Žánrová fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Felice Beato: Žena hrající na šamisen, asi 1860, ručně kolorovaná albuminová fotografie
Wilhelm von Gloeden: Pastorální idyla, asi 1902, pastorála s postavami z dávné historie

Žánrová fotografie (fran. genredruh, žánr) je variace žánrového umění. Jedná se o reprezentace, které představují scény nebo události z každodenního života, jako jsou trhy, domácí prostředí, interiéry, večírky, hostinské nebo pouliční scény. Nemá však pevné hranice a je určena především zažitými konvencemi. Mnoho děl pak jde napříč několika žánry a používá a kombinuje tyto konvence. Provedení může být realistické nebo zromantizované podle umělce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fotografie vzešla z malířství, kde se slovem žánr označuje malba, při níž je na pozadí města či vesnice zachycen běžný život zpravidla prostých anonymních lidí. Nejde zde tedy o zobrazení či dokonce oslavu konkrétních osob, měst či krajiny, ale pouze o zobrazení divácky vděčné pracovní, obchodní, bitevní atd. scény. Ta může mít i komické vyznění. Žánr byl oblíben především ve druhé polovině osmnáctého a po celé devatenácté století.

Zatímco žánrová malba začala v 17. století reprezentací života v Evropě, vynález rozvoj fotografie se shodoval s érou evropského imperialismu od střední do pozdí části 19. století. Žánr fotografie - typicky pořizovaný během vojenské, vědecké nebo komerční expedice, často také zachycuje lidi z jiných kultur, které Evropané potkávali po celém světě.

I když rozdíly nejsou striktní, měla by být žánrová fotografie odlišena od etnografické studie, která ilustruje přímým pozorováním a popisnou studií kulturu a způsob života jednotlivých společností, a které představují jeden z takových oborů, jako jsou antropologie nebo behaviorální vědy.

Fotografové[editovat | editovat zdroj]

  • Paul Sinner (1838-1925, Německo) je považován za nejvýznamnějšího představitele své profese v Tübingenu a jednoho z nejvýznamnějších fotografů Württemberska. Jeho zvláštní úspěch spočíval v dokumentaci uměleckých starožitností a krojů ve Švábsku.
  • Peter Henry Emerson (1856-1936 Velká Británie) byl britský fotograf, zakladatel naturalistické fotografie, razil heslo „věrohodnost zobrazení podle přírody“. Tvrdil, že úkolem umělce není zobrazovat svět pomocí triků a klamů, ale chtěl naopak zachytit svět tak, jak ho vidí lidské oko. Za svůj vzor v tomto pohledu považoval staré Řeky, Leonarda da Vinciho a malíře „naturalistické školy“. Jako velkého milovníka přírody jej inspiroval drsný pobřežní kraj v Norfolku na severovýchodu Anglie. Zde dokumentoval život místních rybářů a venkovanů. Vždy šlo o snímky reality bez dalších úprav, odmítal dokonce i následné drobné retuše. Současně pak Emerson věřil, že fotografie je umění a nikoliv pouze mechanická reprodukce.
  • Into Konrad Inha (1865-1930 Finsko) byl žánrový fotograf, spisovatel, překladatel a umělec. Patřil mezi velké mistry finské fotografie. Vynikal zejména v dokumentování folklóru, starého způsobu života a finské krajiny.
  • Julie Blackmonová (* 1966, USA) jako nejstarší z devíti dětí a sama matka tří, využívá své vlastní rodiny a domácnosti a „dokumentárně zkoumá fantastické prvky našeho každodenního života“.[1] Do svých snímků s pečlivě připraveným prostředím a precizně umístěnými rekvizitami přidává prvky humoru a fantazie. Tvoří tak díla, která se dotýkají každodenní reality i fikce.[2] Výsledné manipulované fotografie z rodinného života jsou plné výtržnictví a hravosti a působí nemožně až nereálně, připomínají obrazy nizozemských a vlámských malířů 17. století, zejména chaotické rodinné scény Jana Steena.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Blackmon, Julie. Artist Statement (color work) Archivováno 24. 10. 2019 na Wayback Machine.. Accessed on Oct. 15, 2010
  2. Nordström, Alison. “Interview with Julie Blackmon” in Domestic Vacations. (Santa Fe, N. M.: Radius Books, 2008).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Melissa Banta: Life of a Photograph – Nineteenth-Century Photographs of Japan from the Peabody Museum and Wellesley College Museum, in: Melissa Banta, Susan Taylor a kolektiv: A Timely Encounter – Nineteenth-Century Photographs of Japan, Peabody Museum Press, Cambridge 1988, str. 12

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]