Přeskočit na obsah

Mate Boban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mate Boban
Stranická příslušnost
ČlenstvíChorvatské demokratické společenství
Narození12. února 1940
Sovići
Úmrtí7. července 1997 (ve věku 57 let)
Mostar
Příčina úmrtíkrvácení do mozku
Alma materZáhřebská univerzita
Profesepolitik a voják
Náboženstvíkatolicismus
OceněníŘád Anteho Starčeviće
CommonsMate Boban
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mate Boban (12. února 1940 – 7. července 1997) byl bosenskochorvatský politik a jeden ze zakladatelů Chorvatské republiky Herceg-Bosna, neuznané entity v Bosně a Hercegovině. Byl prvním prezidentem Herceg-Bosny od roku 1991 do roku 1994.

V letech 1992 až 1994 byl Boban prezidentem Chorvatského demokratického společenství. Zemřel v roce 1997 na mozkovou mrtvici.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mate Boban se narodil 12. února 1940 ve velké rodině v Sovići v občině Grude v Chorvatské bánovině v Hercegovině Stjepanovi a Ivě Bobanovým. Základní školu dokončil v Sovići a později navštěvoval seminář v Zadaru. Po druhé třídě přešel na střední školu v Širokém Brijegu a nakonec maturoval ve Vinkovci. V roce 1958 Boban vstoupil do Svazu komunistů Jugoslávie. Navštěvoval ekonomickou fakultu v Záhřebu, kde získal titul M.A. v oboru ekonomie. Po kratším pobytu v Grude byl zaměstnán v Imotski, kde se stal ředitelem obchodní společnosti Napredak.[1],

Na základě obvinění z obchodního podvodu strávil Boban dva a půl roku ve vazební věznici ve Splitu. Později to označil za monstrproces a uvedl, že důvodem jeho uvěznění byl chorvatský nacionalismus. Koncem 80. let byl vedoucím pobočky Tobacco Factory Záhřeb v Hercegovině. V roce 1990 vstoupil do Chorvatského demokratického společenství (HDZ BiH) a ve všeobecných volbách v roce 1990 byl zvolen do parlamentu. V březnu 1991 se Boban stal viceprezidentem HDZ BiH.[1] Jako viceprezident v dubnu 1991 Boban řekl, že HDZ BiH a chorvatský lid jako celek zastávají názor, že Bosna a Hercegovina je suverénní a nedělitelná.[2]

Prezident Herceg-Bosny (1991–1994)

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Chorvatská republika Herceg-Bosna, Válka v Bosně a Hercegovině a Chorvatsko-bosňácká válka.
Ulice v Grude, která nese Bobanovo jméno

V březnu 1991 začala chorvatská válka za nezávislost. V říjnu 1991 byla chorvatská vesnice Ravno v Hercegovině napadena a zničena silami Jugoslávské lidové armády (JNA), než se otočila na jih směrem k obleženému Dubrovníku.[3] Jednalo se o první chorvatské oběti v Bosně a Hercegovině. Bosenský prezident Alija Izetbegović na útok na Ravno nereagoval a vydal televizní prohlášení o neutralitě s tím, že „toto není naše válka“.[4][5] Vedení Bosny a Hercegoviny zpočátku projevovalo ochotu setrvat v zapadlé Jugoslávii, ale později se zasazovalo o sjednocenou Bosnu a Hercegovinu.[4]

Chorvatské vedení začalo organizovat obranu v oblastech s chorvatskou většinou.[6] 12. listopadu 1991 Boban předsedal setkání s místními stranickými vůdci HDZ BiH spolu s Dariem Kordićem. Bylo rozhodnuto, že by Chorvati v Bosně a Hercegovině měli zavést politiku k uskutečnění „nášho odvěkého snu, společného chorvatského státu“ a měli by vyzvat k vyhlášení chorvatské bánoviny jako „počáteční fáze vedoucí ke konečnému řešení chorvatské otázky a vytvoření suverénního Chorvatska v rámci jeho etnických a historických hranic“.

18. listopadu 1991 chorvatští představitelé založili v Mostaru Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny jako „politický, kulturní, ekonomický a územní celek“. Boban byl vybrán jako její prezident. V rozhodnutí o jejím zřízení bylo uvedeno, že Společenství bude „respektovat demokraticky zvolenou vládu Republiky Bosna a Hercegovina, dokud bude existovat státní nezávislost Bosny a Hercegoviny ve vztahu k bývalé nebo jakékoli jiné Jugoslávii“. Jeden z Bobanových poradců uvedl, že Herceg-Bosna byla pouze dočasným opatřením a že po skončení války bude celá oblast nedílnou součástí Bosny a Hercegoviny. Na otázku, proč byla Herceg-Bosna vyhlášena, Boban odpověděl:

"Hrdá Bosna přestala být hrdá. Jejími silnicemi, železnicemi, vzdušnými vlnami koluje zlo. Je obsazena. Chorvatský lid, hrdý národ, měl co dělat, aby se toho nezúčastnil a aby dal jasně najevo, že toto nechce."

HDZ BiH nebylo jednotné ohledně politického uspořádání země. Její prezident, Stjepan Kljuić, se postavil proti Bobanovu kroku.[6] 27. prosince 1991 se v Záhřebu sešlo vedení HDZ Chorvatska a HDZ BiH, kterému předsedal chorvatský prezident Franjo Tuđman. Diskutovali o budoucnosti Bosny a Hercegoviny, jejich názorových rozdílech na ni a vytvoření chorvatské politické strategie. Na začátku schůzky Boban řekl, že v případě rozpadu Bosny a Hercegoviny by měla být Herceg-Bosna vyhlášena „nezávislým chorvatským územím a sloučena s chorvatským státem, ale v době a ve chvíli, kdy chorvatské vedení...rozhodne, že tento čas a tento okamžik jsou zralé.“[7] Kljuić na druhé straně upřednostňoval sjednocenou Bosnu a Hercegovinu na bosňácké linii. Byl Tuđmanem kritizován za to, že přistoupil na Izetbegovićovu politiku a zájmy Bosňáků.[8] Z velké části díky podpoře chorvatského vedení zvítězila Bobanova větev strany.[9] Kljuić rezignoval na svou funkci prezidenta HDZ BiH v únoru 1992 na schůzi strany v Širokém Brijegu.[10] Byl nahrazen Milenkem Brkićem.[11]

Po vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny začala v Bosně válka. Na začátku války vznikla chorvatsko-bosňácká aliance, ale postupem času došlo k jejím výrazným rozpadům.[12] 8. dubna 1992 byla založena Chorvatská rada obrany (HVO) jako oficiální armáda Herceg-Bosny. Mate Boban řekl, že vznikla proto, že „třináct chorvatských vesnic v opčině Trebinje – včetně Ravna – bylo zničeno a bosenská vláda poté nic neudělala“.[5]

Boban se setkal s Radovanem Karadžićem, prezidentem Republiky srbské, 6. května 1992 v rakouském Grazu, kde dosáhli dohody o příměří. Diskutovali o podrobnostech demarkace mezi chorvatskou a srbskou územní jednotkou v Bosně a Hercegovině a zdůraznili potřebu dalších jednání společně s Evropským společenstvím.[13] Konflikt však pokračoval a následující den JNA a bosenskosrbské síly zahájily útok na Chorvaty držené pozice v Mostaru.[14]

Bobanův hrob v Gorici u Grude

V září 1992 Boban řekl, že „chceme nezávislou Bosnu a Hercegovinu, společný stát tří národů, ve kterém budou jako ostatní suverénní Chorvati.“[15] V říjnu 1992 zdůraznil, že Bosna a Hercegovina by se měla skládat ze tří základních jednotek, které by byly rozděleny do několika regionů.[16] 14. listopadu se Boban stal prezidentem HDZ BiH.[9]

Na konci roku 1992 se napětí mezi Chorvaty a Bosňáky zvýšilo a začátkem roku 1993 na plno vypukla chorvatsko-bosňácká válka.[17] Střety se šířily ve střední Bosně, zejména v údolí Lašvy.[18] Na konci července 1993 byl zprostředkovateli OSN Thorvaldem Stoltenbergem a Davidem Owenem navržen Owen-Stoltenbergův plán, který by zorganizoval Bosnu a Hercegovinu do svazku tří etnických republik.[19] 28. srpna byla v souladu s mírovým návrhem Owena-Stoltenberga v Grude vyhlášena Chorvatská republika Herceg-Bosna jako „republika Chorvatů v Bosně a Hercegovině“.[20] Bosenská vláda jej však neuznala.[21]

V únoru 1994 Boban odstoupil z funkce prezidenta Herceg-Bosny a nahradil ho Krešimir Zubak. Washingtonská dohoda byla podepsána v březnu a ukončila nepřátelství mezi Chorvaty a Bosňáky. Pod tlakem mezinárodních kruhů Boban oznámil odchod z politiky. Jako prezidenta HDZ BiH ho nahradil Dario Kordić.[1][10]

Poté, co Washingtonská dohoda ukončila existenci Herceg-Bosny, odešel Boban do důchodu. 4. července 1997 utrpěl mrtvici a o tři dny později zemřel v nemocnici v Mostaru.[22]

V květnu 2013 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v prvoinstančním rozsudku nad Jadranko Prlićem shledal, že Boban se podílel na společném zločinném podniku proti nechorvatskému obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny.[23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boban Mate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Mate Boban [online]. Večernji list. Dostupné online. 
  2. ↑ Lučić 2008, s. 122.
  3. ↑ Marijan 2004, s. 255.
  4. ↑ a b Krišto 2011, s. 43.
  5. ↑ a b Shrader 2003, s. 25.
  6. ↑ a b Krišto 2011, s. 44.
  7. ↑ Krišto 2011, s. 45.
  8. ↑ Krišto 2011, s. 47.
  9. ↑ a b Mrduljaš 2009, s. 830.
  10. ↑ a b Vranić 2014, s. 42.
  11. ↑ Almond 2003, s. 203.
  12. ↑ Christia 2012, s. 154.
  13. ↑ Krišto 2011, s. 49-50.
  14. ↑ CIA 2002, s. 156.
  15. ↑ Mrduljaš 2008, s. 865.
  16. ↑ Mrduljaš 2008, s. 861.
  17. ↑ Christia 2012, s. 157-158.
  18. ↑ Tanner 2001, s. 290.
  19. ↑ Marijan 2004, s. 261.
  20. ↑ Klemenčić, Pratt a Schofield 1994, s. 57-59.
  21. ↑ Owen-Jackson 2015, s. 74.
  22. ↑ Bosnia war: Main players. news.bbc.co.uk. BBC News, 14 October 2000. Dostupné online [cit. 23 May 2006]. 
  23. ↑ TPIY: Six Senior Herceg-Bosna Officials Convicted [online]. ICTY [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ALMOND, Mark. Expert Testimony. Review of Contemporary History. Oriel College, University of Oxford: Croatian Institute of History, December 2003, s. 177–209. Dostupné online. 
  • Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995, Volume 1. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. 
  • CHRISTIA, Fotini. Alliance Formation in Civil Wars. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-13985-175-6. 
  • JERGOVIĆ, Miljenko. Mate Boban 1940-1997 : Karadzic's 'brother in Christ'. Bosnia Report. Bosnian Institute, June–August 1997. Dostupné online. 
  • KLEMENČIĆ, Mladen; PRATT, Martin; SCHOFIELD, Clive H. Territorial Proposals for the Settlement of the War in Bosnia-Hercegovina. [s.l.]: IBRU, 1994. Dostupné online. ISBN 9781897643150. 
  • KRIŠTO, Jure. Deconstructing a myth: Franjo Tuđman and Bosnia and Herzegovina. Review of Croatian History. Zagreb, Croatia: Croatian Institute of History, April 2011, s. 37–66. Dostupné online. 
  • LUČIĆ, Ivo. Bosna i Hercegovina od prvih izbora do međunarodnog priznanja. Review of Contemporary History. Zagreb, Croatia: Croatian Institute of History, June 2008, s. 107–140. Dostupné online. 
  • MALCOLM, Noel. Povijest Bosne: kratki pregled. [s.l.]: Erasmus Gilda, 1995. Dostupné online. ISBN 9789536045037. 
  • MARIJAN, Davor. Expert Opinion: On the War Connections of Croatia and Bosnia and Herzegovina (1991 – 1995). Journal of Contemporary History. Zagreb, Croatia: Croatian Institute of History, 2004, s. 249–289. Dostupné online. 
  • MRDULJAŠ, Saša. Hrvatska politika unutar Bosne i Hercegovine u kontekstu deklarativnog i realnoga opsega Hrvatska zajednice / republike Herceg-Bosne. Journal for General Social Issues. Split, Croatia: Institute of Social Sciences Ivo Pilar, 2009, s. 825–850. Dostupné online. (chorvatsky) 
  • MRDULJAŠ, Saša. Politička dimenzija hrvatsko-muslimanskih/bošnjačkih odnosa tijekom 1992. godine. Journal for General Social Issues. Split, Croatia: Institute of Social Sciences Ivo Pilar, 2008, s. 847–868. Dostupné online. (chorvatsky) 
  • OWEN-JACKSON, Gwyneth. Political and Social Influences on the Education of Children: Research from Bosnia and Herzegovina. New York: Routledge, 2015. Dostupné online. ISBN 9781317570141. 
  • RAMET, Sabrina P. The Three Yugoslavias: State-Building and Legitimation, 1918–2005. Bloomington: Indiana University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-253-34656-8. 
  • SHRADER, Charles R. The Muslim-Croat Civil War in Central Bosnia: A Military History, 1992–1994. College Station, Texas: Texas A&M University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-1-58544-261-4. 
  • TANNER, Marcus. Croatia: A Nation Forged in War. New Haven: Yale University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-300-09125-0. 
  • VRANIĆ, Igor. The International Community's Peace Plans in Croatia and Bosnia and Herzegovina 1991-1995. Croatian Studies Review. Budapest: Central European University, June 2014, s. 17–72. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Mate Boban na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mate_Boban&oldid=24849916“