Přeskočit na obsah

Módní fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pierre Louis Pierson: Hraběnka Virginia Oldoini, asi 1863-66
Zaida Ben-Yusufová: autoportrét, 1901

Módní fotografie (fotografie módy) je fotografický žánr, který zobrazuje oděvy a jiné módní výrobky. Fotografie módy je nejčastěji určena pro reklamu nebo módní časopisy, jako jsou například Vogue, Vanity Fair nebo Allure. Tento žánr si časem vydobyl svůj vlastní estetický styl, v níž je móda a odívání posíleno vhodným příběhem a exotikou.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Fotografie byla vynalezena okolo roku 1830, ale princip daguerrotypie neumožňoval masivní tisk snímků.[1] Roku 1856 vydal Adolphe Braun knihu, která obsahovala 288 fotografií Virginie Oldoiniové, hraběnky Castiglione, toskánské šlechtičny ze soudního dvoru Napoleona III. Fotografie ji zobrazovaly v jejích oficiálních soudních šatech, které se považují za první fotografovaný módní model.[2]

K zakladatelům tohoto oboru patří George Hoyningen-Huene, Martin Munkácsi a Edward Steichen. Své příjmy z módní fotografie si zajistil také Man Ray. Edward Steichen stylizoval své modely do postav art deco a Hoyningen-Huene stylizoval ženy do póz klasicistních soch. Huene, povzbuzen surrealismem a dadaismem, se pokoušel odosobnit všední věci a své modely zobrazoval jako bohy, ideální, perfektní bytosti. Martin Munkácsi fotografiemi pro časopis Harper´s Bazaar osvobodil módní fotografii z fotoateliéru. Fotografoval na ulici, dával svým modelům dynamické pózy plné energie a dynamiky podle stylu městského života třicátých let. Ve dvacátých a třicátých letech fotografoval slavné hollywoodské hvězdy Američan Clarence Sinclair Bull. V tomto období se však lídrem na poli módních fotografií stalo Německo a Evropské země vůbec. Fotografové jako byli Edward Steichen, George Hoyningen-Huene, Horst P. Horst nebo Cecil Beaton dodali tomuto žánru skvělou uměleckou formu.

Jednou z nejdůležitějších módních fotografek byla Lee Millerová. Odešla roku 1929 do Francie studovat umění a ve svém ateliéru v Paříži a pak v New Yorku fotografovala snímky v surrealistickém stylu.[3]

Průkopníkem exteriérové fotografie za přirozeného světla byla Toni Frissellová.[4]

1945 - současnost

[editovat | editovat zdroj]
Toni Frissellová: modelka na Victoria Station v Londýně, publikováno v Harper's Bazaar 1951, fotografie módy, americká Kongresová knihovna
Současná módní fotografie. Autor: Rebecca Cotton, Londýn

Po smrti Richarda Avedona, Helmuta Newtona a Herba Rittse, jsou dnes nejznámějšími módními fotografy Mario Testino, Steven Meisel a Patrick Demarchelier.

USA

[editovat | editovat zdroj]

Evropa

[editovat | editovat zdroj]
Spojené království
Francie
Německo
  • Willy Maywald (1907–1985) pracoval převážně v Paříži, fotografoval módu pro Christiana Diora a portrétoval mnoho známých umělců. Pracoval mimo jiné pro tyto módní tvůrce: Christian Dior a Pierre Balmain, Jacques Fath a Jeanne Paquin. Jeho fotografie byly považovány za „diskrétní eleganci“[8], část jich vznikla v přepychových interiérech a před drahými luxusními auty, část pod širým nebem, na ulicích a v kavárnách Paříže nebo před výlohou antikvariátu. Jeho umění, někdy představující bizarní protiklad pozadí a stylizovaných modelů, se řadí k umění nového realismu (Nouveau Réalisme). Jeho snímky byly zveřejňovány v časopisech jako Vogue a Harper’s Bazaar.
  • Herbert Tobias (1924–1982) se jako módní fotograf proslavil v padesátých letech. Zvlášť umělecky cenné jsou jeho portréty, ruské snímky z druhé světové války a jeho fotografie mužů s homosexuální tematikou. V roce 1948 se seznámil s civilním zaměstnancem americké armády a zamiloval se do něj. Odešli spolu do Paříže. Ve francouzském hlavním městě potkal Tobias známého německého fotografa Willyho Maywalda, pro kterého pracoval jako retušér, a ten mu poskytl první kontakty do světa módy. Roku 1953 vyšly první Tobiasovy práce v časopisu Vogue. Ve stejném roce vystoupil proti razii v pařížské homosexuální scéně, byl vykázán z Francie a vrátil se do Heidelbergu. Od října 1953 vycházely jeho snímky v německých časopisech a o měsíc později vyhrál mezi 18000 účastníky první místo v soutěži o titulní snímek Frankfurter Illustrierten Zeitung. Přestěhoval se do Berlína a tam se také konala v listopadu 1954 jeho první samostatná výstava. Díky zveřejňování svých snímků v mnoha renomovaných časopisech se stal od roku 1956 známým v německé módní branži. Jeho kontakty do světa módy a filmu vedly v dalších letech ke vzniku mnoha portrétů, např. Hildegard Knef, Zarah Leander, Valeska Gert, Amanda Lear, Klaus Kinski, Tatjana Gsovsky, Jean-Pierre Ponnelle, Andreas Baader. Od roku 1960 se stále obtížněji podřizoval disciplíně módního světa, a proto vznikalo stále méně prací.
  • Iris Brosch (*1964) se ve svých fotografiích žen se soustředí na jejich ženství a sílu. Ženy jsou její hrdinky. Chce se zaměřit na duše a intelekt žen.[9] Ženy zobrazuje v jejich "pevné dokonalosti".[10]
  • Alexander Palacios (* 1982) je vítěz soutěže Hasselblad Junior Contest z roku 2010.
  • Švýcar Alexander Binder (1888 - 1929) působil hlavně v Německu
Ostatní

Ostatní

[editovat | editovat zdroj]

České země

[editovat | editovat zdroj]

Dita Pepe v rozhovoru v roce 2005 uvedla, že „v Česku je módní fotografie v plenkách, originální díla začínají vznikat až v posledních letech. Skutečně dobrou módní fotku dělá až mladá a nejmladší generace – Štěpánka Steinová a Salim Issa, Adam Holý, Marek Novotný. Bohužel o tvůrčí pojetí módní fotografie je u nás minimální zájem, prakticky nebýt časopisu 'Blok', nebylo by kde tyto snímky publikovat.“[15]

Současnými módními fotografy jsou:

Kompozice

[editovat | editovat zdroj]

Trash the dress

[editovat | editovat zdroj]

Trash the dress je styl portrétní fotografie, při které je v kontrastu elegantní oblečení a prostředí, ve kterém se fotografuje. Obecně se fotografuje ve stylu svatební, módní fotografie nebo glamour. Na rozdíl od klasiky se často odehrává na neobvyklých místech - jako jsou například střechy domů, skály, vrakoviště aut, skládky, pole, u zdi s graffiti nebo v opuštěných budovách. Žena je často oblečená v plesových nebo svatebních šatech, které se mohou během fotografování namočit, umazat a v extrémních případech také roztrhat nebo zničit. Hlavní účinek těchto snímků je zapůsobit atmosférou tradičních krásných svatebních šatů v kontrastu ve zcela netypickém prostředí. Trash the dress snímky nemají úlohu převzít místo "klasických" fotografií, ale pouze je doplňovat. Vzhledem k netradičnímu prostředí, ve kterém se fotografuje, je dobré více dbát na bezpečí všech zúčastněných.

Boudoir

[editovat | editovat zdroj]

Boudoir označuje fotografický styl s boudoirem (ve smyslu nábytku a/nebo místnosti) v záběru snímku. Charakteristikou tohoto stylu, který může být na pomezí mezi styly glamour či fashion, je snaha vystihnout intimitu a bezprostřednost u modelky (muži a páry jsou méně časté) v jejím soukromí, modelka je často na snímku zastižena při převlékání nebo ve spodním prádle, většinou bez explicitní nahoty.[18]

Mezi často fotografované modelky patřily během 20. a 30. let 20. století například herečky Kathleen Meyers, Clara Bow, Mae West či Jean Harlowová.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • American Beauty
    American Beauty
  • Anglická módní fotografie ze 70. let
    Anglická módní fotografie ze 70. let
  • Typická móda pro ženy v 70. letech v improvizovaném ateliéru
    Typická móda pro ženy v 70. letech v improvizovaném ateliéru
  • Modelka pózující pro módní časopis, 2008
    Modelka pózující pro módní časopis, 2008
  • Modelka ve studiu. Fotografováno s hlavním softboxem 100×100 cm, a vedlejším zprava 70×70 cm
    Modelka ve studiu. Fotografováno s hlavním softboxem 100×100 cm, a vedlejším zprava 70×70 cm
  • Metal Story, módní kolekce šperků Julie Wimmerové, Praha, 2007
    Metal Story, módní kolekce šperků Julie Wimmerové, Praha, 2007
  • Ruská Miss Alisa Krylova
    Ruská Miss Alisa Krylova

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ History of Fashion Photography na aidan.co.uk [online]. [cit. 2006-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-21. 
  2. ↑ Solomon-Godeau, Abigail, "The Legs of the Countess." October 39 (Winter 1986): 65-108. Reprinted in Fetishism as Cultural Discourse, Emily Apter and William Pletz, eds. (Ithaca and London: Cornell University Press, 1993):266-306.
  3. ↑ Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 95
  4. ↑ a b Bakalářská diplomová práce, Petra Brychtová, Vývoj módního odívání ve 20. století na příkladu nejvýznamnějších návrhářských osobností, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2008, http://is.muni.cz/th/178460/ff_b/Bak._prace_Vyvoj_modniho_odivani.pdf
  5. ↑ Michelle Rodriguez – The Edge of Beauty [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-03-2011. 
  6. ↑ Kate Moennig – Time never stands still [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-07-2011. 
  7. ↑ Smolder and Shoot: Photographer Tasya Van Ree www.huffingtonpost.com
  8. ↑ Ulrich Pohlmann: „Faire vite et bien“. Zur Bedeutung des fotografischen Werkes von Wilhelm Maywald; in: Festschrift für J. A. Schmoll genannt Eisenwerth zum 90. Geburtstag; München: Architekturmuseum, 2005
  9. ↑ Modefotografie: Frauen sind die Heldinnen Archivováno 30. 1. 2010 na Wayback Machine. Nello, 24. November 2008
  10. ↑ Differing Views Archivováno 14. 3. 2013 na Wayback Machine. (Offizielle Webseite der Ausstellung)
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.temelkotemelkov.com [online]. [cit. 2008-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-12. 
  12. ↑ http://tooklook.com/
  13. ↑ Current Biography Yearbook 1999 Elizabeth A. Schick - 1998- Page 571
  14. ↑ Prayer Graeme Garrett, Oliviero Toscani - 2000
  15. ↑ http://digiarena.e15.cz/dita-pepe-uspech-je-pro-me-past
  16. ↑ oficiální stránky. www.kulhavy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  17. ↑ Jaroslav Robert - webové stránky
  18. ↑ (anglicky) Rowe, Critsey (2011). Boudoir Photography. Gardners Books/ILEX. ISBN 978-1-907579-19-6

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Fotografické styly a žánry
Fotografie
abstraktní • aktu • astrofotografie • amatérská • architektury • ateliérová • bez hlavy • cestovatelská • detailu • divadelní • dětí • divoké přírody • dokumentární • duchovního světa • emotivní • environmentální • erotická • forenzní • fotokoláž • fotomontáž • glamouru • hvězdných drah • informativní • informelní • infračervená • inscenovaná • interiéru • komerční • koncertní • krajiny • kriminalistická • lomografie • makro • mikro • mobilografie • módní • momentka • mraků • noční • novinářská • panoramatická • podvodní • pohřební • v pohybu • pouliční • pornografická • portrétní • posmrtná • potravin • produktová • v protisvětle • průmyslová • přírody • reklamní • reprodukce • rodinná • rybooká • skla • skrytá matka • sociální • sportovní • stock • svatební • školní • ultrafialová • válečná • vědecká • výtvarná • ze vzduchu • zátiší • zvířat • žánrová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Módní_fotografie&oldid=23096647“