Oskar Krejčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc.
Oskar Krejčí.jpg
Narození 13. července 1948 (69 let)
Praha
Povolání politolog, pedagog a spisovatel
Alma mater Univerzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
prof. Oskar Krejčí

Oskar Krejčí (* 13. července 1948 Praha) je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem, ředitelem Institutu globálních studií UJAK v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska a po více než dvouměsíčním věznění odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. JeremenkoOstravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UKPraze sociologiifilozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. Poté pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a absolvoval dlouhodobé vědecké stáže v SSSR a v USA.

Spolupráce s StB[editovat | editovat zdroj]

Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti v celé řadě kategorií[1] pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB (zaměřena na mládež, vědu, školství a kulturu) a s X. správou StB (zaměřena na boj proti vnitřnímu nepříteli) jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti.[2]

Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]

Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace. Od února 1989 do listopadu 1990 byl poradcem komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava AdamceČSFR Mariána Čalfy. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federální vlády Mariána Čalfy vzešlé z voleb roku 1990.

V televizním seriálu České století – v dílu Poslední hurá – postavu Oskara Krejčího ztvárnil herec Oldřich Kaiser. [3]

Kritika systému protiraketové obrany USA[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 se aktivně zapojil do kampaně proti umístění prvků americké protiraketové obrany v Česku. 5. května 2007 v Praze vystoupil jako jeden z hlavních mluvčí na konferenci, na které se diskutovalo o postupu v boji proti výstavbě protiraketového systému USA v Evropě. Je signatářem tzv. Pražské výzvy přijaté účastníky konference.[4]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. oficiální Evidenční seznamy StB na stránce Ministerstva vnitra ČR
  2. Státní Bezpečnost (StB) – rezident, www.totalita.cz
  3. POSLEDNÍ HURÁ – televizní seriál České století
  4. PRAŽSKÁ VÝZVA účastníků Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 371.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]