Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij
Narození16. listopadu 1894
Sumy
Úmrtí27. května 1961 (ve věku 66 let)
Praha
Povoláníspisovatel a překladatel
Témataruština a čeština
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij (3. listopadu 1894 v Ivanovcích u Čorného Chutoru , Ukrajina - 27. května 1961, Praha) byl překladatel české literatury do ruštiny.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval v Petrohradě, Moskvě, dokončil studium v Praze. V Praze začal studovat slovanské literatury, speciálně českou, a jako druhý předmět k doktorátu dějiny umění. Téma pro doktorát převzal od prof. Máchala, jmenovitě: „Pohřební žalozpěvy Slovanů“.

V roce 1925 se oženil s Helenou Hrabarovou, která vystudovala Karlovu univerzitu v roce 1932 jako odborná zubní lékařka. V roce 1947 obdržel od generála Svobody odznak československý partyzán, za činnost za války na Podkarpatské Rusi. Do roku 1944 žil v Užhorodě na Podkarpatské Rusi, kde byl redaktorem ruských novin „Karpatoruskij Golos“. Z Užhorodu se přestěhoval přes Košice, kde vyučoval ruštinu na Obchodní akademii, do Prahy, kde vyučoval ruštinu na Reálném gymnáziu v Ječné ulici, a to do roku 1947, kdy byl na hodinu propuštěn za nepodepsání komunistického manifestu. Pak přešel do vydavatelské sekce Ekzarchátu Pravoslavné Moskevské Patriarchie, kde redigoval od roku 1947 do roku [1958] pět žurnálů ve třech jazycích a vydal 37 knih i v církevněslovanském jazyce, prostřednictvím fototypie.

Zemřel v Praze v roce 1961 po dlouhé nemoci.

Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

V zaměstnání byl jako historik rusínské literatury, překladatel české literatury do ruštiny, novinář, básník, folklorista.

Pseudonymy[editovat | editovat zdroj]

I.Sredin, S.Lošak, P.Ivašina, Jurij Vir, I.Hoverla, V.Turij, A.Izvorin, E.N., Patriot, Zavějchvost)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vydal významné studie rusínské literatury „Očerk karpatoruskoj literatury“, „Nakanuně“, „Literaturnyj almanach“, divadla „Ugro-ruskij teatr“ a výtvarného umění „Sovčasnyje rusjnskije chudožniki“ Po roce 1945 vydal v Prešově ve vydavatelství překlady do ruštiny: Janko Jesenski „Iz českoj lyriki“.

Ve vydavatelství RNG byl vydán překlad K.H.Máchy „Máj“ s úvodním článkem. Kruh přátel Podkarpatské Rusi v Brně, který vydával měsíčník „Podkarpatoruské revue“ (Jar. Zatloukal), vydal k jubileu T.G. Masaryka jeho práci „T.G. Masaryk v podkarpatoruském zpěvu a básnictví“, části které přetiskla v ruštině „Centraľnaja Ěvropa“. V roce 1930 byly poprvé v ruštině vydány „Izbrannyje Rasskazy“ Jana Nerudy s jeho úvodem. Tyto povídky byly okamžitě rozebrány, jen v Berlíně bylo prodáno 200 exemplářů. Sborníky rusínského folkloru : „Pochorony i pričitanija v Podkarpaťju“ „Iz ust naroda“.

V díle z roku 1928 „ Iz češskoj liriki“ v úvodu s popisem o české poezii jsou překlady básníků : Jan Kollár: „Iz poemy Doč Slávy“, Karel Hynek Mácha: „Iz poemy Máj“ (později byl v Praze vydán kompletní překlad), Karel Havlíček Borovský „Epigrammy“, Vítězslav Hálek z písní „V přírodě“: „Ja vižu laň“ a „Les rozvjazal zvonki“. Z  „Večerních písní“ : „Staň na koleni“ a „ V daľ otjezžajet“. Adolf Hejduk: „Smerť Břetislava“ a „Brakonjer“, Jan Neruda: „V zemle čaši“, „Gorskaja ballada“ „Iz kosmičeskich pesen“, „Posledňaja ballada“, „Posledňaja ballada“. Svatopluk Čech: „ Orel Balkana“, „Iz knigi Pesni raba“, „Bratstvo“, „Krest nad mogiloj“. Jaroslav Vrchlický: „Gazela na Pragu“, „Jan Hus“, Pesň v tišině“, „Za krochoj ľubvi“ Julius Zeyer: „Mať“. Josef Svatopluk Machar: „Na pamjať“, „Tristia Vindobona“, „Solus sibi“. Antonín Sova: „Buduščeje“, „V pustotě polěj“. Otokar Březina: „Letnij solncevorot“, „Vozvraščenije“, „Priroda“ , „Legenda tajnoj viny“. Petr Bezruč: „70.000“. Stanislav Kostka Neumann: „Makovyj buket“. Viktor Dyk: „Češskaja kolybeľnaja“, Fráňa Šrámek: „Strannoje poseščenije“ Otakar Ter: „O vinogradnyj sbor“, „Fevraľskij deň“ Miroslav Rutte: „Poet“, „Million“ Otakar Fišer: „Troil“, „Perstenek“, „Novyj god“ Petr Křička: „Děvuška iz predměstija“, „Jesli strogij vzgľad“ Rudolf Medek: „Pustyňa“, „Nad bezdnami mira“ František Kubka: „ Velikaja slavjanskaja zemľa roždala“, „Při otplyťji“ Jaroslav Seifert: „Marseľ“ Jiří Wolker: „Boľnaja vozljublennaja“, „Doroga k oseni“, „Proč, poet“, „Rošča“. Tato díla byla rovněž vydána v časopise „Centraľnaja Evropa“ a v jiných tehdejších časopisech.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jevgenij_Leopoldovič_Nedzelskij&oldid=22016705“