Kiten
| Kiten Китен | |
|---|---|
 Ulice ve městě | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°14′4″ s. š., 27°46′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Časové pásmo | východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Burgaská |
| Obština | Primorsko |
  Kiten | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,003 km² |
| Počet obyvatel | 1 170 (2012[1]) |
| Hustota zalidnění | 68,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Atanas Petrov |
| Vznik | 1931 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+359) 0550 |
| PSČ | 8183 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kiten (bulharsky Кѝтен) je město v jihovýchodním Bulharsku. Leží v Burgaské oblasti, v obštině Primorsko. Je to známé letovisko na jižním bulharském pobřeží Černého moře. Žije zde přes 1 000 obyvatel a jde o čtvrté nejmenší město v Bulharsku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní osídlení se datuje dávno před náš letopočet. V těsné blízkosti dnešní města se nacházejí zříceniny thrácké pevnosti Urdoviza, přičemž tento název pochází z doby bronzové. Byly zde zdokumentovány bohaté nálezy antických kamenných kotev a keramiky z mladší doby bronzové a obalové keramiky z archaického i klasického helénistického období. Zlomky římských nádob s červeným firnisem lze nalézt v obou zálivech u poloostrova. Do současnosti se zde zachovalo zděné opevnění oddělující poloostrov od pevniny. Ještě na konci 19. století byly zdi Urdovizy velmi dobře zachovalé. Podle jedné z teorií se jedná o poslední trojský přístav, který odolával až do pádu Tróji.
Za osmanské nadvlády se zdejší oblast nazývala Hasekiyata nebo Asekia. V prvních letech po dobytí Bulharska Osmanskou říší získala oblast řadu výsad, které se zachovaly až do první poloviny 19. století.[p 1]
Od roku 1878 až do první balkánské války tudy vedla hranice mezi Východní Rumélií a Osmanskou říší. Novodobé osídlení se váže k roku 1931, kdy na poloostrov Urdoviza dorazili první osadníci a bylo postaveno 14 domků typu „šaronski“ podle programu francouzského bankéře a komisaře Spojených národů pro uprchlíky René Charrona. Voda, příznivá poloha a bohaté pastviny přitahovaly další osadníky. Při pohledu z dálky domy připomínaly zápěstí (bulharsky китка – kitka) a osada byla v roce 1932 pojmenována podobným slovem - Kiten (krásný). V obci byla postavena kaple Nanebevstoupení Páně, která je nyní obnovena.
Obec se v 60. letech začala rychle rozvíjet jako středisko cestovního ruchu. V roce 1962 získal Kiten status lázní. Až do 80. let zde velké průmyslové podniky, instituce a organizace hromadně zřizovaly vlastní rekreační střediska, takže jejich koncentrace zde byla největší v celém Bulharsku. V 90. letech nastal boom ve výstavbě soukromých ubytovacích a stravovacích zařízení. Během 10 let bylo postaveno 30 nových hotelů a byla zrekonstruována mnohá rekreační střediska. Zastavěná plocha v obci vzrostla zhruba čtyřnásobně.
Rozhodnutím vlády ze dne 17. června 2005 získal Kiten status města.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Lázně Kiten se nacházejí v jihovýchodním Bulharsku, na pobřeží Černého moře, 55 km jihovýchodně od města Burgas, 5 km jižně od centra obštiny Primorsko a 12 km severozápadně od centra sousední obce Carevo. Zčásti leží na malém poloostrově Urdoviza severně od úst řeky Karaagač.
Poloostrov od sebe odděluje dva zálivy – Karaagač na jihu a Atliman na severu V obou zálivech se rozkládají písečné pláže o celkové ploše 14,5 ha. Severní pláž (též Kiten Atliman) s rozlohou 8,1 ha je z obou stran obklopena skalami a jsou tu písečné duny. Na jih od skalnatého poloostrova Urdoviza, kde vybíhá přístavní molo, začíná Jižní pláž, která se v délce 1 380 m táhne až do ústí řeky Karaagač. Nachází se v zátoce Urdoviza, která je moři více otevřená, a dělí se na dvě pláže – Kiten jih a Kiten kemping. Pláže jsou hlavním přírodním zdrojem určujícím rozvoj Kitenu jako letoviska a centra letní rekreace.
V lázních, v těsné blízkosti kempu Atliman, vyvěrá pramen. Voda přichází z hloubky asi 700 metrů, je zatrubněna a obsahuje zejména dusičnany a chloridy (277 mg/l). Voda z pramene se používá především k pití.
Kiten má mírné, slunečné, teplé a vlhké klima přechodného typu. Průměrná roční teplota je 12 °C a průměrná teplota v lednu neklesá pod 2 °C. Podnebí v Kitenu nemá charakter vnitrozemí v pohoří Strandža, kde v zimě mrzne. Od května do října je zde zhruba 1 700 hodin slunečního svitu a průměrná denní teplota v létě je 27 °C.
V teplé polovině roku převládají severozápadní větry. Dobré klimatické podmínky v kombinaci s charakterem reliéfu (uzavřené zátoky) mají za následek, že moře je klidné po většinu léta. Nežádoucí silné deště a bouřky přicházejí v pozdním létě obvykle na konci srpna a v září.
Mořská voda má slanost 18‰ jako jinde v Černém moři.
Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Ekologická situace v Kitenu je podle sledovatelných znaků příznivá a je zde relativně čisté prostředí. Poblíž lázní neexistuje žádný podnik těžkého průmyslu, ani významný přístav nebo zdroj světelného znečištění. Lázně se nacházejí nedaleko přírodního parku Strandža, který byl vyhlášen v roce 1995. Rozkládá se na ploše 116,133 ha a je jedním z největších v Bulharsku.
Hlavními rostlinami, které vytvářejí vzhled většiny města, jsou různé druhy dubu a borovice. Roste tu také dřín a zejména kolem zálivu Karaagač se rozkládají významné topolové háje. Ústí řeky Karaagač je zarostlé bahenním rákosím a vrbami a na strmých skalních stěnách u Jižní pláže lze najít divoké víno. Z horské strandžské vegetace se zde vyskytují některé druhy, jejichž rozšíření bylo podmíněno povětrnostními vlivy moře.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 1 113 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 2]
Ostatní[editovat | editovat zdroj]
Ke zříceninám a vykopávkám pevnosti Urdoviza je omezený přístup, protože jsou součástí vojenské námořní základny.
V Antarktidě je podle Kitenu je pojmenován mys Kiten, ležící na poloostrově Trojice,[3] a podle Urdovizy je pojmenován ledovec Urdoviza, ležící na Livingstonově ostrově.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podle legendy zde žila krásná bulharská dívka. Byla tak krásná, že turecký sultán pro ni poslal vojáky, aby mu ji přivedli. Sultán ji požádal, aby si ho vzala a v tom okamžiku její oči zalité slzami zamrkaly a krasavice sultánovi odpověděla, že si ho vezme s jednou podmínkou. Jejím přáním bylo, aby sultán osvobodil od daní zemi, kterou od rozbřesku do západu slunce objede na „létajícím“ koni. Splnit toto přání bylo pro vládce obrovských území v Evropě a Asii snadné, a tak okamžitě souhlasil. Brzy ráno dívka na koni vyrazila z Urdovizy jihozápadním směrem až do údolí řeky Veleka. Pak se obrátila k západu a celý den pokračovala přes zalesněné kopce a horské rokle Strandžy. Za soumraku se vracela kolem vesnic na pobřeží, ale když dorazila do zálivu severně od Urdovizy, kůň se vyčerpáním zhroutil a zemřel a dívka zemřela s ním. Od té doby, začali rybáři nazývat severní záliv Atliman (záliv koně). Příkaz vydaný sultánem osvobodil zemi od všech daní a poplatků.
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Китен na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Общината, Население [online]. Primorsko: Община Приморско, 2012-04-10 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-30. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
- ↑ Kiten Point [online]. Canberra: Composite Gazetteer of Antarctica, Australian Government, Department of the Environment, 2015 [cit. 2015-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-06. (anglicky)
- ↑ Urdoviza Glacier [online]. Canberra: Composite Gazetteer of Antarctica, Australian Government, Department of the Environment, 2015 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Informační portál Kitenu
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kiten na Wikimedia Commons
