Michail Nikolajevič Ruský
| Michail Nikolajevič Ruský | |
|---|---|
| ruský velkokníže | |
 Fotografie Michaila Nikolajeviče | |
| Narození | 25. října 1832 Petěrgof, Ruské impérium |
| Úmrtí | 18. prosince 1909 (ve věku 77 let) Cannes  Francie |
| Pohřben | Chrám svatých Petra a Pavla |
| Manželka | Cecilie Bádenská |
| Potomci | Nikolaj Anastázie Michal Georgij Alexandr Sergej Alexej |
| Dynastie | Romanov-Holstein-Gottorp |
| Otec | Mikuláš I. Pavlovič |
| Matka | Šarlota Pruská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michail Nikolajevič Romanov (rusky Михаил Николаевич Романов; 13.jul./ 25. října 1832greg., Petěrgof – 18. prosinec 1909 , Cannes) byl čtvrtým a nejmladším synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský velkokníže a polní maršál, generální guvernér ruského Kavkazu a zakladatel větve Michajlovičů ruského carského rodu Romanov-Holstein-Gottorp.
Velkokníže Michail byl po dvacet let (1862–1882) generálním guvernérem Ruskem ovládaného Kavkazu. Díky tomu prožila jeho rodina dlouhou dobu v Tiflisu.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Michail se 28. srpna 1857 oženil s dcerou bádenského velkovévody Leopolda I., Cecílií Bádenskou (1839–1891). Pár spolu měl sedm dětí z toho šest synů a jedinou dceru:
- 1. Nikolaj Michajlovič (26. 4. 1859 Carskoje Selo – 24. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný
- 2. Anastázie Michajlovna (28. 7. 1860 Petrodvorec – 11. 3. 1922 Èze)
- ⚭ 1879 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský (19. 3. 1851 Ludwigslust – 10. 4. 1897 Cannes), velkovévoda meklenbursko-zvěřinský od roku 1883 až do své smrti
- 3. Michail Michajlovič (16. 10. 1861 Petrohrad – 26. 4. 1929 Londýn)
- ⚭ 1891 hraběnka Sofie z Merenbergu (1. 6. 1868 Ženeva – 14. 9. 1927 Londýn)
- 4. Georgij Michajlovič (23. 8. 1863 Tetri Ckaro – 28. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky
- ⚭ 1900 princezna Marie Řecká a Dánská (3. 3. 1876 Athény – 14. 12. 1940 tamtéž)
- 5. Alexandr Michajlovič (13. 4. 1866 Tbilisi – 26. 2. 1933 Roquebrune-Cap-Martin)
- ⚭ 1894 Xenie Alexandrovna (6. 4. 1875 Petrohrad – 20. 4. 1960 Roquebrune-Cap-Martin)
- 6. Sergej Michajlovič (7. 10. 1869 Bordžomi – 18. 7. 1918 Alapajevsk), zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný
- 7. Alexej Michajlovič (28. 12. 1875 Tbilisi – 2. 3. 1895 Sanremo), podlehl souchotinám, svobodný a bezdětný
Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Nikolajevič Romanov na Wikimedia Commons
- Romanov-Holstein-Gottorp
- Ruská velkoknížata
- Ruští maršálové
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Rytíři Řádu černé orlice
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé Řádu svatého Stanislava
- Nositelé Řádu svatého Vladimíra
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Rytíři Řádu slona
- Osobnosti krymské války
- Narození v roce 1832
- Narození 13. října
- Narození v Petrohradu
- Úmrtí v roce 1909
- Úmrtí 18. prosince
- Úmrtí v Cannes
- Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradu