André Simone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
André Simone
Andre Simone - Otto Katz (cropped).jpg
Rodné jménoOtto Katz
Narození27. května 1895
Jistebnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. prosince 1952 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíoběšení
PseudonymRudolf Breda
Povolánínovinář a spisovatel
OceněníŘád republiky
Politická příslušnostKomunistická strana Německa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Certifikát na jméno Otto Katz opravňující svého majitele k dočasnému pobytu ve Velké Británii při návratu do vlasti v r. 1946.

André Simone, vlastním jménem Otto Katz (27. května 1895 Jistebnice[1]3. prosince 1952 Praha), byl novinář, spisovatel a politický pracovník. V odboji proti nacismu používal i pseudonym Rudolf Breda.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Přelom století[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze tří synů v rodině obchodníka s látkami Eduarda Katze (*1864) a jeho manželky Otilie (*1879), rozené Schulhofové, v Jistebnici v rozvětvené větve Katzů. Když bylo Ottovi pět let, rodina se přestěhovala do Prahy, kde otec přijal místo vrchního inspektora v obchodní pojišťovně Assicurazioni generali, v roce 1903 matka odvezla syny do Znojma.[2] Po studiu a po skončení 1. světové války se na přelomu let 1918/1919 zúčastnil revolučních událostí v Německu.

V Německu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 začal v Berlíně pracovat v redakci levicového Das Tagebuch, v 1927 byl provozním ředitelem avantgardního Proletářského divadla v Berlíně (založil Erwin Piscator). Od 1929 byl Otto Katz zaměstnán v nakladatelství Mezinárodní dělnické pomoci, které vedl Willi Münzenberg (1889-1940; šéf propagandy německé KS) a který ho později (1932) vyslal do Moskvy. Zde jako člen Kominterny prošel školením a stal se (?byl?) agentem OGPU (sovětská tajná služba).

Ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu Hitlera k moci (1933) odešel Willi Münzenberg do Francie, založil tam protifašistické nakladatelství Editions du Carrefour a povolal k sobě i Otto Katze. Ten přijal jméno André Simone a pod tímto jménem potom dále vystupoval (i v USA a v Mexiku). Ve Francii byl Simone od 1936 v tiskové agentuře-kanceláři, která zprávami a komentáři psala v komunistickém duchu o španělské občanské válce. V roce 1937 agenturu A. Simone sám vedl (agenturu založil Münzenberg se španělským ministrem zahraničí Alvarazem del Vayo).

Během své služby pro OGPU se Simone údajně podílel na likvidacích komunistů i nekomunistů. Zmiňován je hlavně jeho záhadně zesnulý blízký spolupracovník Münzenberg. NKVD také poslalo Katze do Hollywoodu „verbovat“ agenty pro Moskvu. Zajímavostí je, že děj filmu Casablanca se částečně inspiroval životem Simoneho.[3] Zanedlouho se o jeho aktivity začala zajímat FBI a tak Katz-Simone „zmizel“ do Mexika. Odjel tam v říjnu 1940 s manželi Kischovými.[4] Činnost André Simona byla vázána především na německou antifašistickou kolonii a německé publikum v zemi; byl zahraničně politickým poradcem odborového předáka Lombarda Toledana; jako československý občan pracoval pro popularizaci Československa a československého antifašistického exilu; jako člen Československo-mexické asociace (Asociación checoslovaco-mexicana) se podílel na ustavení a profilaci tiskového orgánu československé kolonie v Mexiku – El Checoslovaco en Mexico. Z Mexika André Simone v polovině února 1946 odjel se svou ženou a manželi Kischovými. Po zastávkách v New Yorku, Londýně a Frankfurtu nad Mohanem přijeli 21. března 1946 do Prahy.

V ČSR[editovat | editovat zdroj]

V Praze se Simone stal komentátorem a vedoucím zahraničního oddělení Rudého práva (údajně zde také byl pověřen dohledem na české komunisty). Zúčastnil se Mírové konference v Paříži (srpen 1946). Když potom Molotov vyjádřil nespokojenost nad „světoběžníkovou“ pařížskou účastí, byl André Simone odsunut z žurnalistického výsluní. Dle tvrzení agenta britské tajné služby E. H. Cookridge se podílel i na retušování „sebevraždy“ Jana Masaryka[5] v březnu 1948. Ve velkém politickém procesu (19511952) s Rudolfem Slánským a spol. byl též obviněn a odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. V roce 1963 byl Simone rehabilitován a 30. dubna 1968 mu byl prezidentem ČSSR Svobodou udělen in memoriam Řád republiky, který převzala vdova Ilsa Katzová-Simonová.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Leopold Katz (strýc) – JUDr., mecenáš umění, nálezce Jistebnického kancionálu
  • Hynek Katz (prastrýc) – vlastenec, poštmistr v Jistebnici, v roce 1848 v Národní gardě
  • Adolf Katz (strýc) – poštmistr v Jistebnici, veřejně činný, vlastenec, zakladatel místních sadů
  • Viktor Katz (bratranec) – právník, známý český numismatik


Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je André Simone
  • André Simone: J´accuse! (Žaluji) O těch, kdož zradili Francii, Svoboda, Praha, 1947
  • André Simone: Hitler en Espagne (Hitler ve Španělsku), 1938

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Postava feldkuráta v Haškově Švejkovi je pojmenována právě po tomto O. Katzovi (s mírným odkazem na jeho strýce Leopolda). Po 1. sv. válce se anarchistická avantgarda spisovatelů jako byli Hašek a Kisch zorganizovala do trockistické Kominterny, jejímž členem byl samozřejmě i Otto Katz. Haškův satirický obraz kazatele došel částečného naplnění v roce 1940, když se Katz stal politrukem v Mexiku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]