Klejicha hedvábná

Klejicha hedvábná
	Kolonie klejichy hedvábné (Asclepias syriaca)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hořcotvaré (Gentianales);
Čeleď	toješťovité (Apocynaceae);
Rod	klejicha (Asclepias);
Binomické jméno
	Asclepias syriaca; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) je vysoká, nenáročná, fialově kvetoucí a silně vonící bylina. Pochází ze Severní Ameriky a roste zdomácněle i v České republice. Je po staletí pěstována jako zahradní okrasná rostlina, leckde zplaněla do volné přírody a stal se z ní nevítaný invazní plevel.

Rozšíření

Pochází z teplých oblastí Severní Ameriky, odkud byla tato okrasná rostlina introdukována do mnoha zemí. Ve své domovině byla spíše využívána pro chmýří na semenech jako textilní rostlina, obdobně jako bavlník. Její druhové jméno syriaca chybně stanovil Linné domnívaje se, že rostlina pochází z oblastí okolo Sýrie.

Na území dnešního Česka se pěstovala již v 18. století, např. rostla v zámeckém parku v Lánech. V současnosti se vyskytuje v teplejších oblastech Čech v Polabí a na Moravě na Hané a v okolí Znojma a Břeclavi. Je považována za invazní rostlinu a zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. Ve volné přírodě současné ČR byla prvně zaznamenána v roce 1901.

Ekologie

Klejiše hedvábné nejlépe vyhovují teplejší a vlhčí stanoviště nacházející se na písčitých půdách a na místech pozměňovaných lidskou činností, na rumištích, okolo plotů, na železničních náspech, v příkopech podél cest i v polních kulturách. Během vegetace snáší i déletrvající sucho. Je silně konkurenčně schopnou rostlinou, tato vlastnost je umocněná vylučováním alelopatických látek které brzdí růst okolních rostlin. Vzchází poměrně pozdě na jaře, kvete v červnu až srpnu a semena dozrávají v srpnu a září.

Popis

Vytrvalá, opadavá, hluboko kořenící rostlina s přímou, nevětvenou lodyhu dorůstající do výše 1 až 2 m. Dutá lodyha, vyrůstající z plazivého oddenku, je téměř oblá, jemně chlupatá a porostlá protistojnými nebo přeslenitými listy s krátkými řapíky. Mají podlouhle vejčité čepele dlouhé 15 až 20 cm a široké 5 až 10 cm, na bázi okrouhlé, na vrcholu ostře zakončené a po obvodě celokrajné. Na horní straně jsou holé a na spodní jemně chlupaté. Při poranění rostlina bíle mléčí, uvolňuje latex.

Květenství jsou polokulovité, mírně svěšené lichookolíky vyrůstající z úžlabí listů. Okolíky mají stopky až 10 cm dlouhé, jejich obaly jsou trojúhelníkovité, vstřícně rostoucí listeny. Květenství se skládají z asi 30 stopkatých, oboupohlavných, pětičetných, voňavých květů. Kalich má srostlé, nazpět ohnuté, úzce kopinaté lístky asi 3 mm dlouhé. Koruna s kratičkou trubkou má podlouhle vejčité, nazpět sklopené lístky dlouhé asi 7 mm, které jsou růžové, nafialovělé nebo bílé. V květu je gynostegium vzniklé srůstem tyčinek se semeníkem, to má nápadně vztyčené a dužnaté výrůstky připomínající pakorunku. Mezi prašníky jsou hnědé žlázky spojující lepkavou hmotou dvě brylky ze sousedních prašníků. Květy rozkvétají v červnu a červenci a jsou oblíbených zdrojem nektaru pro včely a motýly.

Plod je podlouhlý, vejčitý, zahrocený, vícesemenný měchýřek s nafouklým oplodím. Měchýřek, pokrytý ve více řadách krátkými a řídkými ostny, je asi 10 cm dlouhý a 3 cm široký a ve zralostí se otvírá břišním švem. Obsahuje světle hnědá, vejčitá, zploštělá, asi 8 mm velká křídlatá semena s olejnatým endospermem. Semena mají dlouhý a hustý chochol hedvábných chlupů, která usnadňují jejich roznášení větrem a šíření na větší vzdálenosti. K rozšiřování druhu do blízkého okolí slouží plazivé, dužnaté, asi 2 cm tlusté oddenky, jimiž klejicha hedvábná vytváří rozsáhle kolonie.

Význam

Dříve bývala tato rostlina v místech původu vysévána jako přadná, chmýr ze semen se používal jako náhrada bavlny, sloužil jako vycpávkový materiál do oblečení; měchýřky sloužily pro výrobu drobných ozdob. Byla také u včelařů oblíbenou medonosnou rostlinou. V současnosti je klejicha hedvábná pěstována hlavně pro voňavé květy, pro svou nenáročnost a vytrvalost je vysazována do parků a okrasných zahrad.

Nektar z květů tohoto druhu klejichy slouží jako potrava pro některé motýly a stejně tak i listy jsou spásány housenkami před zakuklením, nejznámější je monarcha stěhovavý. Obsažené toxické látky housenkám nevadí, ty jsou dokonce zabudovány i do těla dospělých motýlů, kteří varují před svými toxiny potenciální predátory pestrým zbarvením křídel.

Toxicita

Nadzemní části byliny a hlavně oddenky obsahují hořké jedovaté glykosidy asclepiadin a vincetoxin. V minulosti byl kořen v malých dávkách používán v léčitelství proti zahlenění průdušek, při nekontrolovaném požití ale může způsobit zvracení nebo průjmy. Škodlivé je i bílé mléko (obsahující 2 % kaučuku) vytékající z poraněné rostliny, po potřísnění kůže způsobuje u citlivých osob alergické reakce. Rostlina je toxická také pro zvířata, kterým po spasení většího množství může způsobit zažívací problémy až zadušení.^[1]^[2]^[3]^[4]^[5]^[6]^[7]

Galerie

Květy
Rozkvetlé květenství
Zrající měchýřky
Zralá semena

Reference

↑ MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Klejicha hedvábná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.11.2007 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. (slovensky)
↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Glejovka americká [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2015-07-23]. S. 152. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-24. (slovensky)
↑ Květena ČR: Klejicha hedvábná [online]. Petr Kocián [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
↑ Herba, Atlas plevelů: Klejicha hedvábná [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
↑ TÓTH, Štefan. Nový druh buriny - glejovka americká [online]. Centrum výskumu rastlinnej výroby, Výskumný ústav agroekológie, Michalovce, SK, rev. 10.05.2011 [cit. 2015-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-24. (slovensky)
↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.07.2015]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
↑ Plant Finder: Asclepias syriaca [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu klejicha hedvábná na Wikimedia Commons
Botanický ústav AV ČR – rozšíření klejichy hedvábné v ČR

[1] MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Klejicha hedvábná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.11.2007 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. (slovensky)

[2] BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Glejovka americká [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2015-07-23]. S. 152. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-24. (slovensky)

[3] Květena ČR: Klejicha hedvábná [online]. Petr Kocián [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.

[4] Herba, Atlas plevelů: Klejicha hedvábná [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.

[5] TÓTH, Štefan. Nový druh buriny - glejovka americká [online]. Centrum výskumu rastlinnej výroby, Výskumný ústav agroekológie, Michalovce, SK, rev. 10.05.2011 [cit. 2015-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-24. (slovensky)

[6] PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.07.2015]. Roč. 84, čís. 2, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

[7] Plant Finder: Asclepias syriaca [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]