Paštština
Paštština (پښتو) | |
Rozšíření | Afghánistán, některé části Íránu a Pákistánu |
---|---|
Počet mluvčích | asi 38 milionů |
Klasifikace | |
Písmo | upravené arabské |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Afghánistán, částečně Pákistán |
Kódy | |
ISO 639-1 | ps |
ISO 639-2 | pus (B) |
ISO 639-3 | pus |
Wikipedie | |
ps.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paštština, též paštunština či paštó (paštunsky: پښتو paštó/pachtó) je fylogeneticky íránský jazyk. Pašto je úředním jazykem Afghánistánu, mluví jim asi 60 % Afghánců a navíc část obyvatel Pákistánu. Je psána upraveným arabským písmem zprava doleva. Pašto se mluví v jihovýchodním Afghánistánu od Džalálábádu po Kandahár a odtud severozápadně k Sabzaváru. V Pákistánu používají pašto obyvatelé sídlící v severozápadních oblastech a hraničních provincií. V některých oblastech Pandžábu a Balúčistánu. V současnosti mluví paštsky 35 miliónů lidí.
Dialekty[editovat | editovat zdroj]
Pašto má asi padesát kmenových dialektů, které se dělí na tři skupiny
- Kandahárský dialekt
- Nangahárský dialekt
- Paktijský dialekt
Přejímání slov z cizích jazyků[editovat | editovat zdroj]
Vlivem islámu je převážná část slov, hlavně náboženského významu, přejatá z arabštiny, dále pak z perštiny, urdštiny, angličtiny, ruštiny a jiných evropských jazyků:
z arabštiny:
- الله
- Alláh
- Bůh
z perštiny
- مېز
- méz /persky míz/
- stůl
z urdštiny
- میټایی /میٹھایی/
- míṭájí
- sladkost, cukroví
z angličtiny
- راکټ
- rákeṭ /rocket/
- raketa, střela
z ruštiny
- کلشنکوف
- kalašnikov
- název útočné pušky
Historie[editovat | editovat zdroj]

Pašto je jazykem Paštůnů, kteří jsou usídleni hlavně v Afghánistánu, severozápadě Pákistánu a Balúčistánu. Současná paštská abeceda je psána upraveným arabským písmem, má 40 písmen z nichž 8 je paštských. Není přesně jasné jakým písmem paštůni psali do příchodu arabské transkripce, ale z vykopávek a starých mincí, které byly nalezeny na místech kde paštůni prokazatelně žili je patné, že používali druh písma, který se dnes nazývá Kharóšthí.[1] První paštská abeceda byla sestavena učencem Qazi Saifullahem na příkaz Khwaja Hassana Maiwandiho prvního ministra sultána Mahmúda z Ghazni / 999–1030 /. Poté jiní učenci a političtí vůdci abecedu upravovali až dosáhla současné formy. Význam jazyka pašto vzrostl po vzniku samostatného afghánského státu v roce 1747 a v roce 1919 po získání nezávislosti. Vedle darijštiny byl uznán za úřední jazyk až v roce 1936.
Písmo[editovat | editovat zdroj]
Pašto se píše upraveným arabským, respektive perským písmem zprava doleva.
- arabská písmena
ا ب ض ص ث ق ف غ ع ه خ ح ج د ش س ي ل ت ن م ط ظ ز و ة ر ء ک
- perská písmena
گ چ ژ پ ګ
- paštská písmena
ښ ځ ۍ ې ړ ږ څ ډ ټ ڼ
Výslovnost[editovat | editovat zdroj]
ا /ɑ, ʔ/ |
ب /b/ |
پ /p/ |
ت /t/ |
ټ /ʈ/ |
ث /s/ |
ج /dʒ/ |
ځ /dz/ |
چ /tʃ/ |
څ /ts/ |
ح /h/ |
خ /x/ |
د /d/ |
ډ /ɖ/ |
ﺫ /z/ |
ﺭ /r/ |
ړ /ɺ̢/ |
ﺯ /z/ |
ژ /ʒ/ |
ږ /ʐ, ʝ, ɡ/ |
س /s/ |
ش /ʃ/ |
ښ /ʂ, ç, x/ | |
ص /s/ |
ض /z/ |
ط /t/ |
ظ /z/ |
ع /ʔ/ |
غ /ɣ/ |
ف /f/ |
ق /q/ |
ک /k/ |
ګ /ɡ/ |
ل /l/ |
م /m/ |
ن /n/ |
ڼ /ɳ/ |
و /w, u, o/ |
ؤ /o/ |
ه /h, a, ə/ |
ۀ /ə/ |
ی /j, ai/ |
ي /i/ |
ې /e/ |
ۍ /əi/ |
ئ /ai/ |
Gramatika[editovat | editovat zdroj]
Hlavní pravidla uspořádání slov a jejich vztahu ve větě jsou:
- Pořadí větných členů PODMĚT- PŘEDMĚT- PŘÍSUDEK / SLOVESO /
- هلک کتاب لولی
- Halak ketáb lwalí
- Chlapec čte knihu
- Shodný i neshodný přívlastek je většinou před řídícím členem
- لوی ښار
- Lój ṣ̌ár
- Velké město
- Příslovečné určení místa, času a způsobu mohou mít různé postavení ve větě podle důrazu.
- Je-li přívlastek rozšířen samostatným přivlastňovacím zájmenem, je ve větě na prvním místě.
- زما د بلار کور
- Zmá də plór kór
- Dům mého otce
- Tázací věty vyslovujeme s intonací s otazníkem na konci věty. Někdy jsou věty uvedeny částicí ájá
- آیا دا انصاف دی
- ájá dá ins̤áf daj?
- Je to spravedlivé?
- Paštšina nemá vztažná zájmena. K vyjádření vztažné věty využijeme částice če / co /
- هغه هلک چه نوم یی احمد دی زما ملګری دی
- Hagha halak čə nám jí Ahmad dí zmá malgarí dí.
- Ten chlapec, který se jmenuje Ahmad, je můj kamarád.
- Infinitiv nemá funkci předmětu jako v češtině k vyjádření použijeme stejnou částici če, tentokráte s významem aby
- زه غواړم چه کندهار ته ولاړ شم
- Ze ghwáram čə Kandahár ta wlár šam.
- Chci jet do Kandaháru.
- přesněji řečeno: Chci abych jel do Kandaháru.
Sloveso[editovat | editovat zdroj]
Sloveso v paštštině vyjadřuje osobu, rod, čas, nedokonavost, dokonavost, nejistotu, možnost. Má šest způsobů:
- oznamovací
- rozkazovací
- zápor
- podmiňovací
- pravděpodobný
- neurčitý
- vid
- dokonavý
- nedokonavý
- rod
- činný
- trpný
- čas
- přítomný
- minulý
- budoucí
Typy sloves[editovat | editovat zdroj]
Z hlediska tvarosloví rozlišujeme základní typy sloves:
- jednoduchá
- achístəl – kupovat-اخیستل
- předložková
- rátləl – přijít/ k mluvčímu/- راتلل
- nespojená složná / mají dvě části první je podstatné jm., nebo přídavné jm. a druhé sloveso přechodné nebo nepřechodné/
- kár kəwəl – pracovat- کار کول
- zachmí kédəl- být zraněn - زخمی کېدل
- spojená slovesa / jmenná část je spojena se slovesem kewelکول / /nebo kédal /کېدل/ s vypuštěním počátečního k/
- póhédəl – rozumět-پوهېدل
- póhawəl – informovat - پوهول
Infinitiv se vyznačuje přízvučnou koncovkou –əl / achístəl – brát, koupit/ a může mít funkci podstatného jména slovesného.
Přítomný čas sloves[editovat | editovat zdroj]
Ke kmeni přítomného času se po odtržení koncovky– əl / ل / připojí následující koncovky:
osoba | koncovka | příklad slovesa mít |
---|---|---|
1.os. sing. | -am | laram |
2.os. sing. | -é | laré |
3.os. sing | -í | larí |
1.os. pl. | -ú | larú |
2.os. pl. | -əj | larəj |
3.os. pl. | -í | larí |
Minulý čas sloves[editovat | editovat zdroj]
V paštštině jsou jednoduché a složené formy minulého času.
- jednoduchá
- složená
- perfektum
- plusquamperfektum
V případě minulého času je nutno klást důraz na to je-li sloveso transitivní / přechodné/ nebo intransitivní / nepřechodné/. Některá slovesa, která jsou v pašto nepřechodná mohou být v češtině přechodná a naopak. Věty s nepřechodnými slovesy se tvoří stejně jako v češtině.
- V pátek jsem šel do školy, ale bylo špatné počasí.
دجمعی په ورځ مدرسی ته ولاړم مگر هوا خرابه وه
Věty s přechodnými slovesy tvoří tzv. ergativní konstrukci. Podmět se dostává do nepřímého pádu a sloveso se podřizuje předmětu ve větě. Pokud takovou větu přeložíme doslova do češtiny bude vypadat jako by se jednalo o pasivní větu. Ovšem, v tomto případě o pasivum nejde. Ergativní konstrukce se vyskytuje také v urdštině a hindštině.
- příklad:
پولیسو په کندهار کښې دهشتګردان نیولی دی
- Policie v Kandaháru zatkla teroristy.
- Podmět/ policie/ je v nepřímém pádě a sloveso se řídí předmětem / teroristé/
Budoucí čas[editovat | editovat zdroj]
Budoucí čas tvoříme stejně jako přítomný pouze před sloveso dáme předložku be-
- Nedokonavý tvar
- زه به ليکم
- Zə bə líkam
- Budu psát
- Dokonavý tvar
- زه به وليکم
- Zə bə wulíkam
- Napíši
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Jednou z nejstarších literárních památek, která je napsána jazykem paštó, je kniha Životy světců od Sulejmána Makúa. V 15 století napsal Šajch Mali kroniku o bojích Júsufzajů na horním toku Indu. Nejvýznamnějším paštúnským básníkem byl Chušhál Chán Chattak (1613–1689) Chušhál byl jeden z prvních básníků, kteří své básně psali kromě perštiny v jazyce pašto. Zanechal po sobě množství veršů ve formě ghazelů a landejů, které probouzely u lidí vlastenectví a povzbuzovaly je v boji proti Mughalům. Hlavní díla jsou:
- Kniha o sokolu (بازنامه)
- Kniha o turbanu (دستارنامه)
- Kniha o lékařství (طبنامه)
Ghazel a Landej[editovat | editovat zdroj]
- Ghazel (غزل) je kratší lyrická báseň o 5-15 dvojverších s jednotným metrem a jediným, mnohdy identickým rýmem. Tematika bývá milostná, mystická nebo filosoficky reflexivní.
- Landəj (لنډۍ) je typ paštské lidové poezie, který se skládá ze dvou veršů. První verš má devět slabik, druhý třináct slabik. Verše se nerýmují, druhý verš končí vždy na – ma nebo – na. Pokud verš na tyto slabiky nekončí, slabika se k němu jednoduše připojí. Tématem landejů bývá láska a vlastenectví.
ګلان د خاورو پيدا کېږي
زما لالی تر ګل نازک خاورو ته ځینه
- Růže vzcházejí ze země
- Má milá něžnější než růže vchází do země
Přísloví[editovat | editovat zdroj]
Přísloví je stručně stylizované vyjádření všeobecně přijaté zkušenosti. Lze je rozdělit na:
- metaforická
- gnómická (která vyslovují mravní ponaučení)
Příklady:
چه د بل کور خرابوی کور يې خراب شی.
- Kdo zničí dům jinému tak jeho dům bude zničen.
- Čə də bal kór charábawí kór jé charáb ší
کتابونه دريابونه دی
- Knihy jsou oceány.
- Kitábúna darjábúna dí
داسې ونه نشته چه باد وهلی نه ده.
- Není strom, jehož by nevyvrátil vítr.
- Dásé wana našta čə bád wahelaj na da
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků پښتو ژبه na paštunské Wikipedii a Pashto language na anglické Wikipedii.
- ↑ پښتو. www.pashtoweb.com [online]. [cit. 2011-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Úvod do paštského jazyka, Praha: Academia, 1979, autor: Jiří Bečka
- A Reference Grammar of Pashto. Authors:Tegey, Habibullah; Robson, Barbara
- Historie jazyka paštú