Srpska demokratska stranka
| Srbská demokratická strana | |
|---|---|
| Српска демократска странка Srpska demokratska stranka | |
| Zkratka | SDS |
| Datum založení | 12. července 1990 |
| Předseda | Milan Miličević |
| Místopředseda | Predrag Kovač |
| Generální tajemník | Zoran Latinović |
| Zakladatel | Radovan Karadžić |
| Sídlo | Istočno Sarajevo |
| Ideologie | Dřívě:
|
| Politická pozice | |
| Mezinárodní org. | Mezinárodní demokratická unie |
| Počet členů | 40 000 |
| Slogan | Bude se vám žít lépe! |
| Barvy | |
| Oficiální web | www |
| Vlajka strany | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srpska demokratska stranka (doslova Srbská demokratická strana, v cyrilici Српспка демократска странка) je politická strana v Bosně a Hercegovině. Zastupuje zájmy především zájmy Bosenských Srbů. Po dlouhou dobu vyhrávala volby v Republice srbské, než ji nahradil v pozici hlavní strany Svaz nezávislých sociálních demokratů.
Předsedou strany je Milan Miličević.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Strana vznikla v červenci 1991; jejími zakladateli se stali Radovan Karadžić, Momčilo Krajišnik a Biljana Plavšićová. Strana vyhlásila v lednu 1992 Republiku srbskou jako nezávislý stát na Bosně a Hercegovině a součást Svazové republiky Jugoslávie. Předtím vyhlašovala různé srbské autonomní oblasti. V prosinci 1991 vypracovala tajný plán s názvem Pro organiaci a aktivitu orgánů srbského národa v Bosně a Hercegovině pro mimořádné situace, který vypracovalo vedení strany a které se zabývalo převzetím obecních samospráv, vytvořením paralelní vlády a dalších paralelních institucí, které by SDS ovládala.
Po skončení války v Bosně a Hercegovině byla ve srovnání se Svazem nezávislých sociálních demokratů vnímána jako radikálnější a separatističtější politická síla na území Republiky srbské. Značný počet politiků SDS byl odvolán z rozhodnutí Úřadu vysokého představitele v Bosně a Hercegovině s odůvodněním, že ohrožují implementaci mírové smlouvy. V roce 2000 žádala International Crisis Group zákaz uvedené politické strany s odůvodněním, že většina jejich členů vedení jsou váleční zločinci, nebo jsou ze zločinů obvinění.
V prvním desetiletí 21. století odsoudila Srbská demokratická strana řadu událostí bosenské války, ústy svého bývalého předsedy, Dragana Čaviće i Srebrenický masakr.
SNSD se nicméně v druhé polovině 2. dekády 21. století posunul do pozic, které jsou mnohdy blízké právě Srbské demokratické straně. Naopak právě Srbská demokratická strana přijala řadu umírněnějších postojů, které prosadil a přestavoval především Dragan Mektić.
Zastoupení této strany v orgánech Republiky srbské i Bosny a Hercegoviny se postupem času snižuje; v roce 1996 měla Srbská demokratická strana ve všeobecných volbách 45 mandátů u 83 v parlamentu Republiky srbské; roku 2000 to bylo 31, v roce 2006 to bylo 17. Od té doby se pohybuje po každých volbách v obdobných číslech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serb Democratic Party (Bosnia and Herzegovina) na anglické Wikipedii.
- ↑ NORDSIECK, Wolfram. Bosnia–Herzegovina [online]. 2018 [cit. 2018-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Key political parties and profiles of the main political parties running in the 2018 general elections in Bosnia and Herzegovina [online]. BIRN, 24 September 2018. Dostupné online.
- ↑ Bosnian Herzegovinian political outline [online]. Dostupné online.
- ↑ NARDELLI, Alberto; DZIDIC, Denis; JUKIC, Elvira. Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?. The Guardian. 8 October 2014. Dostupné online [cit. 11 October 2018].
- ↑ ARNAUTOVIĆ, Suad. The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans. Redakce Passarelli Gianluca. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2018. ISBN 978-3-319-97352-4. Kapitola The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism, s. 87.
