Markéta Palaiologa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Markéta Palaiologa
italská vladařka, markýza z Montferratu a vévodkyně z Mantovy
Markéta Palaiologa
Sňatek říjen 1531
Manžel Federic II. Gonzaga
Narození 11. srpna 1510
Casale Monferrato
Úmrtí 28. prosinec 1566
Mantova
Potomci Eleonora, Anna, František, Isabela, Vilém, Ludvík, Federico
Dynastie Palaiologové
Otec Vilém IX. z Montferratu
Matka Anna z Alençonu

Markéta Palaiologa (11. srpna 1510, Casale Monferrato28. prosince 1566, Mantova) byla italská vladařka, markýza z Montferratu. Sňatkem s Federicem II. Gonzagou byla vévodkyní z Mantovy. V letech 1540 - 1556 vládla společně se svým švagrem jako regentka za své dva syny.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Markéta se narodila v Casale Monferrato jako dcera Viléma IX. z Montferratu a jeho manželky Anny z Alençonu. Její matka byla třetím dítětem Reného z Alençonu a jeho druhé manželky Markéty Lotrinské, dcery Fridricha z Vaudémontu a Jolandy Lotrinské. Markétin dědeček z matčiny strany zemřel dva dny po narození Markétiny matky Anny.

Jejími prarodiči z otcovy strany byli Bonifác III. z Montferratu a Marie Brankoviç Srbská.

Markéta byla druhým ze tří dětí. Její starší sestra Marie zemřela ve 21 letech a její mladší bratr Bonifác, když mu bylo 18.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1517 se Markétina sestra Marie zasnoubila s Federicem Gonzagou, synem Františka II. Gonzagy a Isabelly d'Este. Federik se později stal vévodou z Mantovy. Manželská smlouva však byla anulována potom, co Federico Marii obvinil z pokusu o otravu jeho milenky, Isabelly Boschetti, manželky hraběte z Calvisana.

Smrt jejich otce opět ve Federikovi vzbudila zájem o svatbu s Marií. Marie však v září 1530 nečekaně zemřela, a tak Federico obrátil svou pozornost k Markétě. Její matka Anna se nakonec rozhodla pro spojení s rodem Gonzaga a v říjnu 1531 se konala svatba.

Císař Karel V. chtěl, aby se Federico oženil s Guilou Aragonskou, ale to Gonzagové odmítli.

Po smrti svého strýce se Markéta stala markýzou z Monferratu.

Manželství trvalo devět let, do Federicovi smrti v roce 1540. Bylo mu 40 let. Jejich poslední dítě se narodilo v roce jeho smrti. Dohromady spolu měli sedm dětí:

Vdovství[editovat | editovat zdroj]

Po Federicově smrti se jejich nejstarší syn František stal vévodou z Mantovy. Protože Františkovi bylo teprve osm let, byla Markéta jmenována regentkou. Markéta měla zařídit sňatky svých synů, Františka a Viléma, s dcerami císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, Kateřinou a její mladší sestrou Eleonorou.

František zemřel rok po své svatbě s Kateřinou v roce 1550, bezdětný.

Vilém se tak stal vévodou z Mantovy. Markéta vládla společně se svým švagrem Ercolem Gonzagou jako regentka.

Markéta se dožila tří svých vnoučat, dětí Viléma a Eleonory. Po Markétině smrti se narodilo dalších pět jejích vnoučat, včetně budoucího Karla I. Gonzagy.

Markéta zemřela 28. prosince 1566 v Mantově.

V roce 1574, po smrti Markétina syna, se její domovina Montferrat stala součástí mantovského vévodství. V Montferratu byl jejísyn Vilém znám jako Vilém X.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Paleologa na anglické Wikipedii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta Palaiologa ve Wikimedia Commons

Markýza z Montferratu
Předchůdce:
Španělská vláda
15311540
Markéta Palaiologa
Nástupce:
František III. Gonzaga