M270 MLRS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
M270 MLRS
Typdělostřelecký raketomet
Místo původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie služby
Používánaod roku 1983
Válkyválka v Zálivu
válka v Afghánistánu
válka v Iráku
ruská invaze na Ukrajinu
Historie výroby
KonstruktérVought Corporation
Navrženo1977
VýrobceLockheed Martin, Krauss-Maffei Wegmann
Výroba1980-2003
Základní údaje
Hmotnost26 t
Obsluha3
Typ nábojeraketa
Ráže227 mm
Maximální dostřelATACMS: 165 až 300 km M26: 32 km, M26A1/A2: 45 km, M30/31: 92 km
Zásobování municí12

M270 MLRS (anglická zkratka znamená Multiple Launch Rocket System) je americký samohybný obrněný salvový raketomet. Americká armáda ho začala používat v roce 1980. Po dalších změnách na drahém MLRS ho zakoupily armády Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Turecka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vypuštění střely ATACMS

Odpaluje rakety země-země a taktické střely ATACMS.[1][2] Některé z typů raket vystřelovaných z MLRS užívají bojovou hlavici na principu kazetové munice, která nad prostorem cíle rozmetá větší množství výbušných náloží, podobně jako sovětský raketomet BM-27. Raketomet obsahuje celkem 12 raket ve dvou blocích po šesti. Posádka složená z řidiče, střelce a velitele může bez nutnosti opuštění kabiny odpálit všech 12 raket do 60 sekund.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Muniční vozidlo, velitelské vozidlo a odpalovací zařízení M270

Systém M270 se skládá z pásového podvozku M993 a dvou odpalovacích modulů M269, každý pro šest 227mm raket. Moduly slouží jak k přepravě ,tak vypouštění raket. Poté je prázdný kontejner vyjmut a nahrazen novým.[3]

Vozidlo nese různé druhy raket. Základem je 227mm raketa M26 s dosahem 32 km, nesoucí 644 kusů submunice M77. Modernizovaná verze M26A1 nesla 518 kusů submunice M85 a její dosah byl 45 km. Verze M26A2 představovala přechod mezi prvními dvěma. Verze M27 a M28 byly cvičné. Významný nárůst bojových schopností představovalo zavedení řízených střel rodiny GMLRS (Guided MLRS), sériově vyráběné od roku 2003. Raketa M30 s dosahem 60 km nese 404 kusů submunice M85. Raketa M31 má jednotnou konvenční výbušnou hlavici o hmotnosti devadesát kilogramů. Plánovaná střela GMLRS-ER má mít dosah prodloužený až na 150 km.[3]

Alternativně mohou být neseny dvě 610mm rakety dlouhého doletu ATACMS (Block I dosah 160 km, Block IA 300 km). Rakety ATACMS má v budoucnu nahradit nová generace řízených střel Precision Strike Missile (PrSM). Díky menším rozměrům jich má M270 pojmout čtyři kusy.[3]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Izraelská verze systému

Raketomety byly nasazeny během války v Perském zálivu, během invaze do Iráku či během války v Afghánistánu.

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Podle informací deníku New York Times z konce května 2022 plánovaly Spojené státy dodat Ukrajině salvové raketomety dlouhého dostřelu, které mají podstatně lepší parametry než zbraně do té doby užívané k obraně před ruskou invazí na Ukrajinu. Tehdy ještě nebyly zveřejněny detaily konkrétních raketových systémů, ale bylo známo, že nejpoužívanějším americkým systémem je samohybný salvový raketomet M270 ve variantě M31.[4] Americký prezident Joe Biden 30. května uvedl: "Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska". Předpokládalo se proto, že Ukrajina americké raketomety dostane, avšak bez dalekonosné munice.[5] Následně nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy upřesnil, že americké dodávky by se měly týkat raketometů M142 HIMARS, které jsou odlehčenou verzí s doletem kolem 80 kilometrů.[6] Počátkem června britský ministr obrany Ben Wallace oznámil, že raketomety M270 dodá Ukrajině Spojené království, aniž uvedl údaj o jejich počtu. O dodávce jednal tehdejší britský premiér Johnson s americkým prezidentem Bidenem, neboť vzhledem k exportním předpisům musely Spojené státy dodávku povolit.[7] Dne 15. července 2022 oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dodávku prvního vozidla na Ukrajinu.[8] K říjnu 2022 bylo dodáno 10 kompletů z Německa a Británie.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé M270 (modře jsou aktivní uživatelé)

Aktivní[editovat | editovat zdroj]

M270
M270A1
M270A2

Vyřazeno[editovat | editovat zdroj]

  • DánskoDánsko Dánsko – prodány Finsku
  • NizozemskoNizozemsko Nizozemsko – prodány Finsku
  • NorskoNorsko Norsko – roku 2005 uskladněny

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MGM-140/-164/-168 ATACMS [nedostupný zdroj], missilethreat.com (anglicky)
  2. a b MLRS (Multiple Launch Rocket System), United States of America, army-technology.com, citováno 16. 2. 2014 (anglicky)
  3. a b c VOJÁČEK, Jiří. „Ohnivý déšť“ z Arkansasu by Ukrajincům mohl pomoci, USA mají v plánu ho dodat. iDnes.cz [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. 
  4. MUSIL, Adam; ONDRÁČKOVÁ, Tereza. USA dodají Ukrajině raketomety dlouhého dostřelu, píší The New York Times. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-28 [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  5. HÁJEK, Adam. Raketomety pro Ukrajinu? Jen takové, kterými nezasáhnou Rusko, řekl Biden. iDNES.cz [online]. 2022-05-30 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  6. ČTK. USA podle Bidena dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy. Mělo by jít o HIMARS. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-01 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  7. BAUMANNOVÁ, Tereza. Slovensko, Velká Británie i Švédsko pošlou zbraně Ukrajině. Zelenskyj děkuje a žádá další. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  8. REZNIKOV, Oleksij. Long Hand Family of #UAarmy has been enlarged. Oleksii Reznikov [online]. Twitter, 2022-07-15 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Nové rakety do raketometů HIMARS jsou pohromou pro pěchotu. České noviny [online]. ČTK, 2022-10-25 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zbraně 20. století: 600 nejznámějších zbraní světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 1997. ISBN 80-7181-200-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]