Radovan Karadžić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radovan Karadžić
Радован Караџић
Radovan Karadžić v březnu 1994
Radovan Karadžić v březnu 1994
1. prezident Republiky srbské
Ve funkci:
7. dubna 1992 – 19. července 1996
Předchůdce pozice vytvořena
Nástupce Biljana Plavšićová

Stranická příslušnost
Členství Srpska demokratska stranka

Narození 19. června 1945 (70 let)
Petnica u Nikšiće, Socialistická republika Černá Hora, Socialistická federativní republika Jugoslávie
Národnost srbská
Choť Ljiljana Zelen Karadžić
Vzdělání Univerzita v Sarajevu
Kolumbijská univerzita
Zaměstnání psychiatr, politik
Náboženství Srbská pravoslavná církev
Podpis Radovan KaradžićРадован Караџић, podpis

Radovan Karadžić, srbsky: Радован Караџић (* 19. června 1945 Petnica u Nikšiće[1], Socialistická republika Černá Hora) je bosenskosrbský politik, básník a psychiatr, politický vůdce bosenských Srbů během občanské války v Jugoslávii. Spolu s Ratko Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války dopustila. Před mezinárodním soudem pro bývalou Jugoslávii se zodpovídá z celkem 11 zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Karadžić se narodil ve vesnici Petnica. Jeho otec Vuko byl obuvník a krejčí. Karadžićova rodina pochází původem z Kosova, poté žila v Lijevoj Rijeci, Banjanima a pod Durmitorem. Základní školu už ale Radovan dokončil v Nikšići. Když mu bylo 15 let, odešel do Sarajeva a začal studovat medicínu na střední škole. Později byl přijat i na lékařskou fakultu (se zaměřením na neuropsychiatrii) v Sarajevu. Část studia absolvoval i v USA. Pracoval v sarajevské nemocnici jako psychiatr (odborník na deprese).

Oženil se s Ljiljanou Zelen-Karadžić a má dceru Sonju a syna Sašu. Je srbské národnosti – vyznává pravoslaví a jeho křestní světec je Archanděl Michael. První knihu napsal roku 1966. Roku 1987 strávil 11 měsíců ve vězení.[3] pro podezření ze zpronevěry státních peněz (stavba chaty v Pale), ale byl propuštěn pro nedostatek důkazů.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Politikou se začal intenzivně zabývat roku 1989, kdy byl zvolen za předsedu Srbské demokratické strany. Považoval se za velice trpělivého, stabilního a hbitého vyjednávače. Dne 12. května 1992 byl zvolen předsedou bosenské Republiky srbské a zůstal ve funkci do 30. června 1996. Pod tlakem tehdejší srbské vlády a světa Karadžić s nevolí přijal Vance-Owenův mírový plán, který pak parlament Republiky srbské přijal. To zapříčinilo naprostou blokádu Republiky srbské ze strany Jugoslávie.

Válečné zločiny[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Ratko Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války v Bosně dopustila. On i Mladić jsou stíháni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro iniciování a organizování řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy.

Radovan Karadžić byl po 13 letech dopaden a zatčen srbskou policí 21. července 2008.[4] Žil s falešnou identitou jako léčitel Dragan Dabić, který pracoval na soukromé klinice v Bělehradě.[5] Karadžić byl 30. července 2008 letecky dopraven do věznice v Haagu.[6] 31. července 2008 Karadžić poprvé předstoupil před soudce a vyslechl si obvinění. Využil možnosti lhůty 30 pro prostudování obžaloby, než se vyjádří, zda se cítí vinen, či nevinen.[7] Dne 5. listopadu 2009 soud odročil proces o 4 měsíce, aby si Karadžić mohl prostudovat přes 1,3 miliónu stránek soudních dokumentů.

Karadžić je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jde zejména o jeho odpovědnost za masakr ve Srebrenici, při němž Srbové povraždili přes 8000 muslimských mužů a chlapců. Karadžić však tvrdí, že o masakru vůbec nevěděl, neboť před ním byl zatajen.[2] Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo z událostí při obléhání Sarajeva, kde zahynulo asi 10 000 lidí.

V říjnu 2014 Karadžić uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské", trestní odpovědnost však odmítl. Podle jeho názoru se neprokázalo, že by byl organizátorem válečných krutostí.[2]

Žalobci pro něj požadují doživotí.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace o Karadžićovi na stránkách OSN
  2. a b c Srebrenický masakr mi zatajili. Nic jsem nevěděl, vzkázal Karadžić soudu. Lidovky.cz [online]. 2014-10-2. Dostupné online.  
  3. Článek o Karadžićovi na stránkách encyklopedie Britannica
  4. http://www.novinky.cz/clanek/145479-v-srbsku-zatkli-radovana-karadzice.html
  5. http://www.novinky.cz/clanek/145515-karadzic-pred-zatcenim-pracoval-jako-lekar-pod-falesnym-jmenem.html
  6. Karadžić je ve věznici haagského soudu
  7. Karadžić: Mám neviditelného rádce
  8. Trest pro Karadžiče? Jedině doživotí, hlásí obžaloba. ČT [online]. 2014-9-26. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]