Oblík (České středohoří)

Oblík
Vrchol	509 m n. m.
Prominence	216 m ↓ J od Libčevsi
Izolace	4,4 km → Milá
Poznámka	Národní přírodní rezervace
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část
Souřadnice	50°24′41″ s. š., 13°48′31″ v. d.
	Oblík
Hornina	čedič
Povodí	Ohře
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku

Oblík (německy Hoblik) je čedičový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km na sever od Loun, v západní části Českého středohoří mezi obcemi Raná, Chraberce a Mnichov. Na severovýchodě na něj navazují dva nižší vrcholy Srdov (482 m) a Brník (471 m), oddělené sedlem. Oblík se nachází v západní části Českého středohoří, která je geomorfologicky zařazená do podcelku Milešovské středohoří a okrsku Chožovské středohoří někdy také nazývaného Lounské středohoří nebo Lounské vrchy (Ranské středohoří). Na vrcholu kopce je umístěn již nefunkční světelný maják pro letecký provoz.

Historie

Dominantní poloha kopce přitahovala návštěvníky již v pravěku, jak dokazuje nález laténské (keltské) spony na jeho vrcholu.^[2] Od poloviny 15. do poloviny 18. století se na svazích jižně od Oblíku pěstovala vinná réva.^[3] Roku 1506 byla na Oblíku vysvěcena kaple, jež zanikla za třicetileté války.^[4] Poté zde byl roku 1667 postaven dřevěný kříž. V té době se zde každoročně pořádaly svatojiřské poutě. Další, dřevěná kaple, zasvěcená sv. Jiří, byla na kopci postavena roku 1675. Pražská konzistoř totiž podmínila konání dalších poutí vybudováním kaple. Podle Jaroslava Schallera stála ještě roku 1787,^[5] před polovinou 19. století kaple zanikla. Vrcholem kopce procházela hranice panství Libčeves a městského dominia Louny.

Pod kopcem se rozkládala stejnojmenná vesnice, doložená v pramenech prvně roku 1335, kdy byla majetkem kláštera magdalenitek v Lounech.^[6] Ještě v polovině 15. století, kdy ves patřila Lounům, zde platilo městské dávky 10 hospodářů.^[7] Zřejmě během třicetileté války vesnice zanikla. Ve 2. polovině 17. století zde byl vystavěn hospodářský dvůr, který zůstal dodnes.

Příroda

Geologie

Oblík je pravidelně utvářený suk z nefelinického bazanitu. Vznikl v závěru třetihor v důsledku sopečné činnosti. Charakteristickým rysem této kupy jsou sesuvy, zejména na západním a severním svahu.

Květena

Z botanického hlediska je nejzajímavější jižní svah, kde je na suché strmé stráni teplomilná vegetace s chráněnými druhy rostlin. Roste zde například hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný, rakouský a dánský (Astragalus excapus, A. austriacus, A. danicus), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), ovsíř stepní čedičový (Helictotrichon desertorum subsp basalticum), kavyly Ivanův, sličný, chlupatý, tenkolistý, vláskovitý, Smirnovův a olysalý (Stipa pennata, S. pulcherrima, S. dasyphylla, S. tirsa, S. capillata, S. smirnovii, S. zalesskii), chrpa chlumní (Cyanus triumfetii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), křivatec pomořanský (Gagea transversalis), kostřava waliská (Festuca valesiaca), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), zlatovlásek obecný (Aster linosyris) a violka obojetná (Viola ambigua).

Zvířena

V letech 1982–1983 zde bylo pozorováno 81 druhů obratlovců a 66 druhů ptáků. ze zajímavějších zde byl zaznamenán výskyt dudka chocholatého (Upupa epops), dřemlíka tundrového (Falco columbarius), motáka pilicha (Circus cyaneus), strnada zahradního (Emberiza hortulana) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe). Z plžů zde byli pozorováni zrnovka trojzubá (Pupilla triplicata), vrkoč horský (Vertigo alpestris) a hrotice obrácená (Balea perversa). Nejprozkoumanější skupinou fauny zde jsou střevlíci, kterých zde bylo napočteno přes sto druhů.

Lesnictví

Většina vrchu je holá, bez lesa. Dřeviny na severních svazích nejsou příliš vzrostlé a mají často křovitý charakter. Nejčastější jsou svída, dřín, hloh, z vyšších jasan a lípa. Zastoupena je i líska, vysázená zde v 16. století v souvislosti s vinařstvím. Z lísky se vyráběly viniční kůly.

Ochrana přírody

Na Oblíku je od roku 1967 vyhlášena stejnojmenná Národní přírodní rezervace o rozloze 20,5 ha. Vrch leží v Evropsky významné lokalitě Oblík – Srdov – Brník a Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Z vrcholu je za dobré viditelnosti výborný kruhový rozhled. Trojice vrchů je v rovinatém terénu dolního Poohří viditelná z velké dálky.

Hlaváček jarní
Koniklec luční
Divizna brunátná
Bělozářka liliovitá
Kozinec dánský
Modřenec tenkokvětý
Ovsíř stepní
Kavyl Ivanův
Lilie zlatohlávek
Zlatovlásek obecný
Violka obojetná
Kostřava waliská
Moták pilich
Dřemlík tundrový
Dudek chocholatý
Strnad zahradní
Bělořit šedý
Zrnovka trojzubá
Vrkoč horský
Hrotice obrácená

Reference

Odkazy

↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
↑ Waldhauser, Jiří, Laténská spona z hory Oblík v Poohří, Archeologické rozhledy 44, 1992, s. 467–468
↑ Roedl, Bohumír, Trh s vinicemi v Lounech a Žatci v 16. století, in: Trpké býti zdá se? Víno a vinařství v českých zemích ve středověku a raném novověku. Sborník příspěvků z konference konané v Mělníce 2.–4. dubna 2008, Mělník 2009, s. 101-102
↑ Štědrý, František, Dějiny města Loun, Louny 1930, s. 168
↑ Schaller, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen VII, Saatzer Kreis, Prag und Wien 1787, s. 51
↑ Profous, Antonín, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, sv. 1, Praha 1947, s. 576.
↑ Vaniš, Jaroslav, Kniha počtů královského města Loun z let 1450-1472 a 1490-1491, Praha 1979, s. 512.

Literatura neuvedená v referencích

Čechura, Martin, Zaniklé kostely Čech, Nakladatelství Libri, Praha 2012, s. 234, ISBN 978-80-7277-507-1
Hluštík, Antonín, Přírodní poměry Lounska, in: Roedl, Bohumír a kol., Louny – historie, kultura, lidé, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, s. 13–16, ISBN 80-7106-662-1
Chráněná území ČR, sv. 1, Ústecko, vyd. Agentura ochrany přírody a životního prostředí, Praha 1999, s. 255, ISBN 80-86064-37-9
Janda, Petr, Průvodce chráněnou přírodou Lounska, vyd. Městský úřad Louny 2010, s. 16
Martinovský, J., Oblík – perla české stepní květeny, Ochrana přírody 22, 1967, s. 37–41
Studničková, I. – Studnička, M., Vegetace Oblíku v Českém středohoří, Sborník Severočeského muzea v Liberci, sekce přírodovědná, roč. 7, 1975, s. 3–27
Tichý, Herbert, Chráněné druhy ornitofauny SPR Oblík, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem 13, 1987, s. 33–36

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oblík na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Oblík
  - Wikidata: Oblík (České středohoří)

Související články

vrch Raná u Loun
vrch Milá

[1] Ultrakopce na Ultratisicovky.cz

[2] Waldhauser, Jiří, Laténská spona z hory Oblík v Poohří, Archeologické rozhledy 44, 1992, s. 467–468

[3] Roedl, Bohumír, Trh s vinicemi v Lounech a Žatci v 16. století, in: Trpké býti zdá se? Víno a vinařství v českých zemích ve středověku a raném novověku. Sborník příspěvků z konference konané v Mělníce 2.–4. dubna 2008, Mělník 2009, s. 101-102

[4] Štědrý, František, Dějiny města Loun, Louny 1930, s. 168

[5] Schaller, Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen VII, Saatzer Kreis, Prag und Wien 1787, s. 51

[6] Profous, Antonín, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, sv. 1, Praha 1947, s. 576.

[7] Vaniš, Jaroslav, Kniha počtů královského města Loun z let 1450-1472 a 1490-1491, Praha 1979, s. 512.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]