Přeskočit na obsah

M270 MLRS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z MARS II)
M270 MLRS
Odpal rakety ATACMS
Odpal rakety ATACMS
Typ vozidladělostřelecký raketomet
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie
Výrobce
Návrh1977
Období výroby1980–dosud
Ve službě1983–dosud
Bojové nasazeníválka v Zálivu
válka v Afghánistánu
válka v Iráku
ruská invaze na Ukrajinu
Základní charakteristika
Posádka3
Délka6,97 m
Šířka3 m
Výška2,59 m
Hmotnost24 t (s municí)
Pancéřování a výzbroj
Pancéřováníhliníkové poskytující ochranu proti střelám z ručních zbraní a šrapnelům
Hlavní zbraň12× 227mm (G)MLRS nebo

2× ATACMS nebo

4× PrSM
Sekundární zbraně40mm automatický granátomet (volitelně)
Pohon a pohyb
Motorturbodieselový V8 Cummins VTA-903 14,8 l
Síla motoru373 kW (500 hp)
447 kW (599 hp) (M270A1/2)
Převodovkaelektronicky řízená
Odpruženítorzní tyč
Max. rychlost64,4 km/h
Poměr výkon/hmotnost18,59 kW/t (M270A1/2)
Dojezd483 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

M270 MLRS (z anglického Multiple Launch Rocket System) je americký samohybný obrněný salvový raketomet. Americká armáda ho začala používat v roce 1983. Později se v různých variantách rozšířil do armád řady dalších zemí, v současné době ho má ve výzbroji 15 států, z nichž 7 je členy NATO.

První bojové nasazení raketomety zaznamenaly během války v Zálivu, později byly ale nasazeny i v řadě dalších konfliktů včetně ruské invaze na Ukrajinu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Systém M270 se skládá z pásového podvozku M993 a dvou odpalovacích modulů M269. Do modulů se vkládají vyjímatelné kontejnery s raketami, které slouží k přepravě i samotnému odpalování. Po použití se pouze vymění za nové a není tak třeba každou raketu nabíjet zvlášť jako u srovnatelných sovětských systémů.[1]

Raketomet může odpalovat řízení i neřízené 227mm rakety země-země, taktické balistické střely ATACMS,[2][3] nebo taktické balistické rakety PrSM.[4] Některé z typů raket dostupných pro MLRS využívají bojovou hlavici na principu kazetové munice, která nad prostorem cíle rozmetá větší množství submunice DPICM.

Výměna raketového kontejneru v M270

Raketomet používá systém dvou vyměnitelných raketových kontejnerů, přičemž v každém z nich může být buď šest raket (G)MLRS, jedna raketa ATACMS nebo dvě střely PrSM.[5] Druhy kontejnerů lze kombinovat. M270 tak může vézt a najednou odpálit dvojnásobné množství munice než M142 HIMARS, který nese pouze jeden výměnný raketový kontejner.

Posádka se skládá z řidiče, střelce a velitele a může bez nutnosti opuštění kabiny odpálit všechnu munici do 60 sekund.[3]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • M270 – Původní verze postavená na bázi upraveného a prodlouženého podvozku bojového vozidla pěchoty Bradley.[6] Někdy zpětně označována jako M270A0.[7]
  • M270A1 – Modernizovaná verze objednaná v roce 2005 americkou armádou a později i některými dalšími uživateli. Vylepšení doznal především systém řízení palby nově označovaný jako Improved Fire Control System (IFCS) a mechanické prvky odpalovacích modulů označované jako IMLS (Improved Launcher Mechanical System). Výsledkem je zkrácení času potřebného k zaměření cíle o 83 %, času potřebného k výměně kontejnerů o 38 % a to navíc při zvýšení spolehlivosti systému o 45 % a snížení nákladů na údržbu o 23 %.[8] Vylepšený je také motor a elektrické rozvody.[9] V případě upgradu Bahrajnu z roku 2022 je místo IFCS integrován modernější Common Fire Control System (CFCS).[8]
  • M270B1 – Britský upgrade z roku 2006 v zásadě shodný s M270A1, ale doplněný o přídavné pancéřování zaměřené zejména na ochranu proti IED pro nasazení v Iráku.[10] V roce 2022 byla uzavřena zakázka na upgrade britských MLRS na standard M270A2 s několika specifiky, jako jsou gumové pásy, kamery a radar.[11][12]
  • M270D1 – Finský upgrade z roku 2011 vycházející z verze M270A1, avšak doplněný o modernější systém řízení palby UFCS (Universal Fire Control System) z HIMARS.[13] V roce 2023 bylo rozhodnuto o upgradu všech kusů na standard M270A2.[14]
  • MARS II/LRU/MLRS-I – Evropská varianta verze M270A1 vyvinutá ve spolupráci Francie, Německa a Itálie. Používá vlastní systém řízení palby EFCS (European Fire Control System) vyvinutý společností Airbus Defence and Space. Systém neumožňuje palbu kazetové munice, neboť jsou tyto evropské země signatáři Úmluvy o kazetové munici zakazující její používání.[15] Odlišností je také plně automatický halonový hasicí systém nebo rychlejší elektrický (nikoliv hydraulický) pohon odpalovacího zařízení.[16]
  • M270A2 – Nejnovější varianta vyvinutá v roce 2019 původně pro americkou armádu. Ačkoliv jde o přestavbu původních kusů různých verzí, jde po modernizaci o prakticky nové stroje. Součástí jsou nové motory, nové převodovky, vylepšené kabiny, nové odpalovací moduly a nový systém řízení palby CFCS umožňující použití PrSM.[7]
Muniční vozidlo, velitelské vozidlo a odpalovací zařízení M270

Munice[editovat | editovat zdroj]

Vozidlo využívá systém standardizovaných výměnných raketových kontejnerů, což umožňuje operativně měnit druhy munice a snadno integrovat případné nově vyvinuté druhy pouze s minimálními (především softwarovými) úpravami systému. Každý M270 pojme dva tyto kontejnery. Existují následující druhy munice:

MLRS[editovat | editovat zdroj]

MLRS je označení pro základní neřízené 227mm rakety, kterých jeden kontejner pojme 6 ks. Šlo o původní munici pro M270 vyvinutou v 80. letech a až do roku 2005 tyto rakety představovaly spolu s ATACMS jedinou munici pro tyto raketomety. Výroba byla ukončena v roce 2001, přičemž vyrobeno bylo celkem kolem půl milionu raket rodiny M26. V roce 2009 započalo jejich vyřazování z arzenálu U.S. Army, a to pro nesplnění podmínky nastavené pro kazetovou munici Georgem W. Bushem, dle níž nesmí zůstat nevybuchlé více než 1 % vystřelené submunice. Poslední operační nasazení ze strany USA proběhlo v roce 2003 během operace Irácká svoboda.[17]

Existují tyto varianty raket M26:

  • Submunice M77 DPICM používaná i v raketách MLRS
    M26 – Kazetová varianta nesoucí 644 ks submunice DPICM M77. Dosah 15–32 km.[18] Spojené státy zničily z důvodu končící životnosti a kontroverzí ohledně procenta nevybuchlé submunice do roku 2014 desítky tisíc raket ze svých zásob, v roce 2017 bylo ale rozhodnuto o zastavení programu likvidace zbylých zásob.[17] Spojené království a Nizozemsko zničilo celý svůj arzenál v roce 2013, Itálie[19] a Německo v roce 2015[20] a Francie v roce 2017.[21]
  • M26A1 ER – Kazetová varianta nesoucí 518 ks submunice DPICM M85. Dosah 15–45 km.[18] Submunice M85 používá elektromechanickou roznětku zajišťující destrukci nevybuchlých kusů.[22]
  • M26A2 ER – Kazetová varianta nesoucí 518 ks submunice DPICM M77. Dosah 15–45 km.[18]
  • AT2 – Německá verze M26 nesoucí 28 ks protitankových min AT2 pro vzdálené minování. Dosah: 15–38 km.[23]
  • M28 – Výcviková verze M26 obsahující závaží a tři dýmovnice namísto submunice.
  • M28A1 – Výcviková verze M26 bez hlavice a se sníženým dosahem na 9 km.
  • M28A2 – Nízkonákladová výcviková verze M26 bez hlavice a se sníženým dosahem na 9 km.

GMLRS[editovat | editovat zdroj]

GPS/INS naváděná varianta 227mm raket, kterých jeden kontejner pojme 6 ks. Výroba začala v roce 2005 a do roku 2024 bylo vyrobeno více než 70 tisíc kusů, přičemž výroba několika tisíc kusů ročně stále probíhá.[24] Dostřel je v různých zdrojích uváděn mezi 84[25] a 90 km,[26] sám výrobce v roce 2009 oznámil úspěšný test na 92 km.[27]

  • M30 – Kazetová varianta nesoucí 404 ks submunice DPICM M101. Dosah 15–92 km. Do roku 2009 vyrobeno 3 936 ks, poté výroba ukončena ve prospěch M30A1.[28] Zbývající rakety M30 byly částečně konvertovány na varianty M30A1 nebo M31A1.[18]
  • M30A1 – Verze s tzv. Alternative Warhead (AW). Jde o hlavici, která místo submunice nese zhruba 182 000 kusů wolframových kuliček, jež jsou zhruba 10 m nad cílem vystřeleny do prostoru s ničivým efektem na živou sílu i techniku. Díky absenci výbušné submunice nejde o kazetovou munici, takže tyto rakety mohou používat i země, které jsou signatáři Úmluvy o zákazu kazetové munice. Výhodou je pochopitelně i absence rizika v podobě nevybuchlé submunice. Výroba ukončena v roce 2019 ve prospěch M30A2. Dosah 15–92 km.[29][30]
  • M30A2 – Stejná jako M30A1, liší se pouze použitím tuhých pohonných látek se sníženou citlivostí IMPS (Insensitive Munition Propulsion System). „Necitlivé“ tuhé pohonné látky jsou odolné proti poškození způsobeném palbou protivníka (projektily, šrapnely atd.). Navíc při působení ohně nebo žáru „necitlivé“ pohonné látky nevybuchují, ale pouze hoří.[31]
  • M31 – Verze s unitární 91kg hlavicí vyráběnou General Dynamics. Hlavici tvoří 23 kg výbušniny PBX-109 a ocelové fragmentační pouzdro. Dosah 15-92 km.[32]
  • M31A1 – Vylepšená verze M31 s jinou roznětkou, která umožňuje kromě kontaktní a zpožděné iniciace také režim air-burst, tj. výbuch ve vzduchu několik metrů nad cílem pro lepší efekt střepin. Produkce ukončena v roce 2019 ve prospěch M31A2. Dosah 15-92 km.[22]
  • M31A2 – Stejná jako M30A1, liší se pouze použitím tuhých pohonných látek se sníženou citlivostí IMPS (Insensitive Munition Propulsion System).
  • ER GMLRS – Vylepšená verze GMLRS s dosahem 150 km, čehož bylo docíleno použitím mírně většího těla se silnějším raketovým motorem, a to při zachování 6 ks na jeden výměnný kontejner.[33] Existuje varianta s unitární i AW hlavicí.[34]

GLSDB[editovat | editovat zdroj]

Munice vyvinutá Saabem ve spolupráci se Boeingem, která kombinuje raketu M26 s GBU-39 Small Diameter Bomb, 110kg řízenou klouzavou leteckou pumou.[35] Dosah 150 km.[36] Jeden výměnný raketový kontejner pojme 6 ks GLSDB.[37]

ATACMS[editovat | editovat zdroj]

Raketa ATACMS částečně vysunutá z výměnného kontejneru v muzeu ve White Sands Missile Range. Kontejner zvenku vypadá, jako kdyby obsahoval šestici raket (G)MLRS, důvodem je snaha ztížit protivníkovi rozpoznání, které z vozidel je vybaveno jakým druhem munice.
Podrobnější informace naleznete v článku ATACMS.

Taktická balistická raketa s dosahem 165 až 300 km (v závislosti na verzi). Existují varianty s kazetovou hlavicí obsahující stovky kusů submunice pro útoky na plošné cíle, jako jsou letiště nebo pozice protivzdušné obrany, i varianty s unitární 230kg hlavicí pro útoky na bodové cíle, jako jsou např. různá opevnění či velící centra.[38] Jeden kontejner obsahuje jednu ATACMS.

PrSM[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Precision Strike Missile.

Precision Strike Missile je americká taktická balistická raketa, vyvinutá společností Lockheed Martin pro americkou armádu jako náhrada balistické rakety ATACMS. Dosah je přinejmenším 499 km, nicméně tento limit byl dán Smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého dosahu, kterou v roce 2019 Spojené státy vypověděly. Zástupci americké armády se vyjádřili, že dosah bude zvýšen.[39] Technologicky je střela připravena na další úpravy, jako je instalace ramjet motoru, která by zvýšila dosah až na 1 000 km.[40] Jeden raketový kontejner obsahuje dvě střely PrSM.

Další munice[editovat | editovat zdroj]

S vývojem vlastní munice experimentovalo také Turecko, kde vznikl projekt SAGE-227, který měl být domácí alternativou GMLRS. Není známo, že by dospěl do sériové výroby. Vlastní munici vyvinul také Izrael, nejprve v podobě experimentálních RAMAM s letovou korekcí trajektorie,[41] z nichž se postupně staly Ra'am/Eitan s kazetovou hlavicí.[42][43]

V rámci probíhajícího britského programu navýšení počtu a upgradu jejich M270 je v plánu i vývoj vlastní munice. Konkrétně má jít o tyto typy:

  • Dispensing-Rocket Payload: Raketa schopná nést a nad cílem vypustit náklad v podobě např. dronů či klouzavé bomby FreeFall LMM vycházející ze střely Thales LMM.[44]
  • Land Precision Strike (LPS): Raketa vycházející z ER GMLRS, ovšem upravená pro využití proti mobilním cílům vysoké hodnoty. Technologie mají vycházet z raket Brimstone a CAMM.[45][46][44]

Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]

Izraelská verze systému

Raketomety byly nasazeny během války v Perském zálivu, během invaze do Iráku, během války v Afghánistánu a během Ruské invaze na Ukrajinu.

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Podle informací deníku New York Times z konce května 2022 plánovaly Spojené státy dodat Ukrajině salvové raketomety dlouhého dostřelu, které mají podstatně lepší parametry než zbraně do té doby užívané k obraně před ruskou invazí na Ukrajinu. Tehdy ještě nebyly zveřejněny detaily konkrétních raketových systémů, ale bylo známo, že nejpoužívanějším americkým systémem je samohybný salvový raketomet M270 ve variantě M31.[47] Americký prezident Joe Biden 30. května uvedl: "Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska". Předpokládalo se proto, že Ukrajina americké raketomety dostane, avšak bez dalekonosné munice.[48] Následně nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy upřesnil, že americké dodávky by se měly týkat raketometů M142 HIMARS, které jsou odlehčenou verzí s doletem kolem 80 kilometrů.[49] Počátkem června britský ministr obrany Ben Wallace oznámil, že raketomety M270 dodá Ukrajině Spojené království, aniž uvedl údaj o jejich počtu. O dodávce jednal tehdejší britský premiér Johnson s americkým prezidentem Bidenem, neboť vzhledem k exportním předpisům musely Spojené státy dodávku povolit.[50] Dne 15. července 2022 oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dodávku prvního vozidla na Ukrajinu.[51] K říjnu 2022 bylo dodáno 10 kompletů z Německa a Británie.[52]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Nizozemský raketomet M270
    Nizozemský raketomet M270
  • Německé M270 při palbě
    Německé M270 při palbě
  • Americké raketomety M270 v Jižní Koreji
    Americké raketomety M270 v Jižní Koreji
  • Japonský raketomet M270
    Japonský raketomet M270
  • Italská M270 na cvičení v Kataru v roce 2021
    Italská M270 na cvičení v Kataru v roce 2021
  • Izraelský raketomet při palbě
    Izraelský raketomet při palbě
  • Britská M270 při cvičné palbě
    Britská M270 při cvičné palbě
  • Salvový raketomet M270 při přepravě
    Salvový raketomet M270 při přepravě
  • M270 pozemního vojska Ukrajiny
    M270 pozemního vojska Ukrajiny

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé M270 (modře jsou aktivní uživatelé)

Aktivní[editovat | editovat zdroj]

M270
M270A1
  • BahrajnBahrajn Bahrajn – 9 ks[8]
  • FinskoFinsko Finsko – 41 ks verze M270D1, v roce 2023 rozhodnuto o upgradu na M270A2[57]
  • FrancieFrancie Francie – 13 ks evropské verze ve Francii označované jako LRU (Lance-roquettes unitaire)[58]
  • NěmeckoNěmecko Německo – 35 ks evropské verze označované v Německu MARS II (Mittleres Artillerieraketensystem),[59] dalších 5 ks darováno Ukrajině.[60]
  • IzraelIzrael Izrael – 64 ks modifikované varianty zvané Menatetz[61]
  • ItálieItálie Itálie – 21 ks evropské varianty označované v Itálii jako MLRS-I (MLRS Improved)[62]
  • Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea – 31 ks verze M270A1 a 33 ks verze M270[63]
  • Spojené královstvíSpojené království Spojené království – 26 ks M270B1 operačních, cca 50 ks původních verzí v úložišti. Probíhá několikafázový plán upgradu, který zahrnuje i pořízení několika přebytečných kusů ze zahraničí, na jehož konci by v roce 2030 mělo Spojené království provozovat 85 ks modernizovaných M270A2.[64]
  • UkrajinaUkrajina Ukrajina – 25 ks darovaných spojenci jako pomoc proti ruské agresi, z toho 14 ks M270B1 (dar Británii částečně kompenzován Norskem, které UK darovalo 11 ks svých starších neprovozovaných M270)[65], 5 ks MARS II darovaných Německem, 2 ks MLRS-I darovaných Itálií a 4 ks LRU darovaných Francií.[66]
M270A2
  • USAUSA USA – Od roku 2022 probíhají dodávky 380 ks, 225 ks vznikne upgradem stávajících M270A1 a dalších 160 ks přestavbou uskladněné původní verze M270A0.[7]

Bývalí[editovat | editovat zdroj]

  • DánskoDánsko Dánsko – 12 ks, prodány Finsku
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko – 23 ks, prodány Finsku, jeden vystaven v muzeu
  • NorskoNorsko Norsko – 12 ks roku 2005 uskladněno, v letech 2022 a 2023 11 ks darováno Británii jako kompenzace dodávek Ukrajině.[65][67]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M270 Multiple Launch Rocket System na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ FM 6-60 Chptr 1 System Description. www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ MGM-140/-164/-168 ATACMS [nedostupný zdroj], missilethreat.com (anglicky)
  3. ↑ a b M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System), US [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Precision Strike Missile (PrSM). Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Multiple Launch Rocket System (M270). Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ M270 American Multiple Launch Rocket System (MLRS) [online]. OE Data Integration Network [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Lockheed Martin Receives $362 Million Contract for Multiple Launch Rocket System Launcher (M270A2) Recapitalization. Media - Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Bahrain requests upgrades for its M270 MLRS. Janes.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SABALLA, Joe. Bahrain Seeks M270 Multiple Launch Rocket Systems Upgrade. The Defense Post [online]. 2022-03-30 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MLRS® M270 Series Launchers Ever-Evolving Family of Launchers [online]. Lockheed Martin, 2011 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ ALLISON, George. Britain ‘recapitalising’ M270 missile launcher system [online]. 2022-09-16 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Guided Multiple Launch Rocket System (GMLRS) [online]. British Army [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MARTIN, Lockheed. Lockheed Martin Receives $45.3 Million Contract to Upgrade Finland's Precision Fires Capability. www.prnewswire.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Finnish Army to Modernize its Fleet of M270 MLRS Rocket Launchers to M270A2 Standard. www.armyrecognition.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ German army MARS II MLRS-E improved Multiple Launch Rocket System artillery sniper weapon. www.armyrecognition.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ MARS II / MLRS evolution - KNDS. www.knds.de [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Cluster Munition Ban Policy | Reports | Monitor. web.archive.org [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d RUSSO, Joe. Marine Corps Gazette [online]. Marine Corps, 2018-05 [cit. 2024-06-16]. Kapitola Long-Range Precision Fires. Dostupné online. 
  19. ↑ D’AMBROSIO, Palma. Destroying Cluster Munitions Stockpiles: the Italian Experience [online]. 2016-09 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Letzte Streubomben der Bundeswehr vernichtet - bundeswehr-journal [online]. 2015-11-26 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ Burning the Bullet: Industrial demilitarization of ammunition [online]. Small Arms Survey, 2013 [cit. 2024-06-16]. S. 195. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Weapon System Handbook [online]. Program Executive Office Missiles and Space, 2012 [cit. 2024-06-16]. S. 107-108. Dostupné online. 
  23. ↑ CAT-UXO - At 2 landmine. cat-uxo.com [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Lockheed Martin’s Extended-Range Rocket Proves Effective in Double Shot. Media - Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Guided Multiple Launch Rocket System/Guided Multiple Launch Rocket System Alternative Warhead (GMLRS/GMLRS AW) [online]. Defense Acquisition Management Information Retrieval, 2019-12 [cit. 2024-06-16]. S. 15. Dostupné online. 
  26. ↑ GDC. Ukrainian Army Showcases New 90KM Range M31A1 GMLRS Projectile For HIMARS [online]. 2022-09-26 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ VASUNDHARA. Lockheed Tests Improved GMLRS Rocket [online]. 2009-11-08 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ TURNER, Paul E. Precision Fires Rocket and Missile Systems [online]. U.S. Army Precision Fires Rocket & Missile Systems Project Office, 2016-04-27 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ FY 2015 Annual Report: Guided Multiple Launch Rocket System – Alternate Warhead (GMLRS-AW) M30E1 [online]. The Office of the Director, Operational Test and Evaluation, 2016-01 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ OFFICE_ZZAM. The new M30A1 GMLRS Alternate Warhead to replace cluster bombs for US. www.armyrecognition.com [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Guided Multiple Launch Rocket System/Guided Multiple Launch Rocket System Alternative Warhead (GMLRS/GMLRS AW) [online]. Defense Acquisition Management Information Retrieval, 2019-12 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ Guided Multiple Launch Rocket System (GMLRS) Unitary Warhead [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ GMLRS: The Precision Fires Go-To Round. Lockheed Martin [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ JUDSON, Jen. Army, Lockheed prep for first extended-range guided rocket test firing. Defense News [online]. 2020-10-13 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Saab expects first contract soon for new GLSDB artillery weapon. Default [online]. 2022-11-01 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Saab expects first contract soon for new GLSDB artillery weapon. Default [online]. 2022-11-01 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ AXE, David. Ukraine’s New Rocket-Boosted Glide-Bombs Can Turn Around And Hit Targets On The Backs Of Hills, 90 Miles Away. Forbes [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ MGM-140 Army Tactical Missile System (ATACMS). Missile Threat [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ LEE, Connie. AUSA NEWS: Army to Extend Range of Precision Strike Missile. National Defense Magazine [online]. National Defense Industrial Association, 2019-10-16 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  40. ↑ US Army conducts ‘static' test with ramjet for future Precision Strike Missile. Default [online]. 2022-05-13 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ BEN-DAVID, A. Test success for Israeli rocket guidance system. www.researchgate.net [online]. 2004-09 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  42. ↑ OFFICE_ZZAM. Israeli Army deploys new Lahav multi-caliber MLRS against Hamas milita. armyrecognition.com [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ ROJKES DOMBE, Ami. Rockets instead of Aircraft. Israel Defense [online]. 2019-04-25 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Land Precision Strike - Think Defence. www.thinkdefence.co.uk [online]. 2022-12-31 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Land Precision Strike | Innovation. MBDA [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Upgrades to Multiple Launch Rocket Systems Strengthen Deep Fires Capability [online]. British Army, 2021-03-31 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  47. ↑ MUSIL, Adam; ONDRÁČKOVÁ, Tereza. USA dodají Ukrajině raketomety dlouhého dostřelu, píší The New York Times. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-28 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  48. ↑ HÁJEK, Adam. Raketomety pro Ukrajinu? Jen takové, kterými nezasáhnou Rusko, řekl Biden. iDNES.cz [online]. 2022-05-30 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ ČTK. USA podle Bidena dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy. Mělo by jít o HIMARS. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-01 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  50. ↑ BAUMANNOVÁ, Tereza. Slovensko, Velká Británie i Švédsko pošlou zbraně Ukrajině. Zelenskyj děkuje a žádá další. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  51. ↑ REZNIKOV, Oleksij. Long Hand Family of #UAarmy has been enlarged. Oleksii Reznikov [online]. Twitter, 2022-07-15 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Nové rakety do raketometů HIMARS jsou pohromou pro pěchotu. České noviny [online]. ČTK, 2022-10-25 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  53. ↑ Egypt displays K9 howitzer in parade. Janes.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ ΛΆΖΟΣ, Ευθύμιος. Ελληνικός Στρατός: Ο εκσυγχρονισμός των M-270 MLRS και τα πυρομαχικά που πολλαπλασιάζουν την ισχύ τους [online]. 2021-12-02 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (řecky) 
  55. ↑ Turkish Surface to Surface Rocket and Missile Systems - II - www.acig.org. web.archive.org [online]. 2015-12-08 [cit. 2024-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08. 
  56. ↑ Multiple Launch Rocket System (MLRS). premium.globalsecurity.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  57. ↑ Upgrade of the MLRS fleet to ensure long-range fires capacity -. Maavoimat [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ La DGA commande 13 lance-roquettes unitaires (LRU). web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2024-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18. 
  59. ↑ BISHT, Inder Singh. Germany Plans Israeli Rocket Artillery to Replace MARS MLRS Sent to Ukraine. The Defense Post [online]. 2023-10-23 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Military support for Ukraine | Federal Government. Website of the Federal Government | Bundesregierung [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ An Obscure Israeli Rocket System May Beat the Almighty HIMARS at Its Own Game. Popular Mechanics [online]. 2023-04-10 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Italian Army to Establish HIMARS Artillery Rocket Launchers Battalion | Israel Defense. www.israeldefense.co.il [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  63. ↑ M270 MLRS Report Between 1993 and 2014. web.archive.org [online]. 2016-06-03 [cit. 2024-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-03. 
  64. ↑ ALLISON, George. Britain confirms plans to double rocket artillery fleet [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ a b FORSVARSDEPARTEMENTET. Noreg støttar Ukraina med langtrekkjande artilleri og radarar. Regjeringa.no [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (norsky (nynorsk)) 
  66. ↑ ORYX. Answering The Call: Heavy Weaponry Supplied To Ukraine [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  67. ↑ DEFENCE, Ministry of. Norway and the United Kingdom donate long range rocket artillery to Ukraine. Government.no [online]. 2022-06-29 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zbraně 20. století: 600 nejznámějších zbraní světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 1997. ISBN 80-7181-200-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M270_MLRS&oldid=24007704#Varianty“