Nicolás Almagro
Nicolás Almagro | |
---|---|
Nicolás Almagro na French Open 2016 | |
Přezdívka | Nico, Almagrete, Berenjenas[1] |
Stát | Španělsko[1] |
Datum narození | 21. srpna 1985 (39 let)[1] |
Místo narození | Murcia, Španělsko[1] |
Bydliště | Murcia, Španělsko[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 84 kg[1] |
Profesionál od | 2003[1] |
Držení rakety | pravou rukou;bekhend jednoruč |
Výdělek | 9 821 923 USD |
Tenisová raketa | Dunlop |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 397–278 |
Tituly | 13 ATP, 5 challengerů, 7 Futures |
Nejvyšší umístění | 9. místo (2. května 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2013) |
French Open | čtvrtfinále (2008, 2010, 2012) |
Wimbledon | 3. kolo (2009, 2011, 2012, 2013) |
US Open | 4. kolo (2012) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 77–120 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 48. místo (21. března 2011) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2008) |
French Open | 3. kolo (2010) |
Wimbledon | 1. kolo (2006, 2007, 2015) |
US Open | 1. kolo (2006, 2007, 2008) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2008) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2008) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 19. února 2016
Nicolás Almagro Sanchez, výslovnost: [nikoˈlas alˈmaɣɾo ˈsantʃeθ]IPA (* 21. srpna 1985 Murcia) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour třináct turnajů ve dvouhře a společně s Argentincem Carlosem Berlocqem ukořistil turnaj v rakouském Kitzbühelu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2011 na 9. místě a ve čtyřhře pak v březnu téhož roku na 48. místě. Trénuje ho bývalý argentinský tenista Mariano Monachesi.[1]
Na Středomořských hrách 2005 konaných v Almeríi získal dvě zlaté medaile z mužské dvouhry a čtyřhry. Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do čtvrtfinále dvouhry French Open 2008, 2010 a 2012, a také Australian Open 2013.
Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Peru, v němž vyhrál dvouhry se Silvou i Mirandou. V roce 2012 plnil roli španělské dvojky v pražském finále proti České republice. Po páteční prohře s Berdychem nastoupil do rozhodující dvouhry proti Štěpánkovi, kterému podlehl 1–3 na sety a Španělsko tak prohrálo 2:3 na zápasy. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 8–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]
Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako jedenáctý nasazený ve dvouhře nestačil ve čtvrtfinále na pozdější olympijského vítěze Brita Andy Murrayho. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu startoval také jako turnajová jedenáctka. V úvodním kole singlu jej vyřadil francouzský hráč Gaël Monfils a v deblu došel s Davidem Ferrerem do druhého kola.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]2005
[editovat | editovat zdroj]Zlatou medaili vybojoval na Hrách Středomoří ve španělské Almerii, když ve finále zdolal krajana Guillerma Garcíu 6–2 a 7–5.
2006
[editovat | editovat zdroj]V dubnu získal první titul na turnaji ATP poté, co zvítězil na Open de Tenis Comunidad Valenciana. Do hlavní soutěže prošel z kvalifikace. Vyhrál tak osm utkání v řadě, včetně třísetových duelů nad bývalými světovými jedničkami Juanem Carlosem Ferrerem a Maratem Safinem. Po titulu prohlásil, že je spokojen s tím, kam ho jeho tenis vede a že v blízké budoucnosti očekává dokonce větší a lepší výsledky.
Semifinále si zahrál na Barcelona Open, v němž podlehl Rafaelu Nadalovi Čtvrtfinálovou účast zaznamenal na římském Rome Masters, kde ve třech vyrovnaných setech nestačil na Rogera Federera.
Na Roland Garros vypadl již ve druhém kole s Američanem Jamesem Blakem. Do čtvrtfinále postoupil na lyonském halovém turnaji.
2007
[editovat | editovat zdroj]15. dubna 2007 získal druhý titul po vítězství nad Potitem Staracem 4–6, 6–2 a 6–1 ve Valencii a úspěšně tak obhájil triumf z předchozího roku. Ve druhém kole následného French Open prohrál v pětisetové bitvě s Michaëlem Llodrou. Do semifinále se probojoval na Copa Claro hraném v argentinském Buenos Aires. Z finále odešel poražen na bastadské události. Během letní části konané na amerických betonech skončil ve čtvrtfinále Western & Southern Open v Cincinnati a ve třetím kole US Open, kde byl nad jeho síly ruský hráč Nikolaj Davyděnko.
2008
[editovat | editovat zdroj]Třetí singlový titul kariéry si připsal na Brasil Open v Costa Do Sauipe, když ve finále zdolal krajana Carlose Moyu. O dva týdny později navázal další výhrou na Abierto Mexicano Telcel v mexickém Acapulcu, když v boji o titul přehrál Argentince Davida Nalbandiana 6–1 a 7–6. V následné pondělní klasifikaci žebříčku ATP dosáhl na své maximum 21. místo. V antukové části roku vyhrál dvacet jedna z dvaceti šesti zápasů. Po turnaji z kategorie Masters 1000 Internazionali BNL d'Italia hraném v Římě se posunul na 17. příčku klasifikace.
V červnu si poprvé zahrál čtvrtfinále grandslamového turnaje, v němž na French Open podlehl Rafaelu Nadalovi hladce 1–6, 1–6 a 1–6. Na cestě mezi posledních osm postupně přešel přes Borise Pašanskiho, Sebastiana Decouda, desátého nasazeného Andy Murrayho a Francouze Jérémy Chardyho ve třech setech.
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]V současné době hraje s raketou Dunlop Biomimetic 500 Tour. Jeho sponzorem je Lotto.
Finálové účasti na turnajích ATP World Tour
[editovat | editovat zdroj]
|
Dvouhra: 23 (13–10)
[editovat | editovat zdroj]Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeř ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 16. dubna 2006 | Valencie, Španělsko | antuka | Gilles Simon | 6–2, 6–3 |
Vítěz | 2. | 15. dubna 2007 | Valencie, Španělsko (2) | antuka | Potito Starace | 4–6, 6–2, 6–1 |
Finalista | 1. | 15. července 2007 | Båstad, Švédsko | antuka | David Ferrer | 2–6, 1–6 |
Vítěz | 3. | 17. února 2008 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka | Carlos Moyà | 7–6(7–4), 3–6, 7–5 |
Vítěz | 4. | 1. března 2008 | Acapulco, Mexiko | antuka | David Nalbandian | 6–1, 7–6(7–1) |
Finalista | 2. | 20. dubna 2008 | Valencia, Španělsko | antuka | David Ferrer | 6–4, 2–6, 6–7(2–7) |
Vítěz | 5. | 28. února 2009 | Acapulco, Mexiko (2) | antuka | Gaël Monfils | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 6. | 18. července 2010 | Båstad, Švédsko | antuka | Robin Söderling | 7–5, 3–6, 6–2 |
Vítěz | 7. | 1. srpna 2010 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Richard Gasquet | 7–5, 6–1 |
Vítěz | 8. | 12. února 2011 | Costa do Sauípe, Brazílie (2) | antuka | Alexandr Dolgopolov | 6–3, 7–6(7–3) |
Vítěz | 9. | 20. února 2011 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Juan Ignacio Chela | 6–3, 3–6, 6–4 |
Finalista | 3. | 26. února 2011 | Acapulco, Mexiko | antuka | David Ferrer | 6–7(4–7), 7–6(7–2), 2–6 |
Vítěz | 10. | 21. května 2011 | Nice, Francie | antuka | Victor Hănescu | 6–7(5–7), 6–3, 6–3 |
Finalista | 4. | 24. července 2011 | Hamburk, Německo | antuka | Gilles Simon | 4–6, 6–4, 4–6 |
Vítěz | 11. | 19. února 2012 | São Paulo, Brazílie (3) | antuka (h) | Filippo Volandri | 6–3, 4–6, 6–4 |
Finalista | 5. | 26. února 2012 | Buenos Aires, Argentina (2) | antuka | David Ferrer | 6–4, 3–6, 2–6 |
Vítěz | 12. | 26. května 2012 | Nice, Francie (2) | antuka | Brian Baker | 6–3, 6–2 |
Finalista | 6. | 15. července 2012 | Båstad, Švédsko (2) | antuka | David Ferrer | 2–6, 2–6 |
Finalista | 7. | 14. dubna 2013 | Houston, Houston, Spojené státy | antuka | John Isner | 3–6, 5–7 |
Finalista | 8. | 28. dubna 2013 | Barcelona, Španělsko | antuka | Rafael Nadal | 4–6, 3–6 |
Finalista | 9. | 13. dubna 2014 | Houston, Houston, Spojené státy (2) | antuka | Fernando Verdasco | 3–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 10. | 14. února 2016 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Dominic Thiem | 6–7(2–7), 6–3, 6–7(4–7) |
Vítěz | 13. | 1. května 2016 | Cascais, Portugalsko | antuka | Pablo Carreño Busta | 6–7(6–8), 7–6(7–5), 6–3 |
Čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Soupeři ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 22. února 2009 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Santiago Ventura | Marcel Granollers Alberto Martín |
3–6, 7–5, [8–10] |
Vítěz | 1. | 8. srpna 2015 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Carlos Berlocq | Robin Haase Henri Kontinen |
5–7, 6–3, [11–9] |
Chronologie dvouhry na Grand Slamu a LOH
[editovat | editovat zdroj]Turnaj / sezóna | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | SR | V–P | % výher |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Grand Slam | ||||||||||||||||
Australian Open | A | 1R | 1R | 1R | 1R | 3R | 4R | 4R | 4R | QF | A | 1R | 2R | 0 / 11 | 16–11 | 60% |
French Open | 1R | 2R | 2R | 2R | QF | 3R | QF | 1R | QF | 4R | 1R | 2R | 0 / 12 | 21–12 | 64% | |
Wimbledon | A | 1R | 1R | 1R | 2R | 3R | 1R | 3R | 3R | 3R | A | 1R | 0 / 10 | 9–10 | 47% | |
US Open | A | 2R | 1R | 3R | 3R | 3R | 3R | 1R | 4R | 1R | A | Q2 | 0 / 9 | 12–9 | 57% | |
výhry–prohry | 0–1 | 2–4 | 1–4 | 3–4 | 7–4 | 8–4 | 9–4 | 5–4 | 12–4 | 9–4 | 0–1 | 1–3 | 1–1 | 0 / 42 | 58–42 | 58% |
Letní olympijské hry | ||||||||||||||||
Letní olympijské hry | A | nekonaly se | 1R | nekonaly se | QF | nekonaly se | 0 / 2 | 3–2 | 60% |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Postavení na konečném žebříčku ATP
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Rok | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Pořadí | 1334. | ▲ 844. | ▼ 864. | ▲ 153. | ▲ 100. | ▼ 111. | ▲ 32. | ▲ 28. | ▲ 18. | ▼ 26. | ▲ 15. | ▲ 10. | ▼ 11. | ▼ 13. | ▼ 71. | ▼ 73. |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
Pořadí | 1267. | ▲ 536. | ▲ 298. | ▼ 347. | ▲ 294. | ▲ 97. | ▼ 224. | ▲ 148. | ▲ 56. | ▼ 155. | ▼ 351. | ▲ 195. | — | ▲ 142. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Almagro na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Nicolás Almagro na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 19. února 2016
- ↑ Nicolás Almagro na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 19. února 2016
- ↑ Nicolás Almagro na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 19. února 2016
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolás Almagro na Wikimedia Commons
- Nicolás Almagro na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Nicolás Almagro na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Nicolás Almagro na stránkách Davis Cupu (anglicky)