Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostomlaty pod Milešovkou
Hrad Kostomlaty
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1333
Zánik konec 16. století
Stavebník Boreš z Oseka
Současný majitel Obec Kostomlaty pod Milešovkou
Další majitelé Hrabišici, páni z Vřesovic, Kolovratové
Poloha
Adresa jihovýchodně od obce, Kostomlaty pod Milešovkou, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Kostomlatypod Milešovkou
Kostomlaty
pod Milešovkou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42696/5-2632 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z první poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s odkazem na Václava Hájka z Libočan – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.[2] Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburku, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna.[3] Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV.[4] Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.[5]

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii.[6] Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.[7] Přestože byl po bitvě u Lipan od Kostomlat vylákán a poražen v bitvě u Řevničova, k hradu se posléze vrátil a nejspíš jej dobyl. V roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562.[8] V majetku rodiny, jejíž příslušníci se podle něj psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic.[9]

Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru.[zdroj?] Hostinec spolu s rozhlednou ve velké věži zanikl v padesátých letech dvacátého století. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep.[10]

V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu.[zdroj?] V roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.[10]

Stavební podoba hradu[editovat | editovat zdroj]

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu.[11] Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. Tomáš Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.[7] V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Přístup ke hradu[editovat | editovat zdroj]

Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená turistická značka. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1500 metrů s převýšením 150 metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty–Milešov. Z vrcholu (566 m n. m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na Krušné horyČeské středohoří, TepliceDoubravskou horou.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-23]. Identifikátor záznamu 154903 : Hrad Kostomlaty, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika česká. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha: Odeon, 1981. S. 170. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 202—208. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou – hrad, s. 220–222. 
  5. Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.
  6. HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Příprava vydání Irena Bukačová. Svazek II. Severní Čechy. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9. S. 216–221. 
  7. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostomlaty pod Milešovkou, s. 278–281. 
  8. Hrady na hranici Čechy–Sasko. Příprava vydání Vlastimil Pažourek. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012. ISBN 978-80-905025-0-5. S. 59–63. 
  9. NOVÁK, Zdeněk. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha: Olympia, 1998. ISBN 80-7033-491-6. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou, s. 82. 
  10. a b NEŠETŘIL, Roman. Věž hradu Kostomlaty se otevře turistům, vznikla z ní rozhledna. iDnes.cz [online]. 2014-10-17 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 
  11. DURDÍK, Tomáš. Hrady severních Čech. Praha: Památkový ústav v Ústí nad Labem a Propagační tvorba Praha, 1992. ISBN 80-85386-49-6. 
  12. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. 158 s. ISBN 80-86212-10-6. S. 115. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Kostomlaty pod Milešovkou – hrad, s. 220–222. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: František Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 202—208. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]