Měrnice černá

Měrnice černá
	Měrnice černá (Ballota nigra)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	měrnice (Ballota);
Binomické jméno
	Ballota nigra; L., 1753
Poddruhy vyskytující se v ČR
	měrnice černá pravá (Ballota nigra subsp. nigra); měrnice černá zapáchající (Ballota nigra subsp. meridionalis);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měrnice černá (Ballota nigra) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina s obvykle fialovými pyskatými květy. Je jediným druhem rodu měrnice, který v České republice roste.

Měrnice černá se vyskytuje zejména v mírném pásu Evropy, v severní Africe a Malé Asii. Zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky a také na Nový Zéland. V České republice je hojná v níže položených teplých místech, ve vyšších polohách je vzácnější.^[1]^[2]

Ekologie

Druh je nitrofilní rostlinou, upřednostňuje vlhké zásadité půdy, které mohou být písčité, hlinité i jílovité, často osídluje polostinná místa. Je schopná růst i v půdách chudých na živiny, tehdy je však rostlina neduživá a málo kvete. Snese i noční poklesy teplot k -5 °C. Roste při okrajích lesů, podél polních cest, ale často také v blízkosti lidských sídel a na stanovištích poznamenaných lidskou činností, např. u starých rozpadajících se zdí, podél živých plotů, v parcích, u hnojišť nebo ve vápencových lomech a podél náspů železničních tratí.

Rostlina působí navenek šedavým dojmem a po rozemnutí se vyznačuje charakteristickým výrazným pachem, díky kterému není spásána zvířaty.^[2]^[3]^[4]

Popis

Vytrvalá bylina, vysoká 20 až 80 cm, která bývá téměř celá šedavě pýřitá. Vyrůstá z krátkého, vícehlavého oddenku porostlého jemným kořenovým vlášením. Chlupaté lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, v průřezu hranaté, často fialově naběhlé a porostlé vstřícně uspořádanými řapíkatými listy bez palistů. Listové čepele jsou celistvé, vrásčité, se síťovou žilnatinou, vejčitého až okrouhlého tvaru. U báze jsou srdčité či klínovité, po obvodě hrubě vroubkované, na vrcholu tupě špičaté a jsou chlupaté po obou stranách nebo na líci holé. Listy bývají tmavozeleně zbarvené, dlouhé 2 až 4 cm, široké 1 až 3 cm a v horní části lodyhy přecházejí do listenů.

Z úžlabí listenů vyrůstají krátce stopkaté květy, které jsou po deseti až dvaceti směstnané v jednostranných lichopřeslenech. Květy se štětinovitými listenci jsou oboupohlavné s dvoupyskou korunou. Vytrvalý nálevkovitý kalich s pěti ostrými zuby ven vyhnutými je asi 10 mm dlouhý, pravidelný a vně chlupatý. Fialová, růžová či červenavá dvoupyská, vně chlupatá koruna je asi 12 mm dlouhá a má přímou trubku. Horní celistvý pysk koruny je ploše vyklenutý a uprostřed vykrojený, spodní pysk je trojlaločný, střední vykrojený lalok je největší. Z korunní trubky vystupují čtyři dvojmocné tyčinky, které jsou zakončené žlutými vejčitými prašníky. Semeník je svrchní a jeho bílá čnělka nese dvoulaločnou bliznu. Ploidie druhu je 2n = 20.^[1]^[2]^[3]^[5]

Rozmnožování

Květy rozkvétající od května do srpna ochotně navštěvují a opylují převážně včely. Nedojde-li před koncem kvetení k opylení blizny, ta se ohne dolů a dotkne se spodního pysku, na který se vysypal pyl z prašníků. Někdy se na rostlině vyskytují i květy pouze samičí, pestíkovité. Po odkvětu se ústí kalichu uzavře věnečkem chloupků, které brání vniknutí semenožravému hmyzu a chrání tak vyvíjející se plod.

Původně dvoupouzdrý semeník se po opylení zaškrtí a vzniknou čtyři jednosemenné části – tvrdka obalená trvalým kalichem. Je to plod obsahující 4 vejčité, asi 2 mm velké plůdky, které jsou po dozrání vymršťovány věnečkem chloupků z tvrdky.^[2]^[3]

Taxonomie

V české přírodě rostou dva poddruhy měrnice černé, jsou to:

měrnice černá pravá (Ballota nigra L. subsp. nigra)
měrnice černá zapáchající (Ballota nigra L. subsp. meridionalis) (Bég.) Bég.

Nominátní poddruh, měrnice černá pravá, je považován za naturalizovaný archeofyt, který se v české krajině vyskytuje již dlouhodobě. Druhý poddruh, měrnice černá zapáchající, je neofyt, který se mezi českou květenu dostává jen příležitostně.^[2]^[3]

Měrnice černá je velmi proměnlivý druh, její variace se týkají výšky, odění, velikosti a tvaru listů, odění a tvaru kalichu i barvy koruny. Podle^[6] se v Evropě vyskytuje dalších pět poddruhů:

Ballota nigra L. subsp. anatolica P. H. Davis
Ballota nigra L. subsp. foetida Hayek
Ballota nigra L. subsp. sericea (Vandas) Patzak
Ballota nigra L. subsp. uncinata (Fiori & Bég.) Patzak
Ballota nigra L. subsp. velutina (Posp.) Patzak

Význam

Rostlina obsahuje mnohé chemické látky, které mohou sloužit k léčebným účelům. Jsou to např. fenolické sloučeniny, organické kyseliny, betainové deriváty, flavonoidy, terpenoidy a iridoidy. Jejich protizánětlivé, antimikrobiální, antioxidační, antifungální a hlavně neurosedativní a antidepresivní účinky se dlouhodobě využívají v asijském lidovém léčitelství. Díky obsahu farmakologicky zajímavých látek se druh v zahraničí těší určité odborné pozornosti, v ČR se však dosud považuje pouze za plevelnou rostlinu a výzkum je teprve na počátku.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Měrnice černá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.02.2008 [cit. 2015-04-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f GAZDOVÁ, Markéta. Terpenoidy v Ballota nigra. Brno, 2012 [cit. 23.04.2015]. Diplomová práce. Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Vedoucí práce Václav Suchý. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Balota čierná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-04-23]. S. 269–270. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)
↑ Wilde planten: Ballota nigra [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. (nizozemsky)
↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Šedivka černá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-04-23]. S. 147. Dostupné online.
↑ Flora Europaea: Ballota nigra [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2015-04-23]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu měrnice černá na Wikimedia Commons
Botanický ústav AV ČR – rozšíření měrnice černé v ČR

[botany-1] CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Měrnice černá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 22.02.2008 [cit. 2015-04-23]. Dostupné online.

[thesis-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f GAZDOVÁ, Markéta. Terpenoidy v Ballota nigra. Brno, 2012 [cit. 23.04.2015]. Diplomová práce. Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Vedoucí práce Václav Suchý. Dostupné online.

[bib-3] BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Balota čierná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-04-23]. S. 269–270. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)

[4] Wilde planten: Ballota nigra [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. (nizozemsky)

[5] POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Šedivka černá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-04-23]. S. 147. Dostupné online.

[6] Flora Europaea: Ballota nigra [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2015-04-23]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]