. Michal Zapletal |
| Oficiální web: www | |
  Polešovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592510 |
| Kód části obce | 125253 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polešovice jsou městys v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihozápadně od Uherského Hradiště, na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel. Jde o vinařskou obec nacházející se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Růženy, Staré Hory, Újezdy, Míšky, Slunečné, Nové Hory, Novosady).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu zdejšího osídlení již v pravěku v mladší době kamenné (6. tisíciletí př. n. l.).[4] Našly se zde jámy se zbytky keramiky a zvířecích kostí. Z mladší doby bronzové pochází nejvzácnější nález, tzv. Polešovický poklad – 800 zlomků různých bronzových předmětů tvořící původní poklad (nástroje, šperky, srpy, sekerky, náramky, jehlice, zlomky mečů, dýk, kopí a oštěpů).
Od 7. století zde můžeme sledovat silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciáckému klášteru na Velehradě.
K dalšímu hospodářskému rozvoji obce napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595 s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního a právo užívat znak. Trhy a jarmarky měly ekonomicky pozvednout sedláky, nové měšťany a také klášter. Důležitým zdrojem příjmů kláštera a polešovických poddaných byly také vinohrady. Nejvíce se toho o pěstování vinné révy dovídáme po husitských válkách. Poddaní ze svých vinohradů platili vrchnosti desátky většinou ve formě naturální.[5]
Pošta v obci byla založena 20. ledna 1877.[6] Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Kříž na Salajce
- Socha svatého Floriána v centrální části obce
- Socha svatého Marka
- Smírčí kříž Grejty
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Jižní část obce z kostelní věže -
Kostel sv. Petra a Pavla -
Úřad městyse -
Základní škola -
Socha sv. Marka -
Vinohrady -
reliéf sv. Petra a Pavla u rybníka -
pamětní deska -
nákončí na státní prapor -
nákončí na obecní prapor -
pavéza - schody ke kostelu -
pavéza - pohled shora -
památník - skautská lípa u školy -
reliéf pana Křivánka na rozhledně Floriánka -
pamětní deska obce
.jpg)
.jpg)
- Bronzové artefakty jsou z dílny akademického sochaře Daniela Ignáce Trubače.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vojtěch Basovník (1912–1955), kněz, salesián
- Vojtěch Trnčák (1915–1999), kněz, salesián, pedagog a misionář v Chile[8]
- Jaroslav Krejčí (1916–2014), sociolog, právník a politik
- Mojmír Maděrič (* 1955), herec, hudebník, moderátor
- Dušan Zapletal (1931–1987), akademický malíř a docent na pedagogické fakultě v Banské Bystrici
- Daniel Ignác Trubač (* 1969), akademický sochař
Sport[editovat | editovat zdroj]
Fotbalový klub 1. FC Polešovice byl v letech 1997–2000 účastníkem 4. nejvyšší soutěže.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SEDLÁČEK, Pavel. Monitor [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-10-02 [cit. 2009-10-16]. Kapitola Už deset let archeologové odkrývají historii v Polešovicích blízko Uherského Hradiště. Čas 10:30 od začátku stopáže. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Polešovice 1595-1995 : 400 let od povýšení na městečko. 1. vyd. Velehrad: HISTORICKÁ SPOLEČNOST STARÝ VELEHRAD, 1995. 152 s. ISBN 8090183611, ISBN 9788090183612. OCLC 36614196
- ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Leden 2017, čís. 1, s. 11.
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polešovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Polešovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Polešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
