Kiten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kiten
Китен
Ulice ve městě
Ulice ve městě
Poloha
Souřadnice 42°14′4″ s. š., 27°46′22″ v. d.
Nadmořská výška 10 m n. m.
Časové pásmo východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3)
Stát Bulharsko BG
Oblast Burgaská oblast
Obština Primorsko
Kiten
Red pog.svg
Kiten
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 17,003 km²
Počet obyvatel 1 170[1] (2012)
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví
Správa
Status město
Starosta Atanas Petrov
Vznik 1931
Oficiální web www.e-kiten.bg/index.php
Telefonní předvolba (+359) 0550
PSČ 8183
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kiten (bulharsky Кѝтен) je město v jihovýchodním Bulharsku. Leží v Burgaské oblasti, v obštině Primorsko. Je to známé letovisko na jižním bulharském pobřeží Černého moře. Žije zde přes 1 000 obyvatel a jde o čtvrté nejmenší město v Bulharsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní osídlení se datuje dávno před náš letopočet. V těsné blízkosti dnešní města se nacházejí zříceniny thrácké pevnosti Urdoviza, přičemž tento název pochází z doby bronzové. Byly zde zdokumentovány bohaté nálezy antických kamenných kotev a keramiky z mladší doby bronzové a obalové keramiky z archaického i klasického helénistického období. Zlomky římských nádob s červeným firnisem lze nalézt v obou zálivech u poloostrova. Do současnosti se zde zachovalo zděné opevnění oddělující poloostrov od pevniny. Ještě na konci 19. století byly zdi Urdovizy velmi dobře zachovalé. Podle jedné z teorií se jedná o poslední trojský přístav, který odolával až do pádu Tróji.

Za osmanské nadvlády se zdejší oblast nazývala Hasekiyata nebo Asekia. V prvních letech po dobytí Bulharska Osmanskou říší získala oblast řadu výsad, které se zachovaly až do první poloviny 19. století.[p 1]

Od roku 1878 až do první balkánské války tudy vedla hranice mezi Východní Rumélií a Osmanskou říší. Novodobé osídlení se váže k roku 1931, kdy na poloostrov Urdoviza dorazili první osadníci a bylo postaveno 14 domků typu „šaronski“ podle programu francouzského bankéře a komisaře Spojených národů pro uprchlíky René Charrona. Voda, příznivá poloha a bohaté pastviny přitahovaly další osadníky. Při pohledu z dálky domy připomínaly zápěstí (bulharsky китка – kitka) a osada byla v roce 1932 pojmenována podobným slovem - Kiten (krásný). V obci byla postavena kaple Nanebevstoupení Páně, která je nyní obnovena.

Obec se v 60. letech začala rychle rozvíjet jako středisko cestovního ruchu. V roce 1962 získal Kiten status lázní. Až do 80. let zde velké průmyslové podniky, instituce a organizace hromadně zřizovaly vlastní rekreační střediska, takže jejich koncentrace zde byla největší v celém Bulharsku. V 90. letech nastal boom ve výstavbě soukromých ubytovacích a stravovacích zařízení. Během 10 let bylo postaveno 30 nových hotelů a byla zrekonstruována mnohá rekreační střediska. Zastavěná plocha v obci vzrostla zhruba čtyřnásobně.

Rozhodnutím vlády ze dne 17. června 2005 získal Kiten status města.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Lázně Kiten se nacházejí v jihovýchodním Bulharsku, na pobřeží Černého moře, 55 km jihovýchodně od města Burgas, 5 km jižně od centra obštiny Primorsko a 12 km severozápadně od centra sousední obce Carevo. Zčásti leží na malém poloostrově Urdoviza severně od úst řeky Karaagač.

Poloostrov od sebe odděluje dva zálivy – Karaagač na jihu a Atliman na severu V obou zálivech se rozkládají písečné pláže o celkové ploše 14,5 ha. Severní pláž (též Kiten Atliman) s rozlohou 8,1 ha je z obou stran obklopena skalami a jsou tu písečné duny. Na jih od skalnatého poloostrova Urdoviza, kde vybíhá přístavní molo, začíná Jižní pláž, která se v délce 1 380 m táhne až do ústí řeky Karaagač. Nachází se v zátoce Urdoviza, která je moři více otevřená, a dělí se na dvě pláže – Kiten jih a Kiten kemping. Pláže jsou hlavním přírodním zdrojem určujícím rozvoj Kitenu jako letoviska a centra letní rekreace.

V lázních, v těsné blízkosti kempu Atliman, vyvěrá pramen. Voda přichází z hloubky asi 700 metrů, je zatrubněna a obsahuje zejména dusičnany a chloridy (277 mg/l). Voda z pramene se používá především k pití.

Kiten má mírné, slunečné, teplé a vlhké klima přechodného typu. Průměrná roční teplota je 12 °C a průměrná teplota v lednu neklesá pod 2 °C. Podnebí v Kitenu nemá charakter vnitrozemí v pohoří Strandža, kde v zimě mrzne. Od května do října je zde zhruba 1 700 hodin slunečního svitu a průměrná denní teplota v létě je 27 °C.

V teplé polovině roku převládají severozápadní větry. Dobré klimatické podmínky v kombinaci s charakterem reliéfu (uzavřené zátoky) mají za následek, že moře je klidné po většinu léta. Nežádoucí silné deště a bouřky přicházejí v pozdním létě obvykle na konci srpna a v září.

Mořská voda má slanost 18‰ jako jinde v Černém moři.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ekologická situace v Kitenu je podle sledovatelných znaků příznivá a je zde relativně čisté prostředí. Poblíž lázní neexistuje žádný podnik těžkého průmyslu, ani významný přístav nebo zdroj světelného znečištění. Lázně se nacházejí nedaleko přírodního parku Strandža, který byl vyhlášen v roce 1995. Rozkládá se na ploše 116,133 ha a je jedním z největších v Bulharsku.

Hlavními rostlinami, které vytvářejí vzhled většiny města, jsou různé druhy dubu a borovice. Roste tu také dřín a zejména kolem zálivu Karaagač se rozkládají významné topolové háje. Ústí řeky Karaagač je zarostlé bahenním rákosím a vrbami a na strmých skalních stěnách u Jižní pláže lze najít divoké víno. Z horské strandžské vegetace se zde vyskytují některé druhy, jejichž rozšíření bylo podmíněno povětrnostními vlivy moře.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Bulhaři Romové ostatní: 8 (0.9 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 908 (97.2 %)
  •   Romové: 18 (1.9 %)
  •   ostatní: 8 (0.9 %)

Ve městě žije 1 113 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 2]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Ke zříceninám a vykopávkám pevnosti Urdoviza je omezený přístup, protože jsou součástí vojenské námořní základny.

V Antarktidě je podle Kitenu je pojmenován mys Kiten, ležící na poloostrově Trojice,[3] a podle Urdovizy je pojmenován ledovec Urdoviza, ležící na Livingstonově ostrově.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle legendy zde žila krásná bulharská dívka. Byla tak krásná, že turecký sultán pro ni poslal vojáky, aby mu ji přivedli. Sultán ji požádal, aby si ho vzala a v tom okamžiku její oči zalité slzami zamrkaly a krasavice sultánovi odpověděla, že si ho vezme s jednou podmínkou. Jejím přáním bylo, aby sultán osvobodil od daní zemi, kterou od rozbřesku do západu slunce objede na „létajícím“ koni. Splnit toto přání bylo pro vládce obrovských území v Evropě a Asii snadné, a tak okamžitě souhlasil. Brzy ráno dívka na koni vyrazila z Urdovizy jihozápadním směrem až do údolí řeky Veleka. Pak se obrátila k západu a celý den pokračovala přes zalesněné kopce a horské rokle Strandžy. Za soumraku se vracela kolem vesnic na pobřeží, ale když dorazila do zálivu severně od Urdovizy, kůň se vyčerpáním zhroutil a zemřel a dívka zemřela s ním. Od té doby, začali rybáři nazývat severní záliv Atliman (záliv koně). Příkaz vydaný sultánem osvobodil zemi od všech daní a poplatků.
  2. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Китен na bulharské Wikipedii.

  1. a b Общината, Население [online]. Primorsko: Община Приморско, 2012-04-10, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. Kiten Point [online]. Canberra: Composite Gazetteer of Antarctica, Australian Government, Department of the Environment, 2015, [cit. 2015-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Urdoviza Glacier [online]. Canberra: Composite Gazetteer of Antarctica, Australian Government, Department of the Environment, 2015, [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]