Přeskočit na obsah

Ostrava střed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ostrava střed
Výpravní budova
Výpravní budova
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
městoOstrava
UliceFrýdlantská
Souřadnice
Ostrava střed
Ostrava střed
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice343947
TratěOstrava - Valašské Meziříčí, Báňská dráha
Nadmořská výška210 m n. m.
V provozu od1871
Zabezpečovací zařízeníESA 11[1]
Dopravní koleje3
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Návazná dopravaautobus, tramvaj, Taxi
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíBufet nebo rychlé občerstveníVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Kód památky100058 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava střed (dříve Ostrau-Witkowitz / Ostrava-Vítkovice)[2] je nádraží na adrese Frýdlantská 499/5 ležící na trati Ostrava - Valašské Meziříčí, ze které v tomto nádraží odbočuje Báňská dráha a vlečka do Vítkovických železáren. Nachází se v blízkosti centra Ostravy. Nádraží je jedním z obvodů železniční stanice Ostrava hlavní nádraží.[3]

Původní název Ostrau-Witkowitz vyplýval z umístění mezi (Moravskou) Ostravou a Vítkovicemi.

V roce 1869 ostravští radní s tehdejším starostou Aloisem Anderkou předložili návrh o výstavbě nádraží, v blízkosti Vítkovických železáren, jámy Karoliny a císařské cesty, ministerstvu dopravy ve Vídni. Město na výstavbu nádraží nabídlo pozemek zdarma.

Nádražní budova

[editovat | editovat zdroj]

Se zahájením provozu tratě v roce 1871[p. 1] byla zahájena i výstavba budovy nádraží.

Původní budova byla patrová zděná s tříosým rizalitem na obou podélných stranách.[4] Se zvýšeným provozem v osobní přepravě, jejím nárůstem vznikla potřeba rozšíření nádraží. Budova byla postupně rozšiřována.

V roce 1892 byla přistavěna hrázděná křídla na štítových stranách budovy pro dělnické čekárny a kanceláře. Křídla byla prodloužena v roce 1903. Současně byl zvětšen vestibul. Konečnou podobu vytvořil architekt Franz Bobrowsky. Jeho projekt z roku 1910 zachoval centrální patrovou budovu s postranními křídly. Průčelím v přízemí byl prolomen segmentový hlavní vstup krytý kovovou markýzou. Kryté nástupiště s litinovými sloupky.[5]

V roce 1987 byla budova nádraží necitlivě opravována. Původní dělená okna byla nahrazena za nečleněná, strukturované omítky s motivy pozdní secese vyhlazeny, odstraněno dřevěné obložení ve vnitřním prostoru vestibulu, odstraněny původní dlažby.

V roce 2003 byla provedena náznaková rekonstrukce pod autorským vedením Ing. arch. Jaroslava Kotka a Ing. Pavla Krátkého. Vnitřní prostory mají neutrální monochromní barevnost, doplněny dřevěnými obklady a novou dlažbou.

V současné době je ve výpravní budově v umístěno Železniční muzeum moravskoslezské.

Kulturní památky

[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova nádraží Ostrava střed a stavědlová věž byly 19. února 2003 prohlášeny kulturní památkou.[6] Stavědlo je jedním z původní trojice obdobných staveb z režného cihelného zdiva s hrázděným patrem a vnějším přístupovým schodištěm. Dochovaný objekt je realizací typového projektu No 1774 z roku 1905.[7]

Současný provoz osobní dopravy

[editovat | editovat zdroj]

Stanici obsluhují[kdy?] vlaky linky S6 (Ostrava hl. n. – Frýdek-Místek – Frenštát pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí) v době dopravní špičky v pracovních dnech v 30minutovém intervalu, mimo špičky a o víkendu převážně v hodinovém intervalu. Kromě toho obsluhují stanici ještě vlaky linky R61 (Český Těšín – Havířov – Ostrava hl.n. – Opava východ) v hodinovém (o víkendu dvouhodinovém) intervalu a vlaky linky R27 (Olomouc hl.n. – Bruntál – Krnov – Ostrava střed) ve dvouhodinovém intervalu. Vlaky jsou integrovány v systému ODIS, stanice leží v tarifní zóně číslo 1 a 2.

Služby ve stanici

[editovat | editovat zdroj]

V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), výdej InKaret (ČD), čekárna pro cestující, úschovna zavazadel, úschovna kol, bezbariérové WC, rychlé občerstvení, restaurace, veřejné parkoviště.[8]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. První vlak projel stanicí v lednu 1871. Lokomotiva Atalanta I táhla čtyři vagóny se zkušební komisí. Strojvůdcem byl Petr Čihák z Bašky.
  1. Elektrizace traťového úseku včetně předelektrizačních úprav žst. Ostrava hlavní nádraží - žst Ostrava Kunčice [online]. Praha: SŽDC [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-20. 
  2. GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií. Ostrava: České dráhy, 1994. S. 55–67. 
  3. ŠTEFEK, Petr. Ostrava hlavní nádraží [online]. Stránky přátel železnic [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-18. 
  4. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 152. 
  5. STRAKOŠ, Martin. Průvodve architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 90. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 694639295 : železniční stanice Ostrava - střed, z toho jen: výpravní budova a stavědlová věž. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. Borovcová s. 75
  8. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]