Přeskočit na obsah

Kateřina Habsburská (1533–1572)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kateřina Habsburská
královna polská a velkokněžna litevská
Portrét
Kateřina Habsburská kolem roku 1553
autor portrétu Lucas Cranach mladší
Doba vlády15531572
Korunovace20. srpna 1553
Titulyvévodkyně Mantovská (15491550)
Narození15. září 1533
Innsbruck
Úmrtí28. února 1572 (ve věku 38 let)
Linec
Pohřbenaklášter sv. Floriána u Lince
PředchůdceBarbora Radziwiłłovna
NástupceAnna Habsburská
ManželéI. František III. Gonzaga
II. Zikmund II. August
DynastieHabsburkové
OtecFerdinand I. Habsburský
MatkaAnna Jagellonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Habsburská nebo také Rakouská (15. září 1533, Innsbruck, Rakousko28. února 1572, Linec, Rakousko) byla rodem arcivévodkyně rakouská, prvním sňatkem vévodkyně mantovská jako manželka Františka III. Gonzagy a po jeho smrti jako třetí manželka polského krále Zikmunda II. Augusta polská královna a litevská velkokněžna.

Narodila se jako sedmé dítě a pátá dcera císaře Svaté říše řísmké, Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, dědičky Čech, Uher a Chorvatska. Její otec s ní měl politické plány, protože byla dalším potomkem k rozmáhající se habsburské sňatkové politice. V roce 1539 byla spolu se starší sestrou Marií odvezena do Záhřebu, kde byla vychovaná v přísně katolickém duchu. Jejich výchova zahrnovala charitativní činnost, znalost jazyků a přípravu na budoucí královský sňatek.

Byla považována za krásku, která ovládala němčinu, francouzštinu, italštinu, chorvatštinu a latinu.

Roku 1546 se vdala starší sestra Marie za Viléma, vévodu z Jülichu a Kateřina se vrátila zpět do rakouského Innsbrucku.

První manželství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1548 se patnáctiletá Kateřina zasnoubila ve Vídni s mladičkým, stejně starým mantovským vévodou Františkem III. Gonzagou. O rok později, 22. října roku 1549 se v Mantově, hlavním městě vévodství, za vévodu provdala. Do manželství přispěla věnem 50 tisíc zlatých. Vztah obou mladých lidí byl harmonický a Mantova přijala mladou vévodkyni vřele. Záhy po svatbě Kateřina otěhotněla, ale po třech měsících dítě potratila. S vévodou se tehdy dost odcizili. Další měsíc (22. února 1550) zemřel vévoda na zápal plic.

Po pouhého půl roku trvajícím manželství byla pak mladá vdova vykázána z Mantovy zpět do Rakouska s pravidelným měsíčním důchodem 10 tisíc zlatých.

Druhé manželství

[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Vídně jí otec přidělil titul „Její královská Výsost, vévodkyně Kateřina Kraňská.“ Žila ve stálém zármutku nad smrtí manžela, již v roce 1553 ji však otec zasnoubil s polským králem Zikmundem II. Augustem, jehož první manželkou byla její starší sestra Alžběta (druhou pak litevská šlechtična Barbora Radziwiłłovna).

Přes její nesouhlas se 19. července roku 1553 v Krakově konala svatba a 20. srpna proběhla ve Wawelu její korunovace polskou královnou. Protože dvě předchozí Zikmundova manželství skončila bezdětná, očekával od ní král mužského potomka a dědice trůnu. Kateřina se po příchodu do Polska učila polsky a od počátku jejího příchodu na krakovský dvůr tvořila kontakty s důležitými osobnostmi polského politického života.

Na konci roku 1553 Kateřina otěhotněla. Dne 21. srpna 1554 při porodu málem přišla o život, děvčátko, které se narodilo, však ještě tentýž den zemřelo. Po porodu již nemohla mít další děti. Vztahy mezi ní a králem ochladly a na podzim roku 1559 Zikmund Kateřinu zapudil. Zahanbená odešla v roce 1566 zpět do Rakouska a usadila se v Linci. Z Polska jí byl posílán pravidelný měsíční důchod ve výši 6 tisíc zlatých.

Návrat do Rakouska

[editovat | editovat zdroj]

Další nabídky na sňatek již odmítala. Byla mecenáškou umění, milovala historii, malířství a tanec. Měla velice blízký vztah ke svému staršímu bratru Maxmiliánovi II. a všechen svůj majetek odkázala právě jemu. Zemřela ve 39 letech stejně jako její první manžel na zápal plic. Je pohřbena v klášteře svatého Floriana u Lince.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich III. Habsburský
 
 
Maximilián I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Portugalská
 
 
Filip I. Sličný
 
 
 
 
 
 
Karel Smělý
 
 
Marie Burgundská
 
 
 
 
 
 
Isabela Bourbonská
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Aragonský
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Jana Enríquez de Córdoba
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
 
 
 
 
Jan II. Kastilský
 
 
Isabela Kastilská
 
 
 
 
 
 
Isabela Portugalská
 
Kateřina Habsburská
 
 
 
 
 
Vladislav II. Jagello
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Sofie Litevská
 
 
Vladislav II. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Lucemburská
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Jan I. z Foix
 
 
Gaston II. de Foix-Candale
 
 
 
 
 
 
Margaret de la Pole
 
 
Anna de Foix a Candale
 
 
 
 
 
 
Gaston IV. z Foix
 
 
Kateřina z Foix
 
 
 
 
 
 
Eleonora Navarrská
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Mantovská vévodkyně
Předchůdce:
Markéta Palaiologa
15491550
Kateřina Habsburská (1533–1572)
Nástupce:
Eleonora Habsburská
Markraběnka z Montferratu
Předchůdce:
Markéta Palaiologa
15491550
Kateřina Habsburská (1533–1572)
Nástupce:
Eleonora Habsburská
Polská královna
Předchůdce:
Barbora Radziwiłłovna
15531572
Kateřina Habsburská (1533–1572)
Nástupce:
Anna Jagellonská
Litevská velkokněžna
Předchůdce:
Barbora Radziwiłłovna
15531572
Kateřina Habsburská (1533–1572)
Nástupce:
Anna Jagellonská