Amanda Lear

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amanda Lear
Amanda Lear 2010 a.jpg
Základní informace
Narození 18. listopadu 1939 (79 let)
Ho Či Minovo Město
Žánry pop music, nová vlna, taneční hudba, eurodance, rock, disco, dance-pop, euro disco, jazz a Italo disco
Povolání malířka, zpěvačka, herečka, filmová herečka a televizní hlasatelka
Nástroje hlas
Vydavatel Chrysalis Records
Ariola
Creole Records
Édina Music
Sony BMG
RCA Records
Polydor Records
ZYX Music
Carrere
Významná díla Follow Me
Queen of Chinatown
Fashion Pack
Enigma
Diamonds
Ocenění rytíř Řádu umění a literatury
Manžel(ka) Alain-Philippe Malagnac (1979–2000)
Partner(ka) Salvador Dalí
Web www.amandalear.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amanda Lear je francouzská zpěvačka, malířka, modelka, spisovatelka a herečka. Svou kariéru zahájila v polovině šedesátých let jako modelka. Později byla múzou španělskému výtvarníkovi Salvadoru Dalímu. V roce 1973 byla její fotografie použita na obalu alba For Your Pleasure anglické skupiny Roxy Music. Své první album nazvané I Am a Photograph vydala v roce 1977. Později vydala řadu dalších alb. Roku 2014 vydala album My Happiness, které je poctou Elvisi Presleymu. V roce 1984 vydala knihu My Life with Dalí, v níž vypráví o svém vztahu s Dalím. O tři roky později vydala román L'Immortelle.

Její image je založena na řadě mystifikací, jisté není datum jejího narození (uvádí se různé údaje od roku 1939 po rok 1950), národnost (plynně hovoří pěti jazyky) ani rodiště (Saigon, Hongkong i jiná místa). April Ashley ve své autobiografii uvádí, že Amanda Lear se narodila jako muž jménem Alain Tapp a v roce 1963 prodělala operativní změnu pohlaví.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let byla hvězdou evropské disco hudby, provokovala hlubokým hlasem i sexuální otevřeností, album Sweet Revenge se stalo zlatou deskou. Koncertovala také v Československu, na Bratislavské lyře 1982.

Hrála ve francouzských filmech Bimboland (1998) a Lovci draků (2008) i v divadle Théâtre de la Porte Saint-Martin, uspořádala také několik výstav svých obrazů. V roce 2006 jí byl udělen Řád umění a literatury.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1977: I Am a Photograph
  • 1978: Sweet Revenge
  • 1979: Never Trust a Pretty Face
  • 1980: Diamonds for Breakfast
  • 1981: Incognito
  • 1982: Ieri, oggi
  • 1983: Tam-Tam
  • 1985: A L
  • 1987: Secret Passion
  • 1989: Uomini più uomini
  • 1990: Tant qu'il y aura des hommes
  • 1993: Cadavrexquis
  • 1995: Alter Ego
  • 1998: Back in Your Arms
  • 2001: Heart
  • 2003: Tendance
  • 2005: Forever Glam!
  • 2005: Sings Evergreens
  • 2006: The Sphinx – Das Beste aus den Jahren 1976–1983
  • 2006: With Love
  • 2009: Brief Encounters
  • 2009: Brand New Love Affair
  • 2012: I Don't Like Disco
  • 2014: My Happiness
  • 2016: Let Me Entertain You

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]