Carevo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carevo
Царево
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Časové pásmo východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3)
Stát Bulharsko Bulharsko
Oblast Burgaská oblast
Obština Carevo
Carevo
Carevo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 35,179 km²
Počet obyvatel 6 236
Hustota zalidnění 177,3 obyv./km²
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví
Správa
Status město
Starosta Georgi Lapčev
Telefonní předvolba (+359) 0590
PSČ 8260
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carevo (bulharsky Ца̀рево) je město v jihovýchodním Bulharsku. Leží v Burgaské oblasti, v obštině Carevo, jejímž je sídlem. Je to známé letovisko na jižním bulharském pobřeží Černého moře. Žije zde přes 6 000 obyvatel. Z minulosti je známo pod jménem Mičurin.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší částí města je Vasiliko, o němž je první zmínka z 12. století. O původu tohoto názvu existují dvě verze. První tvrdí, že pochází ze jména bulharské vesnice Bosilikovo, která ležela ve východní části Staré planiny a která byla zničena Turky. Část obyvatel, která se zachránila, sem přesídlila a následně byla pod tlakem vládce Achtopolu pořečtěna. Druhá tvrdí, že pochází z řeckého slova „basilias“ (βασιλιάς - císař). Tento výklad se opírá o zápisky Evliji Čelebiho, který zaznamenal, že zdejší pevnost byla postavena knížetem Basilem, jedním z vnuků císaře Konstatina. Za osmanské nadvlády se městečko nazývalo Vasilikoz. Podle úředních dokumentů zde v roce 1831 žilo 1 831 obyvatel ve 434 domech.[1] V roce 1882 postihl město rozsáhlý požár, což mělo za následek, že na sever od něj byla v 90. letech postavena nová část. Město spadalo pod Osmanskou říši až do první balkánské války (1912), kdy se stalo součástí Bulharska.

Novodobé osídlení se váže k roku 1913, kdy se zde usadili uprchlíci z východní Thrákie. V roce 1926 zde žilo 1 348 obyvatel, z čehož bylo 778 uprchlíků.[1] Město se nazývalo Vasilko až do roku 1934, kdy bylo přejmenováno na Carevo. Komunistická vláda v Bulharsku ho přejmenovala v roce 1950 na Mičurin, ale po jejím pádu se město v roce 1991 navrátilo k předchozímu názvu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá na pobřeží Černého moře, 70 km jihovýchodně od města Burgas. Leží na dvou poloostrovech, přičemž starší část – čtvrť Vasiliko na jihu, leží na stejnojmenném poloostrově, na jehož konci vybíhá mys Kastro. Jižně od města se vypíná hora Papija (502 m n. m.) z pohoří Strandža.

Podnebí ve městě je mírné, přechodného typu, ovlivněné mořem. Průměrná roční teplota je 13,1 °C, úhrn ročních srážek je 655 mm.

Carevo – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrná teplota [°C] 3,4 4,1 6,2 10,5 15,5 20,2 22,7 23 19,8 15,3 10,9 6,2
Srážky [mm] 67 53 57 45 46 42 27 29 44 77 88 80
Zdroj: Fyzický zeměpis Bulharska[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Bulhaři Romové Turci ostatní: 40 (0.9 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 4 045 (89.1 %)
  •   Romové: 430 (9.5 %)
  •   Turci: 27 (0.6 %)
  •   ostatní: 40 (0.9 %)

Ve městě žije 6 236 obyvatel. Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Na rozvoj města má zásadní vliv moře spolu s blízkostí hor. Zpracování dřeva je nejstarším průmyslovým odvětvím ve městě. Byla zde postavena největší bulharská dřevěná loď. Později dřevozpracující průmysl poklesl a zdejší výroba vodních skútrů, člunů a rybářských lodí využívá nových materiálů.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou je kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice z roku 1831, který stojí na poloostrově Vasiliko. Stával zde kostel Nejsvětější trojice, což připomínají některé ikony Jana z Achtopole z konce 18. století umístěné na ikonostasu. Nad nimi jsou mezi jinými umístěny ikony sv. Mikuláše (1805) a Jana Křtitele od téhož autora. Kostel byl přestavěn roku 1895 a z této doby pochází i nový oltář.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V květnu se zde každoročně pořádají svátky umění. V létě probíhají Neptunovy dny, Festival medovicového medu (srpen), Rybí festival (o víkendu nejblíže Svátku sjednocení Bulharska -18. září).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Царево na bulharské Wikipedii.

  1. a b Царево [online]. Carevo: Община Царево, rev. 2015-05-13, [cit. 2015-10-11]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. PENIN, Rumen. Природна география на България. Sofia : Булвест 2000, 2007. 280 s. ISBN 978-954-18-0546-6. S. 227. (bulharsky)  
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]