Mladen Naletilić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mladen Naletilić
Narození1. prosince 1946
Široki Brijeg
Úmrtí17. prosince 2021 (ve věku 75 let)
Mostar
Povolánívoják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladen Naletilić Tuta (1. prosince 1946 – 17. prosince 2021) byl bosenskochorvatský polovojenský velitel „praporu odsouzenců“ Chorvatské rady obrany (HVO). Mezinárodním trestním tribunálem (ICTY) byl odsouzen za válečné zločiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mladen Naletilić se narodil v Širokém Brijegu v Bosně a Hercegovině. V mládí odešel do západního Německa v rámci jugoslávského programu dočasné práce v zahraničí přes chorvatskou emigrační agenturu „Spojení Chorvati Německa“.[1] Provozoval kasino v Singenu a podle Miroslava Tuđmana byl také pasákem.[2]

Spolupracoval s německou zpravodajskou službou Bundesnachrichtendienst a bulharským výborem pro státní bezpečnost.[3]

V roce 1990 se vrátil do Chorvatska a v roce 1991 založil dobrovolnickou jednotku a pojmenoval ji „Prapor odsouzenců“ (chorvatsky Kažnjenička bojna).[4] V roce 1992, kdy začala bosenská válka, byl „prapor odsouzenců“ přesunut z Širokého Brijegu (dříve Lištica) a působil v Hercegovině. Mezi členy jednotky patřili zahraniční dobrovolníci jako Němci, Britové, Francouzi, Švédové, Paraguayci a Argentinci.[5]

V rámci Chorvatské rady obrany ("prapor odsouzenců") bojoval proti Jugoslávské lidové armádě (JNA) a armádě Republiky srbské (VRS). Byl velitelem jeho jednotky pod vedením generála Ivana Andabaka.[6] Byl blízkým přítelem tehdejšího chorvatského ministra obrany Gojko Šušaka. 2. srpna 1992 Naletilić nařídil své jednotce zabít Blaže Kraljeviće, generála chorvatských obranných sil a generála Armády Republiky Bosna a Hercegovina (ARBiH), spolu s osmi Kraljevićovými podřízenými. Naletilić odměnil dvacet mužů částkou 5 000 německých marek pro každého.[7] Kraljević se postavil proti pokusům chorvatského prezidenta Franjo Tuđmana a jeho strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ), stejně jako Mate Bobana a Radovana Karadžiće rozdělit Bosnu a Hercegovinu.[8][9][10][11]

V roce 1993 se k Naletilićově jednotce připojil Jusuf Prazina. Byl jedním z organizátorů obrany Sarajeva a také zločincem. Když v roce 1992 vypukla chorvatsko-bosňácká válka, „prapor odsouzenců“ bojoval proti ARBiH v Jablanici, Doljani a Gornjim Vakufu. 17. dubna 1993 jeho jednotka zaútočila na vesnici Sovići a provedla násilný přesun Bosňáků. 9. května 1993 byli příslušníci „praporu odsouzenců“ zapojeni do obléhání východního Mostaru.

V listopadu 1993 se Naletilić dostal do osobního konfliktu s generálem Slobodanem Praljakem z HVO, a proto byl údajně nucen opustit svůj post náčelníka štábu HVO.[12] V roce 1994 se Naletilić postavil proti příměří mezi Chorvaty a Bosňáky a také se postavil proti zrušení Chorvatské republiky Herceg-Bosna, neuznané entity Bosny a Hercegoviny, a hořce obvinil Gojko Šušaka a Franjo Tuđmana ze zrady.[12]

Po skončení války odešel z armády. V roce 1997 byl zatčen a odsouzen za vraždu Roberta Nosiće, vojenského policisty a člena chorvatských obranných sil z Ljubuški.[2] Naletilić strávil dva roky ve věznici Remetinec. Kvůli zdravotním problémům byl 14. listopadu 1999 převezen do Centra klinické nemocnice Záhřeb. V březnu 2000 byl Naletilić vydán ICTY v Haagu a usvědčen a odsouzen k 20 letům vězení za válečné zločiny během chorvatsko-bosňácké války. 24. dubna 2008 byl předán k výkonu trestu v Itálii. Byla mu započtena odkroucená doba od 18. října 1999. 29. listopadu 2012 mu bylo povoleno předčasné propuštění a Naletilić byl z vězení propuštěn 18. února 2013.[13][14] Zemřel 17. prosince 2021 ve věku 75 let.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mladen Naletilić Tuta na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Terorista sa Pavelicevog praga Profile of Naletilić, bhdani.com; accessed 14 April 2015. (chorvatsky)
  2. ↑ a b Robert Bajruši. M. Tuđman u pismu ocu: Tuta je kriminalac i svodnik. Nacional. 10 July 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  3. ↑ Jasna Babić. Po Šuškovu naređenju, Tutina bojna ubijala je 'loše' Hrvate. Nacional. 5 June 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  4. ↑ (chorvatsky) Vlasnik kažnjeničke bojne, bhdani.com; accessed 21 August 2016.
  5. ↑ Robert Bajruši. Jedini intervju Mladena Naletilića [online]. 8 July 2005 [cit. 2019-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  6. ↑ "Tuta je domoljub, a ne mafijaš i kriminalac", bhdani.com; accessed 14 April 2015. (chorvatsky)
  7. ↑ (chorvatsky) Tuta je naredio: Poljubite Kraljevića, hsp1861.hr; accessed 14 April 2015. (chorvatsky)
  8. ↑ RAMET, Sabrina P. The Three Yugoslavias: State-Building and Legitimation, 1918–2005. Bloomington: Indiana University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-253-34656-8. 
  9. ↑ TANNER, Marcus. Croatia: A Nation Forged in War. New Haven: Yale University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-300-09125-0. 
  10. ↑ THOMAS, Nigel. The Yugoslav Wars (2): Bosnia, Kosovo and Macedonia 1992–2001. New York: Osprey Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-84176-964-6. 
  11. ↑ BOŠNJAK, Mladen. Blaž Kraljević: pukovnik i pokojnik. Mostar: Radio Stari Most, 2007. ISBN 978-9958-9138-0-8. (Serbo-Croatian) 
  12. ↑ a b Jasna Babić. Zbog laži u Haagu, Praljak potencijalni optuženik. Nacional. 9 April 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  13. ↑ Tuta izlazi iz zatvora za godinu dana. danas.net.hr. Dnevno.hr, 2 March 2012. Dostupné online [cit. 24 November 2012]. (Croatian) 
  14. ↑ ICTY judgement, icty.org; accessed 14 April 2015.
  15. ↑ Преминуо ратни злочинац Младен Налетилић Тута (srbsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mladen_Naletilić&oldid=23775133“