Monazit-(Ce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Monazit-(Ce)
krystaly monazitu-(Ce) společně s krystaly křemene
krystaly monazitu-(Ce) společně s krystaly křemene
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorec(Ce,La,Nd,Th)PO4
Identifikace
Barvasvětle žlutý, žlutý, žlutohnědý, červenohnědý
Vzhled krystalutabulkovité krystaly, zrnitý, celistvý
Soustavamonoklinický
Tvrdost5-5,5
Leskskelný, pryskyřičný
Štěpnostdokonalá podle {001}, nedokonalá dle {100}
Index lomunα=1,770-1,793
nβ=1,778-1,8
nγ=1,823-1,86
Vrypbílý
Hustota4,8-5,5 g ⋅ cm−3

Monazit-(Ce) je fosforečnan vzácných zemin, chemický vzorec je (Ce,La,Nd,Th)PO4. Název pochází z řeckého „monazeis“, znamenající „být samotný, osamocený“, pro svoji vzácnost na prvních lokalitách, kde byl nalézán. Používán od roku 1829, uznám Mezinárodní mineralogickou asociací (IMA). Je monoklinické soustavy = třída 2/m. Systematické zařazení podle Strunze je 8.AD.50.

Synonyma = kryptolit, edwardsit, eremit, mengit, fosfocerit, kularit, turnerit = tabulkové krystaly hnědé barvy.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Monazit je hojným akcesorickým minerálem intruzivních hornin, zejména granitů, charnockitů a syenitických vyvřelin, dále v žilných aplitech a žulových pegmatitech, odkuch pocházejí největší krystaly monazitu, místy na žilách s Sn-W mineralizací s greiseny. Vyskytuje se v sedimentárních horninách, akcesoricky v rulách či ftanitech. Nejčastější a praktickým významem největší jsou však aluviální ložiska, zejména mořská.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří tence až tlustě tabulkovité krystaly, též zrnité či celistvé agregáty. Krystaly jsou často zdvojčatělé podle {100}, obvykle však s nedokonale vyvinutými plochami.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5-5,5 (Mo), hustota 4,8-4,5,5 g/cm3, stoupá s příměsí thoria. Štěpnost je dokonalá podle {001}, nedokonalá dle {100}. Je slabě magnetický a radioaktivní. Lasturnatý, nepravidelný lom. Je křehký.
  • Optické vlastnosti: Barvy je světle žluté, červenohnědý až tmavohnědý, nazelenalý, žlutohnědý, žlutý, téměř bílý až bezbarvý. Vlivem adsorpce Nd3+ vzniká tzv. alexandritový efekt – barvoměna. Lesk skelný, pryskyřičný. Je částečně průhledný až částečně průsvitný. Vryp je bílý, bývá slabě zabarvený do šeda. Luminiscence chybí, pleochroismus nebyl pozorován či slabě žlutý až žlutozelený. Monazit je dvojosý, optický pozitivní, nα=1,77-1,793, nβ=1,778-1,8, nγ=1,823-1,86, 2V=10°-26°. Silný dvojlom 0,049-0,051.
  • Chemické vlastnosti: Procentuální zastoupení prvků: Ce 29,17%, La 14,46%, Th 4,83%, P 12,89%, Nd 12,01%, O2 26,64%. Dává reakci na PO4, nesnadno rozložitelný v kyselinách.

Příbuzné minerály[editovat | editovat zdroj]

cheralit, ximengit, xenotim, buchwaldit, monetit.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

V syenitech a karbonatitech s barytem, bastnäsitem-(Ce), se zirkonem, fergusonitem jako produkt albitizace žul, v pegmatitech se skorylem, xenotimem-(Y) a písekitem, minerály TR a radioaktivními minerály, s kasiteritem, wolframitem a molybdenitem na Sn-W žilách.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější jsou aluviální ložiska, zejména mořská rýžoviska, dále ložiska v pegmatitech (Norsko, Madagaskar)

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vyhledávaná ruda vzácných zemin.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]