Přeskočit na obsah

Ladislaus Hoyos

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislaus hrabě Hoyos-Sprinzenstein
Erb rodu Hoyosů
Erb rodu Hoyosů
Rakousko-uherský velvyslanec ve Francii
Ve funkci:
1883 – 1894
PředchůdceFelix Wimpffen
NástupceAnton Wolkenstein-Trostburg
Rakousko-uherský vyslanec v Rumunsku
Ve funkci:
1878 – 1882
Předchůdcenově zřízené diplomatické zastoupení
NástupceErnst von Mayr
Rakousko-uherský vyslanec v USA
Ve funkci:
1875 – 1878
PředchůdceWilhelm Schwarz-Senborn
NástupceErnst von Mayr
Narození25. srpna 1834
Mauer
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. ledna 1901 (ve věku 66 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1875) Františka Herbersteinová (1850–1920)
RodičeJindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu (1804–1854) a Felicitas Zichyová (1809–1880)
PříbuzníArnošt Karel z Hoyos-Sprinzensteinu a Josef Hoyos (sourozenci)
Profesediplomat a velvyslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislaus hrabě Hoyos-Sprinzenstein (německy Ladislaus Graf von Hoyos-Sprinzenstein, Freiherr von Stüchsenstein; 25. srpna 1834 Mauer, Rakousko – 23. ledna 1901 Vídeň, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny. V diplomacii působil od roku 1856, později zastával funkci vyslance v různých zemích (USA, Rumunsko), svou kariéru zakončil jako dlouholetý velvyslanec ve Francii (1883–1894).[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Hoyosů španělského původu[2], narodil se jako druhorozený syn hraběte Jindřicha Hoyose (1804–1854),[3] matka Felicie (1809–1880) patřila k významné uherské rodině Zichyů, byla dcerou prezidenta uherské dvorské komory hraběte Karla Zichyho.[4] Díky sňatkům dalších příbuzných měl Ladislaus rodové vazby také na rodiny Lambergů, Lažanských nebo Wallisů. Do diplomatických služeb v roce 1856, svou kariéru zahájil jako atašé v Mnichově, poté působil v Paříži, Berlíně a Darmstadtu. V roce 1875 krátce působil na ministerstvu zahraničí ve Vídni, v letech 1875–1878 byl rakousko-uherským vyslancem ve Spojených státech amerických.[5] V letech 1878–1882 byl vyslancem v Rumunsku, poté se vrátil do Vídně, kde byl jmenován prvním sekčním šéfem na ministerstvu zahraničí (1882–1883). V letech 1883–1894 byl rakousko-uherským velvyslancem ve Francii,[6] odkud byl odvolán na vlastní žádost, v roce 1896 byl penzionován.

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1862 byl jmenován c. k. komořím[7] a jako sečkní šéf na ministerstvu zahraničí obdržel v roce 1882 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[8] Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[9]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1875 se oženil s hraběnkou Františkou Herbersteinovou (1850–1920), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže,[10] dcerou salcburského místodržitele Jana Bedřicha Herbersteina (1810–1861) a Terezie Herbersteinové (1822–1895), jedné z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.[11] Měli spolu šest dětí. Díky svému sňatku byl Ladislaus Hoyos mimo jiné švagrem knížete Nikolause Wrede, rakousko-uherského vyslance v Bavorsku a generála Huga Kálnokyho, který byl mladším bratrem dlouholetého rakousko-uherského ministra zahraničí Gustava Kálnokyho.

Jeho starší bratr hrabě Arnošt Karel Hoyos (1830–1903) byl dědicem statků v Rakousku a dědičným členem rakouské panské sněmovny.[12]. Vzdálený příbuzný hrabě Alexander Hoyos (1876–1937) z mladší rodové linie byl též diplomatem a sehrál důležitou úlohu těsně před první světovou válkou.

Děti

[editovat | editovat zdroj]
  • 1. Bedřich Jindřich (17. 11. 1876 Washington – 9. 12. 1951 hrad Werenwag, Bádensko-Württembersko) ⚭ (1876) hraběnka Vilemína Pavlína z Wuthenau-Hohenthurmu (30. 7. 1895 Drážďany – 10. 12. 1981 Stuttgart)
  • 2. Jindřich (20. 5. 1878 Vídeň – 23. 6. 1957 Pörtschach am Wörther See, Korutany)
  • 3. Ladislaus Gabriel (25. 8. 1879 Štýrský Hradec – 8. 3. 1939 Pörtschach am Wörther See) ⚭ (1910) Irena von Knorring (10. 4. 1889 Berlín – 11. 12. 1957 Pörtschach am Wörther See)
  • 4. Marie (20. 4. 1883 Vídeň – 26. 4. 1967 Krumbach) ⚭ (1902) Alfons Rainer Ludvík Mirbach-Geldern-Egmont (3. 6. 1872 Mnichov – 20. 4. 1964 Roggenburg, Bavorsko)
  • 5. Terezie Felicie (25. 8. 1885 – 17. 10. 1946 Vídeň)
  • 6. Felicie Julie (10. 2. 1890 Paříž – 4. 10. 1942 Londýn)⚭ George Watkins (?? – 4. 5. 1935 Londýn)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 395 dostupné online
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl 11.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 716–717 ISBN 80-7185-057-8
  3. ↑ Rodokmen Hoyosů dostupné online
  4. ↑ Rodokmen Zichyů dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 203 dostupné online
  6. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; Theil II.; s. 5 dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 118 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 270 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 202 dostupné online
  10. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 490 dostupné online
  11. ↑ Rodina Jana Bedřicha Herbersteina na webu geni.com dostupné online
  12. ↑ Ernst Karl Hoyos na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 11. 3. 2021 na Wayback Machine.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislaus_Hoyos&oldid=24307391“