Jáchym Egon z Fürstenbergu
| Jáchym Egon lantkrabě z Fürstenbergu | |
|---|---|
 Erb rodu Fürstenbergů | |
| Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
| Ve funkci: 1826 – 1828 | |
| Panovník | František II./I. |
| Předchůdce | Filip Karel z Oettingen-Wallersteinu |
| Nástupce | Rudolf Josef II. z Colloredo-Mansfeldu |
| Nejvyšší zemský maršálek v Dolních Rakousích | |
| Ve funkci: 1805 – 1808 | |
| Předchůdce | František Josef Saurau |
| Nástupce | Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu |
| Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Klementiny | |
| Ve funkci: 1796 – 1797 | |
| Nejvyšší kuchmistr | |
| Ve funkci: 1794 – 1827 | |
| Tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1770 – 26. ledna 1828 | |
| Panovník | Josef II., Leopold II., František II. |
| Narození | 22. prosince 1749 Ludwigsburg  Württembersko |
| Úmrtí | 26. ledna 1828 (ve věku 78 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Titul |  lantkrabě |
| Choť | (1772) Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu (1751–1835) |
| Rodiče | Ludvík August z Fürstenberg-Stühlingenu (1705–1759) a Marie Anna Josefa z Fugger-Kirchbergu (1719–1784) |
| Děti | 1. Bedřich Karel (1774–1856) 2. Filip Karel Egon (1775–1807) 3. Josefína Žofie (1776–1848) 4. Karolína Žofie (1777–1846) 5. Eleonora Žofie (1779–1849) 6. Marie Žofie (1781–1800) 7. František Ludvík Egon (1783–1800) 8. Alžběta Marie Filipína (1784–1865) |
| Příbuzní | bratr: Bedřich Josef z Fürstenberg-Weitry (1751–1814) vnuk: Bedřich Egon z Fürstenbergu (1813–1892) vnučka: Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu, provd. z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu (1806–1885) vnuk: Ferdinand Jáchym z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) zeť: Jan I. Josef z Lichtenštejna (1760–1836) zeť: Jan Nepomuk Norbert z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1780–1834) |
| Profese | politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1803: rakouský Řád zlatého rouna (č. 852) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jáchym Egon lantkrabě z Fürstenbergu (německy Joachim Egon Landgraf zu Fürstenberg-Weitra; 22. prosince 1749 Ludwigsburg – 26. ledna 1828 Vídeň) byl německo-rakouský šlechtic a dvořan z rodu Fürstenbergů. Od mládí zastával řadu funkcí u císařského dvora ve Vídni, nakonec byl nejvyšším dvorním maršálkem (1826–1828), v roce 1803 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. Vlastnil statky v Rakousku, jako poručník dočasně spravoval také majetek knížecí větve Fürstenbergů v Čechách (Křivoklát) a na jeho počest byla pojmenována vesnice Nový Jáchymov na Berounsku. Jeho vnukem byl kardinál a olomoucký arcibiskup Bedřich Egon z Fürstenbergu (1813–1892).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů,[1] patřil k lantkraběcí větvi sídlící na zámku Weitra (Vitoraz) v Rakousku. Narodil se jako druhorozený syn lankraběte Ludvíka Augusta z Fürstenbergu (1705–1759) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky Fuggerové (1719–1784).[2] Měl bratra Karla Bedřicha.
Po úmrtí otce vedla poručnickou správu matka spolu s dolnorakouským zemským maršálkem hrabětem Leopoldem Kryštofem ze Schallenbergu.
Po dosažení zletilosti převzal Jáchym Egon správu majetku (1771), mezitím vstoupil do dvorských služeb, v roce 1770 byl jmenován císařským komořím, později se stal tajným radou. U dvora zastával funkci nejvyššího kuchmistra (1794–1827), zároveň byl v letech 1796–1797 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Klementiny (tuto funkci opustil po jejím sňatku a odchodu do Neapole).[3] V roce 1803 získal Řád zlatého rouna[4] a v letech 1805–1808 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích.[5] Mimoto byl od roku 1810 poručníkem nad nezletilým synovcem Karlem Egonem z knížecí větve a zajišťoval správu českých panství Křivoklát, Krušovice a Lány. Jako dočasný správce jednoho z největších šlechtických majetků v Čechách mimo jiné podporoval rozvoj železářství na Berounsku a jeho jménem byla pojmenována obec Nový Jáchymov (původně Joachimsthal) založená v roce 1810 poblíž hutí u Králova Dvora.[6] Svou kariéru završil jako nejvyšší maršálek císařského dvora (1826–1828), tento úřad převzal po svém švagrovi Filipu Oettingen-Wallersteinovi.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1772 se na zámku Wallerstein v Bavorsku oženil s hraběnkou Sofií Oettingen-Wallersteinovou (1751–1835), s níž měl osm dětí:
- 1. Bedřich Karel (26. 1. 1774, Vídeň – 4. 2. 1856, tamtéž), nejvyšší maršálek císařského dvora 1846–1856, manž. 1801 Marie Terezie ze Schwarzenbergu (14. 10. 1780, Vídeň – 9. 11. 1870, tamtéž)
- 2. Filip Karel Egon (13. 3. 1775 – 5. 5. 1807), kanovník v Kolíně nad Rýnem
- 3. Josefína Sofie (21. 6. 1776, Vídeň – 23. 2. 1848, tamtéž), manž. 1792 kníže Jan I. z Lichtenštejna (26. 6. 1760, Vídeň – 20. 4. 1836, tamtéž), rakouský diplomat a polní maršál (vedl rakouské vojsko v bitvě u Slavkova)
- 4. Karolína Sofie (20. 8. 1777 – 25. 2. 1846), manž. 1794 Karel Jáchym z Fürstenberg-Stühlingenu (31. 3. 1771, Donaueschingen – 17. 5. 1804, tamtéž)
- 5. Eleonora Sofie (7. 2. 1779 – 12. 5. 1849), jeptiška
- 6. Marie Sofie (3. 11. 1781 – 20. 3. 1800), jeptiška
- 7. František Ludvík Egon (16. 4. 1783 – 25. 12. 1800), padl v Itálii
- 8. Alžběta Marie Filipína (12. 7. 1784, Vídeň – 19. 6. 1865, tamtéž), manž. 1801 kníže Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu (18. 3. 1780, Vídeň – 24. 9. 1834, tamtéž), nejvyšší štolba císařského dvora 1812–1834
Potomstvo Jáchyma Egona v několika generacích vlastnilo různé majetky na Moravě (Kunín), proto se tato linie později označovala jako moravská.[7] Nejvýznamnějším představitelem této větve byl syn Bedřicha Karla, kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci Bedřich Egon z Fürstenbergu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Joachim Egon Fürstenberg in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterrischichen Adel, Vídeň, 1794; s. 181–182
- ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 479 ISBN 978-80-85955-39-2
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271
- ↑ Personální obsazení zemských úřadů v Dolních Rakousích na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ KUČERA, Petr: Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu (Stavební úpravy na hradě Křivoklát v 19. století (diplomová práce); Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, s. 16–17 dostupné online
- ↑ Moravská linie Fürstenbergů na webu Muzea v Novém Jičíně. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28.
