Peter Lindbergh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Peter Lindbergh
Peter Lindbergh 2015.jpeg
Rodné jméno Peter Brodbeck
Narození 23. listopadu 1944
Leszno
Úmrtí 3. září 2019 (ve věku 74 let)
Paříž
Povolání fotograf, módní fotograf a filmový režisér
Ocenění Lucie Award (2005)
Webová stránka www.peterlindbergh.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Lindbergh, vlastním jménem Peter Brodbeck, (23. listopadu 19443. září 2019) byl německý módní fotograf, který se specializoval na černobílé portréty.[1] Studoval abstraktní uměníKrefeldu. Poté, co se v roce 1971 usadil v Düsseldorfu, se začal zajímat více o fotografii. Později pracoval pro časopis Stern. Kromě fotografování natočil několik filmů. Například v jeho snímku Models, The Film (1991) se objevily Linda Evangelista, Naomi Campbell a Cindy Crawford. Mezi jeho další filmy patří například Inner Voices (1999) a Everywhere at Once (2008). V roce 2008 vystupoval v cameo roli ve filmu Přestřelka v Palermu. Zemřel v Paříži ve věku 74 let. Roku 2019 měl premiéru film o jeho životě Peter Lindbergh: Women's Stories v režii Jean-Michela Vecchieta.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Lindbergh se narodil 23. listopadu 1944 v Lešnu, v Německem okupovaném Polsku. Dětství však prožil v Duisburgu, což je průmyslové a přístavní město v Německu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v západním Porúří při ústí Ruhru do Rýna.[2] Jako teenager pracoval jako aranžér výloh v obchodním domě Karstadt a Horten v Duisburgu. Letní dovolenou se svou rodinou trávil v Nizozemsku na pobřeží poblíž Noordwijku. Rozsáhlé pláže a průmyslové prostředí jeho rodného města Duisburg během let silně ovlivňovaly jeho práci. Začátkem šedesátých let se přestěhoval do Lucernu a o několik měsíců později do Berlína, kde se zapsal na Berlínskou akademii výtvarných umění. Vydal se do Arles po stopách svého idola Vincenta van Gogha a na tu dobu vzpomínal:

„Raději jsem aktivně hledal van Goghovy inspirace, můj idol, než maloval povinné portréty a krajiny vyučované na uměleckých školách“.

Po několika měsících v Arles pokračoval do Španělska a Maroka, na cestu, která mu trvala dva roky.[3]

Po návratu do Německa studoval obor abstraktní umění na umělecké vysoké škole v Krefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku u Günthera C. Kirchbergera. Pod vlivem Josepha Kosutha a hnutí konceptuálního umění byl v roce 1969 před promocí pozván, aby představil své dílo v avantgardní Galerii Denise René. Tyto práce byly v roce 2014 vystaveny na výstavě Objets ludiques v Tinguely Museum v Basileji. Poté, co se v roce 1971 přestěhoval do Düsseldorfu, začal se věnovat fotografii a dva roky pomáhal německému fotografovi Hansu Luxovi a v roce 1973 otevřel své vlastní studio. Začal být ve své zemi známým a stal se členem časopisecké rodiny Stern spolu s fotografy Helmutem Newtonem, Guy Bourdinem a Hansem Feurerem.[4][5]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Peter Lindbergh v New Yorku, 2016

V roce 2014 Lindbergh řekl: „V dnešní době by mělo být zodpovědností fotografů osvobodit ženy, a ostatně všechny, před hrůzou mládí a dokonalosti.“[6][7] V roce 2016 Lindbergh prohlásil, že

„Módní fotograf by měl přispívat k definování obrazu současné ženy nebo muže ve své době tak, aby odrážel určitou sociální nebo lidskou realitu. Jak surrealistický je dnešní komerční program retušování všech známek života a zkušeností, retušování samotné osobní pravdy vlastní tváře?“[8]

Novinářka Suzy Menkes napsala: „Ochranná známka Petera Lindbergha je, že se odmítá klanět naleštěné dokonalosti – esence obrazů, které se dívají do netknuté duše každého člověka, jakkoli známé nebo slavné“.[9]

V roce 1989 fotografoval poprvé společně modelky Lindu Evangelistu, Naomi Campbell, Tatjanu Patitz, Cindy Crawford a Christu Turlington[10][11] pro lednovou obálku magazínu British Vogue roku 1990. Tento okamžik odstartoval počátek éry supermodelek.[12][13] Obálka magazínu inspirovala zpěváka George Michaela, který obsadil Lindberghovy modelky do videoklipu pro svou píseň Freedom '90.[14] Asi ve stejnou dobu představil italský módní návrhář Gianni Versace nové supermodelky, které byly představeny o dva roky dříve na Lindberghových fotografiích, pro svou módní přehlídku Podzim – Zima 1991.[15] V rozhovoru s historičkou umění Charlotte Cottonovou z roku 2008 vysvětlil:

Použití černobílé fotografie bylo pro stvoření supermodelu velmi důležité. Pokaždé když jsem se pokusil fotografovat barevně, i přestože jejich krása byla blízko dokonalosti, vypadalo to jako špatná reklama na kosmetiku. Na černobílé fotografii můžete opravdu vidět, kdo opravdu jsou. Zmírnilo to komerční interpretaci, kterou dává barva. Na černobílé je pozoruhodné to, jak skutečně pomáhá proniknout reálným pocitům.[16]

První Lindberghova kniha 10 Women (1996), se od roku 2008 prodala v počtu více než 100 000 výtisků.[17]

V letech 1996 a 2002 dvakrát fotografoval kalendář Pirelli. V roce 2002 poprvé využil herečky místo modelek a pracovali na zadní straně budovy Paramount Studios[18] a umělecký kritik Germaine Greer to komentoval jako „nejnáročnější kalendář Pirelli“.[19] Lindbergh byl prvním fotografem v padesátileté historii kalendáře Pirelli, který byl pozván, aby jej pro vydání 2017 vyfotografoval i potřetí.[20]

Lindbergh spolupracoval na dvou kompletních vydáních Vogue fotografovaných jím a jeho asistentem, Jethrem Gainesem z J. Gaines Studio, z nichž jedno oslavovalo 30. výročí německého Vogue v říjnu 2009[21] a druhé pro španělský Vogue v prosinci 2010.[22]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Directors' Cuts: The Reunion s modelkou Cindy Crawford a Lindberghem

Lindbergh režíroval celou řadu filmů a dokumentů.

Models, The Film (1991) byl natočen v New Yorku a hrály v něm modelky: Linda Evangelista, Tatjana Patitz, Naomi Campbell, Cindy Crawford a Stephanie Seymour.[23]

Inner Voices (1999) byl dramatický dokument zkoumající herecké sebevyjádření Lee Strasberga. V roce 2000 získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu (TIFF) cenu za nejlepší dokument.[7][24]

Pina Bausch, Der Fensterputzer (2002) byl experimentální film o jeho kamarádce německé tanečnici a choreografce Pině Bauschové.[25]

Snímek Everywhere at Once (2008) režírovali Lindbergh a Holly Fisher. Film, který vypráví Jeanne Moreau, sestává z refilmovaných Lindberghových fotografií, z nichž mnohé nebyly do té doby publikovány, protkané výňatky z filmu Tony Richardsona Mademoiselle. Film měl svou světovou premiéru na filmovém festivalu Tribeca v New Yorku v roce 2008 po předpremiéře na filmovém festivalu v Cannes v roce 2007.[26]

Peter Lindbergh — Women’s Stories (2019) režíroval Jean-Michel Vecchiet. Jedná se o dokumentární film o Lindberghově životě, kde také hraje jeho první manželka Astrid Lindbergh.[7][27]

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Lindbergh fotografoval filmový plakát pro film Tonyho Scotta Hlad (1983) s Davidem Bowiem, Susan Sarandon a Catherine Deneuve a obálku alba pro soundtrack,[28] filmový plakát filmu Talk To Her (2002) Pedra Almodóvara[13] a také pro dokument Charlotty Ramplingové The Look (2011).[29]

Lindbergh fotografoval mnoho obálek hudebních nahrávek, byly mezi nimi: singl Jane Birkin „Quoi“[30] (1985); singl Tiny TurnerZahraniční záležitost“ (1990) a album Foreign Affair (1989)[31] a také její videoklip „Missing You“.[32] Lindbergh fotografoval obálky pro album Sheryl Crow Globe Sessions (1998)[33] a album Beyoncé I Am… Sasha Fierce (2008).[34] Režíroval videoklip pro píseň Lionela Ritchieho „The Last Party“.[35]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Lindbergh se rozvedl se svou první manželkou Astrid, která se s ním objevila v dokumentu Peter Lindbergh – Dámské příběhy.[36] Později se oženil s Petrou Sedlaczek.[37] Lindbergh měl čtyři syny Benjamina, Jérémyho, Simona, Josepha a sedm vnoučat. Zemřel 3. září 2019 v Paříži, ve věku 74 let.[38][39]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Jim Rakete, Peter Lindbergh a Wim Wenders během konverzace v Düsseldorfu, červen 2015
  • Models As Muse, The Metropolitan Museum of Art, 2009.[40]
  • On Street, C/O Berlin, 2010.[41]
  • The Unknown, Ullens Center for Contemporary Art, Beijing, Čína, duben - květen 2011. Lindberghova instalace, kurátor: Jerome Sans. Výstavu navštívilo více než 70.000 diváků.[42]
  • The Unknown a Images of Women, Meštrović Pavilion HDLU Museum, Záhřeb, duben - květen 2014.[43]
  • Vogue Like a Painting, Thyssen-Bornemisza Museum, Madrid, červen - říjen 2015. Lindberghovy portréty a zátiší byly vystaveny společně s díly Irvinga Penna, Horsta P. Horsta a Erwina Blumenfelda.[44]
  • Gagosian Paris, září – prosinec 2014[45]
  • Gagosian Athens, únor – duben 2016.[46]
  • A Different Vision On Fashion Photography, Kunsthal v Rotterdamu, září 2016 - únor 2017.[47] Velká retrospektiva. Obsahuje práce z dříve nepublikovaného materiálu od osobních poznámek, storyboardů, rekvizit, polaroidů, kontaktních náhledů a filmů až po monumentální tisky. Následně byla představena v mnichovské Kunsthalle v Německu (pod názvem „From Fashion To Reality“ - „Od módy k realitě“) a na Reggia di Venaria v Turíně.[48] Celkem tuto putovní výstavu navštívilo více než 400.000 lidí.[49]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1991: Models: the Film – režie: Lindbergh[23]
  • 1999: Inner Voices – 30 minutové doumentární drama, režie: Lindbergh[24]
  • 2001: Pina Bausch – Der Fensterputzer – 30 minutový film, režie: Lindbergh[25]
  • 2008: Everywhere at Once – režie: Lindbergh a Holly Fisher[26]
  • 2019: Peter Lindbergh — Women’s Stories – dokument založený na Lindberghově životě, režie: Jean-Michel Vecchiet[7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1996: Raymond Loewy Foundation Award.[50]
  • 2014: Vyznamenání za dlouhodobé příspěvky k informovanosti o AIDS na každoročním amfAR New York Gala na Cipriani Wall Street.[51]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Hlavní publikace[editovat | editovat zdroj]

Ostatní publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Stern Fotografie – Smoking Women – Portfolio N°5. teNeues, 1996. ISBN 978-3570122990.
  • Stern Fotografie – Invasion – Portfolio N°29. teNeues, 2002. ISBN 978-3570193471.
  • I Grandi Fotografi of Corriere Della Sera. 2006. Součást série s Man Rayem, Robertem Mapplethorpem, Helmutem Newtonem a Henrim Cartier-Bressonem.
  • Stern Fotografie Portfolio N° 47. teNeues, 2007. ISBN 978-3-570-19733-2.
  • Peter Lindbergh:100 photos pour la liberté de la presse. Reportéři bez hranic, 2014. ISBN 978-2362200267. Časopis.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PATON, Elizabeth. Peter Lindbergh, Photographer Who Captured Rise of the Supermodel, Dies at 74 [online]. The New York Times, 2019-09-04 [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Biographical overview“, peterlindbergh.net. Datum přístupu: 2011-11-16.
  3. Ian Phillips. THE IMAGE MAKER | News | Lifestyle. www.independent.co.uk. The Independent, 1997-09-13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (anglicky) 
  4. „Peter Lindbergh“, in Photo Box: Bringing the Great Photographers into Focus (London: Thames & Hudson, 2009; ISBN 978-0-500-54384-9), str. 414.
  5. Peter Lindbergh: Images of Women (Německo: Snoeck, 2008; ISBN 9783936859898), str. 95.
  6. SMALL, Rachel. A Search of Truth [online]. Condé Nast, November 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d BÖKER, Carmen. "Peter Lindbergh – Women's Stories": Der Mann, dem die Frauen vertrauen. Die Zeit. 29 May 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 June 2019. (německy) 
  8. LINDBERGH, Peter. Peter Lindbergh [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MENKES, Vogue. Suzy Menkes Vogue [online]. Condé Nast, September 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Naomi, Linda, Tatjana, Christy, Cindy by Lindbergh,1990, Los Angeles Times. 1990
  11. “January 1990„ Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine. Vogue Magazine Archive. Retrieved 2015-08-10.
  12. Cindy Sees [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22. (anglicky) 
  13. a b HALLIDAY, Sandra. Peter Lindbergh dies, photographer created supermodel era [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2019. (anglicky) 
  14. Rogers, Patrick (srpen 2015). „Freedom!“, Vanity Fair str. 144–147.
  15. MILLIGAN, Lauren. Donatella; Your supermodels need you! [online]. Condé Nast, 2015-02-12 [cit. 2015-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-05. (anglicky) 
  16. COTTON, Charlotte. Peter Lindbergh, The Image Maker [online]. The Observer, Fall 2008 [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky) 
  17. Peter Lindbergh: Images of Women“ (Germany: Snoeck, 2008; ISBN 9783936859898), str. 95.
  18. Pit Lane News, Pirelli Calendar, Fastdates.com
  19. Germaine Greer, „Get your kit on“ Archivováno 20. 9. 2016 na Wayback Machine, The Guardian, 2001-11-13
  20. LOCKWOOD, Lisa; LOCKWOOD, Lisa. Peter Lindbergh to Shoot 2017 Pirelli Calendar [online]. 2016-05-18 [cit. 2019-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-16. (anglicky) 
  21. Peter Lindbergh ›› Books ›› "Vogue Germany" [online]. [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  22. Peter Lindbergh ›› Books ›› "Vogue Spain" [online]. [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-21. (anglicky) 
  23. a b Peter Lindbergh “Models, The Film” New York 1991. [online]. 2015-01-29 [cit. 2019-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-05. (anglicky) 
  24. a b Inner Voices. mubi.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2019. (anglicky) 
  25. a b Pina Bausch - A Portrait by Peter Lindbergh based on 'Der Fensterputzer' [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2019. (anglicky) 
  26. a b everywhere at once [online]. 2010 [cit. 2019-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2019. (anglicky) 
  27. PATON, Elizabeth. Peter Lindbergh, Photographer Who Captured Rise of the Supermodel, Dies at 74. The New York Times. 4 September 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 September 2019. (anglicky) 
  28. Various - The Hunger (Original Motion Picture Soundtrack) [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 November 2016. (anglicky) 
  29. The Look [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2018. (anglicky) 
  30. Jane Birkin - Quoi [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 February 2016. (anglicky) 
  31. Tina Turner / Foreign Affair / Capitol Records [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2019. (anglicky) 
  32. Tina Turner - Missing You (HD 16:9) [online]. YouTube, 3 July 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 March 2016. (anglicky) 
  33. Sheryl Crow / The Globe Sessions [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2019. (anglicky) 
  34. HARPER, Leah. Meghan pays tribute to fashion photographer Peter Lindbergh. The Guardian. 4 September 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2019. (anglicky) 
  35. MIKA - Last Party [online]. YouTube, 8 April 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 February 2016. (anglicky) 
  36. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  37. BLANCHARD, Tamsin. Peter Lindbergh: ‘I don’t retouch anything’. The Observer. 6 August 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 September 2019. (anglicky) 
  38. Fashion photographer Peter Lindbergh dies at 74 [online]. 4 September 2019 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. German Fashion Photographer Peter Lindbergh Dies at 74 [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. The Model as Muse | The Metropolitan Museum of Art [online]. 9 August 2009 [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Peter Lindbergh. On Street [online]. C/O Berlin [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Exhibition: Peter Lindbergh's Solo Debut in China [online]. [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. (anglicky) 
  43. Exhibition: Peter Lindbergh Images of Women & The Unknown | Croatian Association of Artists (HDLU) [online]. 10 April 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Vogue like a painting - Museo Thyssen-Bornemisza (Madrid) [online]. 12 October 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Peter Lindbergh - 10 September - 20 December 2014 - Gagosian Gallery [online]. 20 December 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 March 2016. (anglicky) 
  46. Peter Lindbergh, Athens, February 4–April 23, 2016 [online]. 24 April 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Peter Lindbergh. A Different Vision On Fashion Photography [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17 August 2016. (anglicky) 
  48. Peter Lindbergh. From Fashion to Reality [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13 April 2017. (anglicky) 
  49. KUNSTHAL TOURING EXHIBITION PETER LINDBERGH [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22 January 2018. (anglicky) 
  50. 2002 - 1991 [online]. Raymond Loewy Foundation [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. amfAR honors Vanessa Redgrave, Joely Richardson, Peter Lindbergh at annual New York gala [online]. [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]