Mário Soares

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mário Soares
Mário Soares (2003) portrait.jpg

Prezident Portugalska
Ve funkci:
9. března 1986 – 9. března 1996
Předseda vlády Aníbal Cavaco Silva
António Guterres
Předchůdce António Ramalho Eanes
Nástupce Jorge Sampaio

Předseda vlády Portugalska
Ve funkci:
9. června 1983 – 6. listopadu 1985
Prezident António Ramalho Eanes
Místopředseda vlády Carlos Mota Pinto
Rui Machete
Předchůdce Francisco Pinto Balsemão
Nástupce Aníbal Cavaco Silva
Ve funkci:
23. července 1976 – 28. srpna 1978
Prezident António Ramalho Eanes
Předchůdce José Baptista Pinheiro de Azevedo
Nástupce Alfredo Nobre da Costa

Ministr zahraničních věcí Portugalska
Ve funkci:
12. října 1977 – 30. ledna 1978
Předseda vlády sám Mário Soares
Předchůdce José Medeiros Ferreira
Nástupce Vítor de Sá Machado
Ve funkci:
15. května 1974 – 26. března 1975
Předseda vlády Adelino da Palma Carlos
Vasco Gonçalves
Předchůdce Junta de Salvação Nacional
Nástupce Ernesto Melo Antunes

Ministr bez portfeje
Ve funkci:
26. března 1975 – 8. srpna 1975
Stranická příslušnost
Členství Partido Socialista

Narození 7. prosince 1924
Lisabon, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Úmrtí 7. ledna 2017 (ve věku 92 let)
Lisabon, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Místo pohřbení Cemitério dos Prazeres v Lisabonu
Choť María Barroso
Děti João, Isabel
Alma mater Lisabonská universita
Profese politik, advokát a spisovatel
Ocenění velkokříž Řádu Isabely Katolické (1977)
velkokříž Řádu Karla III. (1983)
honorary doctorate of the University of Salamanca (1987)
velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1987)
… více na Wikidatech
Podpis Mário Soares, podpis
Webová stránka www.fmsoares.pt
Commons Kategorie Mário Soares
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mário Alberto Nobre Lopes Soares (7. prosince 1924, Lisabon7. ledna 2017, Lisabon[1]) byl portugalský politik, představitel Socialistické strany (Partido Socialista), v jejímž čele stál v letech 19731986. Byl premiérem Portugalska v letech 19761978 a 19831985 a prezidentem Portugalska v letech 19861996.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval historii a filozofii na Univerzitě v Lisabonu a posléze zde působil jako vyučující. Na studiích se zapojil do opozičního hnutí proti Salazarově diktatuře a vstoupil i do Portugalské komunistické strany. Byl několikrát zatčen a musel odejít z univerzity. Vystudoval proto práva a stal se právníkem.

Mário Soares (1978)

V 60. letech se vzdálil komunistickému hnutí a v roce 1964 založil sociálnědemokratické hnutí Acção Socialista Portuguesa (Portugalská socialistická akce), z níž roku 1973 vznikla portugalská Socialistická strana (v německém Bad Münstereifelu, pod patronací Willyho Brandta).

Působil jako obhájce v politických procesech, byl např. právním zástupcem rodiny generála Humberta Delgada, kterého v roce 1965 zavraždila portugalská tajná policie PIDE. O rok dříve Soares Delgada navštívil poté, co byl generál operován a hospitalizován v Praze ve Státním sanatoriu Sanopz.[2]

Za svou politickou činnost byl Soares dvanáctkrát vězněn, např. v roce 1968 byl téměř na rok deportován na ostrov sv. Tomáše v Guinejském zálivu.[3] Od roku 1970 působil v exilu, nejprve v Římě, poté ve Francii, kde vyučoval na univerzitách ve Vincennes, Paříži a Rennes. Do Portugalska se vrátil během takzvané Karafiátové revoluce roku 1974. Vznikla prozatímní demokratická vláda pod vedením Vasco Gonçalvese, v níž se Soares stal ministrem pro kolonie a začal přispívat k rozbití koloniálního panství – zahájil například jednání se Samorou Machelem o nezávislosti Mozambiku. Vláda však byla brzy paralyzována spory mezi socialisty a komunisty, které vzplály zejména kvůli vlivu v levicovém deníku República.

Ve volbách roku 1976 socialisté zvítězili, sestavili vládu a Soares se stal premiérem. V kabinetu byli nejprve i komunisté, ale brzy odešli. Menšinový kabinet pak udělal řadu nepopulárních opatření ke zkrocení rozpočtových deficitů. Nebyl proto dlouho udržitelný a Soares roku 1978 rezignoval. U moci se pak střídali úřednické, středové a konzervativní vlády, až do roku 1983, kdy se Soares stal podruhé premiérem. Jeho druhá vláda prosadila vstup Portugalska do Evropského hospodářského společenství, přičemž se Soaresovi podařilo v této věci otočit portugalské veřejné mínění.

Roku 1986 zvítězil v přímých prezidentských volbách o pouhá dvě procenta, při znovuzvolení roku 1991 však již jednoznačně triumfoval se ziskem 70 procent hlasů. Jeho prezidentství bylo založeno na spektakulárních cestách po Portugalsku, které byly vždy tematické (například životní prostředí apod.). Aktivně též kritizoval konzervativní vlády, s nimiž musel během svého prezidentství spolupracovat, což někteří komentátoři kritizovali jako překračování ústavní role prezidenta. Dne 27. prosince 1989 se stal první hlavou státu, která přijela do Československa v průběhu sametové revoluce, před Havlovou volbou prezidentem. Došlo také k osobnímu setkání, když přicestoval na pozvání Koordinačního centra Občanského fóra.[4] Osobním darem Havlovi byla první prezidentská limuzína.[5][6]

Po skončení prezidentského mandátu se roku 1999 stal europoslancem za Socialistickou stranu, europarlament opustil roku 2004. Roku 2005 znovu kandidoval na prezidenta, získal však již jen 14 procent hlasů a skončil až třetí za konzervativcem Aníbalem Cavaco Silvou a nezávislým kandidátem Manuelem Alegrem. V anketě Naši velcí Portugalci (obdoba ankety Největší Čech či 100 Greatest Britons) z roku 2007 skončil na 12. místě.

Byl členem největší portugalské zednářské lóže.

Zemřel dne 7. ledna 2017 ve věku 92 let v nemocnici v Lisabonu.[7]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Mária Soarese.

Soares získal během svého života řadu státních i nestátních vyznamenání a ocenění jak portugalských tak zahraničních. Mezi lety 1977 a 1998 získal čestné doktoráty na 36 univerzitách po celém světě. Během svého funkčního období prezidenta Portugalska byl velmistrem portugalských řádů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Portugal’s former president Mario Soares dies at 92. France 24. 2017-01-07. Dostupné online [cit. 2017-01-07]. (anglicky) 
  2. KLÍMA, Jan. Dějiny Portugalska. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-903-4. 
  3. Zemřel Mário Soares. Muž, který dovedl Portugalce k demokracii. iDNES.cz [online]. 2016-1-7. Dostupné online. 
  4. ŽANTOVSKÝ, Michael. Havel. Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1213-9. S. 400. 
  5. Žantovský, s. 356
  6. středa 27. prosinec 1989 [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2015-08-29]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Ve věku 92 let zemřel bývalý portugalský prezident Soares, který se zasloužil o návrat k demokracii. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]