Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostomlaty pod Milešovkou
Hrad Kostomlaty
Hrad Kostomlaty
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1333
Zánik konec 16. století
Stavitel Boreš z Oseka
Další majitel Hrabišici, páni z Vřesovic, Kolovratové
Současný majitel Lesy České republiky
Poloha
Adresa jihovýchodně od obce, Kostomlaty pod Milešovkou, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice 50°33′15″ s. š., 13°52′47″ v. d.
Kostomlatypod Milešovkou
Red pog.svg
Kostomlaty
pod Milešovkou
Další informace
Kód památky 42696/5-2632
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z první poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s odkazem na Václava Hájka z Libočan – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.[2] Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburku, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.[3] Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV.[4] Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.[5]

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii.[6] Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.[7] Část vítězného vojska z bitvy u Lipan přitáhla ke Kostomlatům s úmyslem hrad osvobodit. Poblíž hradu došlo mezi oběma husitskými frakcemi k bitvě, která ale nebyla rozhodnutá. V roce 1435 byl vlastníkem hradu Jakoubek z Vřesovic. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562.[8] V majetku rodiny, jejíž příslušníci se podle něj psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic.[9] Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep. V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu.

Stavební podoba hradu[editovat | editovat zdroj]

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu.[10] Jejich dispozice je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z 1. patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. T. Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.[11] V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Přístup ke hradu[editovat | editovat zdroj]

Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená turistická značka. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1500 metrů s převýšením 150 metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty—Milešov (Velemín). Z vrcholu (566 m n. m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na Krušné horyČeské středohoří, TepliceDoubravskou horou.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-03-23]. Katalogové číslo 154903 : Hrad Kostomlaty, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Hájek z Libočan, Václav, Kronika česká, ed. Kolár, Jaroslav, Odeon, Praha 1981, s. 170.
  3. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, díl 14, Praha 1936, s. 202—208.
  4. Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 278-280.
  5. Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.
  6. Heber, František Alexander, České hrady, zámky a tvrze, sv. 2, severní Čechy, ed. Bukačová, Irena, Argo, Praha 2006, s. 216-221, ISBN 80-7203-791-9.
  7. Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, s. 278-281, ISBN 80-7277-003-9.
  8. Pažourek, Vlastimil (ed.), Hrady na hranici Čechy – Sasko, Iniciativa pro děčínský zámek, Děčin 2012, s. 59-63, ISBN 978-80-905025-0-5
  9. NOVÁK, Zdeněk. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha : Olympia a.s., 1998. ISBN 80-7033-491-6. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou, s. 82.  
  10. Durdík, Tomáš, Hrady severních Čech, Památkový ústav v Ústí nad Labem a Propagační tvorba Praha, 1992, nestránkováno, ISBN 80-85386-49-6
  11. Durdík, T., Ilustrovaná encyklopedie, s. 278
  12. Pohorecký, Vladimír, Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech , Radioservis a.s., Praha 2000, s. 115, ISBN 80-86212-10-6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bernau, Friedrich, Studien und Materialien zur Spezialgeschichte und Heimatkunde des deutschen Sprachgebiets in Böhmen und Mähren, Prag 1903, s. 213-230
  • Mikovec, Ferdinand Břetislav, Starožitnosti a Památky země České I, Praha 1860, s. 67-77
  • Piper Otto, Österreichische Burgen, sv. 7, Wien 1909
  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou – hrad, s. 220–222.  
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency. Kapitola Kostomlaty hrad, s. 202–209.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]