Libenka hranatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLibenka hranatá
alternativní popis obrázku chybí
Libenka hranatá (Sicyos angulatus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád tykvotvaré (Cucurbitales)
Čeleď tykvovité (Cucurbitaceae)
Rod libenka (Sicyos)
Binomické jméno
Sicyos angulatus
L.. 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libenka hranatá (Sicyos angulatus) je popínavá tykvovitá rostlina, jeden z četných druhů rodu libenka. Pochází ze Severní Ameriky a byla do Evropy dovezena jako okrasná rostlina a do východní Asie zavlečenakontaminovanými semeny kukuřice a sóje. Do botanických zahrad českých zemí se tato cizokrajná rostlina dostala v 19. století, tam zplaněla a v roce 1880 již byla zachycena mimo.

V české krajině, kde patří k nepůvodním a invazním druhům, bývá v současnosti pěstována pro rychlý růst a popínavost, vysazuje se jako liána k plotům, málo vzhledným stavbám a nehezkým místům, která rychle pokryje. Následně se semeny spontánně šíří do volné přírody.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na vlhkých půdách, velmi často na zavlažovaných, které jsou humózní a obsahují hodně dusíku. Vyskytuje se na březích řek, po okrajích lužních lesů, ve vlhkých houštinách i na rumištích a skládkách. Není příliš závislá na půdní reakci ani na struktuře půdy a v hustých porostech obvykle rychle převládne. Dostává se i na vlhká pole s kukuřicí nebo pícninami, po jejichž lodyhách se úspěšně pne a původní rostliny intenzivně potlačuje.[1][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá, jednodomá, popínavá rostlina s lepkavě chlupatou lodyhou dorůstající do délky 2 až 5 m. která se přidržuje dvouramennými, niťovitými úponky. Střídavé listy na řapících 5 až 10 cm dlouhých mají mělce zoubkované, pětilaločné čepele srdčitě vejčitého tvaru s dlanitou žilnatinou a bývají v průměru velké 20 až 25 cm. Koření mělce rozvětveným kořenem.

Jednopohlavné, pětičetné květy jsou uspořádány do květenství a vyrůstají z úžlabí listů. Na jedné rostlině rostou květy samčí v mnohokvětých hlávkách s dlouhými stopkami, a samičí ve tři až desetikvětých hlávkách s krátkými stopkami. Jejich zubaté kalichy jsou zelenavé a kolovité koruny bílé až nažloutlé s nazelenalými žilkami. Květ samčí obsahuje pět tyčinek se srostlými nitkami a spojenými prašníky, květ samičí obsahuje jednopouzdrý semeník s jedním vajíčkem a trojlaločnou bliznu. Kvete v červenci až září. Ploidie druhu je 2n = 24.

Plodenství jsou tvořena až šesti zploštělými, nepukavými, téměř suchými, jednopouzdrými bobulemi velkými asi 1 až 2 cm, které jsou na povrchu kožovité, štětinaté nebo jinak krátce chlupaté. Bobule obsahuje jedno hnědé, kulovité, zploštělé semeno 0,5 až 1 cm velké.[4][5][6]

Rozšiřování[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se rozšiřuje bobulemi, které se štětinkami zachycují za peří ptáků nebo srst zvířat a jsou přemísťovaná na jiná stanoviště. Velmi dobře také plavou a bývají odnášeny přívalovými dešti, jsou schopné se pomoci vodotečí uspěšně šířit na velké vzdálenosti.

Semena mají různě dlouhou dobu dormance, hodně záleží také na velikosti semene (střední a menší klíčí dříve). Větší semena však dávají vyšší a lépe rostoucí semenáče. Nejlépe klíčí při teplotě půdy 20 až 30 °C, pod 10 a nad 35 °C neklíčí. Dospělé rostliny vykazují silnou alelopatickou aktivitu.[1][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Libenka hranatá se pěstuje se zahradách a v blízkosti domů za účelem zakrytí nevzhledných, vlhkých zákoutí nebo na popnutí zahradních besídek, ohrad či plotů. Velmi rychle však zplaňuje a šíří se mimo vyhrazený prostor. V české přírodě představuje potenciální hrozbu pro zemědělskou půdu, kde může způsobit značné ekonomické škody.

Je považována za karanténní škodlivý organismus a je uvedena v příloze č. 8 vyhlášky č. 215/2008 Sb., "o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů". Na jejím základě je výskyt libenky hranaté monitorován Státní rostlinolékařskou správou, která v případě potřeby přijímá opatření na její potlačení.[6][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Ľubienka hranatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2016-07-28]. S. 231-236. Dostupné online. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky) 
  2. PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.07.2016]. Roč. 84, čís. 2, s. 155-255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Sicyos angulatus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Libenka hranatá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-07-28]. S. 327. Dostupné online. (česky) 
  5. a b SHUNJI, Kurokawa. Invasive Species Compendium:Sicyos angulatus [online]. CABI (Centre for Agriculture and Biosciences International), Wallingford, UK, rev. 08.12.2009 [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c NESOM, Guy L. Flora of North America: Sicyos angulatus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KAŠPAROVÁ, Markéta. Možnosti zavlékání invazních rostlin do ČR .... Brno, 2013 [cit. 28.07.2016]. Bakalářská práce. Mendelová univerzita v Brně. Vedoucí práce Samuel Lvončík. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]