Ladislaus Hoyos
Ladislaus hrabě Hoyos-Sprinzenstein | |
---|---|
Erb rodu Hoyosů | |
Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii | |
Ve funkci: 1883 – 1894 | |
Předchůdce | Felix Wimpffen |
Nástupce | Anton Wolkenstein-Trostburg |
Rakousko-uherský vyslanec v Rumunsku | |
Ve funkci: 1878 – 1882 | |
Předchůdce | nově zřízené diplomatické zastoupení |
Nástupce | Ernst von Mayr |
Rakousko-uherský vyslanec v USA | |
Ve funkci: 1875 – 1878 | |
Předchůdce | Wilhelm Schwarz-Senborn |
Nástupce | Ernst von Mayr |
Narození | 25. srpna 1834 Mauer Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. ledna 1901 (ve věku 66 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Titul | hrabě |
Choť | (1875) Františka Herbersteinová (1850–1920) |
Rodiče | Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu (1804–1854) a Felicitas Zichyová (1809–1880) |
Příbuzní | Arnošt Karel z Hoyos-Sprinzensteinu a Josef Hoyos (sourozenci) |
Profese | diplomat a velvyslanec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislaus hrabě Hoyos-Sprinzenstein (německy Ladislaus Graf von Hoyos-Sprinzenstein, Freiherr von Stüchsenstein; 25. srpna 1834 Mauer, Rakousko – 23. ledna 1901 Vídeň, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny. V diplomacii působil od roku 1856, později zastával funkci vyslance v různých zemích (USA, Rumunsko), svou kariéru zakončil jako dlouholetý velvyslanec ve Francii (1883–1894).[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze staré šlechtické rodiny Hoyosů španělského původu[2], narodil se jako druhorozený syn hraběte Jindřicha Hoyose (1804–1854),[3] matka Felicie (1809–1880) patřila k významné uherské rodině Zichyů, byla dcerou prezidenta uherské dvorské komory hraběte Karla Zichyho.[4] Díky sňatkům dalších příbuzných měl Ladislaus rodové vazby také na rodiny Lambergů, Lažanských nebo Wallisů. Do diplomatických služeb v roce 1856, svou kariéru zahájil jako atašé v Mnichově, poté působil v Paříži, Berlíně a Darmstadtu. V roce 1875 krátce působil na ministerstvu zahraničí ve Vídni, v letech 1875–1878 byl rakousko-uherským vyslancem ve Spojených státech amerických.[5] V letech 1878–1882 byl vyslancem v Rumunsku, poté se vrátil do Vídně, kde byl jmenován prvním sekčním šéfem na ministerstvu zahraničí (1882–1883). V letech 1883–1894 byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii,[6] odkud byl odvolán na vlastní žádost, v roce 1896 byl penzionován.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1862 byl jmenován c. k. komořím[7] a jako sečkní šéf na ministerstvu zahraničí obdržel v roce 1882 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[8] Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[9]
Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]- velkokříž Leopoldova řádu
- Řád železné koruny III. třídy (1860)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]- komandér Řádu čestné legie (Francie)
- Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše)
- vekokříž Řádu rumunské koruny (Rumunsko)
- Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
- komtur Řádu Pia IX. (Papežský stát)
- komandér Řádu Františka I. (Království obojí Sicílie)
- komandér Řádu Ludvíkova (Hesensko)
- Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko)
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1875 se oženil s hraběnkou Františkou Herbersteinovou (1850–1920), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže,[10] dcerou salcburského místodržitele Jana Bedřicha Herbersteina (1810–1861) a Terezie Herbersteinové (1822–1895), jedné z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.[11] Měli spolu šest dětí. Díky svému sňatku byl Ladislaus Hoyos mimo jiné švagrem knížete Nikolause Wrede, rakousko-uherského vyslance v Bavorsku a generála Huga Kálnokyho, který byl mladším bratrem dlouholetého rakousko-uherského ministra zahraničí Gustava Kálnokyho.
Jeho starší bratr hrabě Arnošt Karel Hoyos (1830–1903) byl dědicem statků v Rakousku a dědičným členem rakouské panské sněmovny.[12]. Vzdálený příbuzný hrabě Alexander Hoyos (1876–1937) z mladší rodové linie byl též diplomatem a sehrál důležitou úlohu těsně před první světovou válkou.
Děti
[editovat | editovat zdroj]- 1. Bedřich Jindřich (17. 11. 1876 Washington – 9. 12. 1951 hrad Werenwag, Bádensko-Württembersko) ⚭ (1876) hraběnka Vilemína Pavlína z Wuthenau-Hohenthurmu (30. 7. 1895 Drážďany – 10. 12. 1981 Stuttgart)
- 2. Jindřich (20. 5. 1878 Vídeň – 23. 6. 1957 Pörtschach am Wörther See, Korutany)
- 3. Ladislaus Gabriel (25. 8. 1879 Štýrský Hradec – 8. 3. 1939 Pörtschach am Wörther See) ⚭ (1910) Irena von Knorring (10. 4. 1889 Berlín – 11. 12. 1957 Pörtschach am Wörther See)
- 4. Marie (20. 4. 1883 Vídeň – 26. 4. 1967 Krumbach) ⚭ (1902) Alfons Rainer Ludvík Mirbach-Geldern-Egmont (3. 6. 1872 Mnichov – 20. 4. 1964 Roggenburg, Bavorsko)
- 5. Terezie Felicie (25. 8. 1885 – 17. 10. 1946 Vídeň)
- 6. Felicie Julie (10. 2. 1890 Paříž – 4. 10. 1942 Londýn)⚭ George Watkins (?? – 4. 5. 1935 Londýn)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 395 dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 11.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 716–717 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Rodokmen Hoyosů dostupné online
- ↑ Rodokmen Zichyů dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 203 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; Theil II.; s. 5 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 118 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 270 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 202 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 490 dostupné online
- ↑ Rodina Jana Bedřicha Herbersteina na webu geni.com dostupné online
- ↑ Ernst Karl Hoyos na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 11. 3. 2021 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
- Hoyosové
- Diplomaté Rakouska-Uherska
- Rakouští šlechtici
- Císařští komoří
- Tajní radové
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Komandéři Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu Osmanie
- Nositelé Řádu rumunské koruny
- Nositelé Řádu rumunské hvězdy
- Nositelé Řádu Pia IX.
- Nositelé Řádu Františka I.
- Nositelé Řádu vycházejícího slunce
- Nositelé Řádu Ludvíkova
- Narození 25. srpna
- Narození v roce 1834
- Narození ve Vídni
- Úmrtí 23. ledna
- Úmrtí v roce 1901
- Úmrtí ve Vídni