Ludvík Frejka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Ludvík Frejka
Pasová fotografie L.F. z roku 1938
Pasová fotografie L.F. z roku 1938
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Československa
Narození15. ledna 1904
Liberec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. prosince 1952 (ve věku 48 let)
Pankrác (Praha)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíoběšení
Národnostněmecká
ChoťAlžběta Frejková
Vztahyženatý
DětiHana Frejková, Tomáš Frejka
Zaměstnánípolitik, ekonom, státní úředník
Náboženstvíjudaismus[zdroj⁠?]
OceněníŘád republiky
CommonsLudvík Frejka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Frejka, rozený Ludwig Freund (15. ledna 1904 Liberec – 3. prosince 1952 Věznice Pankrác) byl československý komunistický politik, ekonom, publicista a účastník 2. odboje.

Předválečná kariéra

Pocházel z asimilované židovské rodiny lékaře Siegfrieda Freunda a Kláry, roz. Ledererové. Rodiče zahynuli za druhé světové války v terezínském ghettu. Po maturitě na německém gymnáziu v Liberci studoval v létech 1922–27 ekonomii na berlínské Vysoké škole obchodní. V roce 1925 studoval na London School of Economics. Studium v Německu završil disertací Strukturální změny anglického hospodářství od vypuknutí světové krize.

V roce 1919 vstoupil  do sociálně demokratické mládeže. Od roku 1922 byl členem Komunistické strany Německa, 1923 přestoupil do KSČ. 1927 krátce působil jako dobrovolný pracovník v textilním podniku na Liberecku, poté odešel do Prahy, kde vedl do roku 1930 národohospodářské oddělení ústředního sekretariátu KSČ.  Ve třicátých letech působil v Ústí nad Labem, Chomutově a Teplicích. Od roku 1935 byl v Praze redaktorem ústředního německého listu Die Rote Fahne.

Činnost během druhé světové války

V prosinci 1938 emigroval do Británie, kde se pohyboval v prostředí sudetoněmeckých a rakouských antifašistů. Působil v redakcích týdeníku Svobodných Rakušanů Zeitspiegel a sudetoněmeckého sociálnědemokratického čtrnáctideníku Einheit. Na počátku druhé světové války byl jako komunista a nepřátelský cizinec internován. Byl držen v Londýně-Brixtonu, Lichfieldu a Yorku. Roky 1940–1941 prožil v izolaci na ostrově Man.

Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem se stal národohospodářským poradcem komunistických členů Státní rady a přispěvatelem týdeníku Čechoslovák. Od 1943 pracoval také v redakci anglického komunistického deníku Daily Worker. Roku 1942 se podílel na založení Jednotného výboru sudetoněmeckých antifašistů ve Velké Británii (Einheitsausschuß sudetendeutscher Antifaschisten in Großbritannien).

Vazební fotografie Ludvíka Frejky (1952)

V srpnu 1942 napsal pro Einheit článek, v němž jménem sudetoněmeckých komunistů v Británii odmítl plán na vysídlení německého obyvatelstva z Československa, později se disciplinovaně přizpůsobil stranické linii, která od roku 1943 myšlenku odsunu podporovala. V letech 1944–1945 vedl společně s Josefem Goldmannem kolektiv národohospodářů, jehož názory výrazně ovlivnily ekonomický program KSČ.  

V Londýně se blíže seznámil s mnohými nekomunistickými příslušníky československého exilu a navázal také užší kontakty s představiteli britské reformistické Labour Party. Po návratu do ČSR si Ludvík Freund úředně změnil příjmení na Frejka a přihlásil se k české národnosti.

Poválečná kariéra

Od roku 1945 byl Ludvík Frejka tajemníkem ústřední národohospodářské komise při ÚV KSČ. V červnu 1948 se stal přednostou národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky Klementa Gottwalda a tajemníkem Ústřední plánovací komise. Dne 31. ledna 1952 byl zatčen a vyšetřován StB v Praze-Ruzyni, v tento den mu byl ukončen pracovní poměr v Kanceláři prezidenta.[1] V atmosféře psychického a fyzického nátlaku se přiznal k tomu, že jako agent britské tajné služby Intelligence Service sabotoval plnění dvouletého i pětiletého plánu a pomáhal udržovat ekonomickou závislost ČSR na kapitalistických státech.

Následně byl v rámci procesu se Slánským v listopadu 1952 obžalován z velezrady, vyzvědačství a sabotáže. Soud ho odsoudil k trestu smrti,[2] který byl vykonán v pankrácké věznici oběšením dne 3. 12. 1952 v 5.05 hodin.[1] V roce 1963 byl právně i stranicky rehabilitován. V dubnu 1968 mu byl udělen Řád republiky in memoriam.

Rodina

Dcera Hana Frejková (*17. 1. 1945 Londýn) je z druhého manželství. Ludvík Frejka byl ženat dvakrát. S první manželkou Leni se seznámil v Berlíně, z tohoto manželství pochází syn Tomáš Frejka (21. 11. 1932, Chomutov - 17. 4. 2022, Sanibel, Florida).[1] Za zmínku stojí, že syn Tomáš byl skalním komunistou a napsal předsedovi Státního soudu v Praze dopis, ve kterém žádal pro svého otce trest smrti. Dopis byl publikován v Rudém právu dne 25. listopadu 1952 na páté straně.[3] O jeho herostratovské slávě přednášel na Kolumbijské univerzitě Zbigniew Brzezinski. Vojenskou službu Tomáš Frejka odsloužil u 66. technického praporu a později emigroval.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c FREJKOVÁ, Hana. Divný kořeny. Vyd. 1. vyd. Praha: Torst, 2007. 178 s. ISBN 978-80-7215-325-1. 
  2. ↑ Rozsudek nad vedením protistátního spikleneckého centra.... Rudé právo. 28. 11. 1952, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/11/25/5.png
  4. ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svet-od-veseni-vlastniho-tatinka-k-politickemu-azylu.A110928_104000_p_zahranici_wag
  5. ↑ ULČ, Otto. Velikáni a malikáni. Praha: Šulc a Švarc, 2012. 265 s. ISBN 978-80-7244-307-9. S. 178–181. 

Literatura

  • Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Proces se Slánským
Odsouzení k trestu smrti
Odsouzení na doživotí
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvík_Frejka&oldid=22690952“