Přeskočit na obsah

Jan Rajlich mladší

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Rajlich
Narození10. června 1950 (74 let)
Vyškov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFakulta architektury Vysokého učení technického v Brně
Povolánígrafik, designér, učitel, typograf, malíř, architekt, projektant, ilustrátor a spisovatel literatury faktu
RodičeJan Rajlich st.
Božena Skalická
OceněníCena města Brna (2001)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rajlich ml. (* 10. června 1950 Vyškov) je český výtvarný umělec, grafik, grafický designér, malíř, a pedagog.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jan Rajlich ml. vystudoval obor architektura na Fakultě stavební VUT Brno (diplomová práce u ak. arch. Osvalda Döberta, 1968–1974) a habilitoval se v oboru grafický design na VŠUP Praha (1995).

V letech 1974–1981 byl interiérovým architektem ve Státním projektovém ústavu obchodu v Brně.

Pedagogická a publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1984–1989 vyučoval grafický a průmyslový design a písmo na SUPŠ Brno (Střední uměleckoprůmyslová škola, dnešní Střední škola umění a designu, stylu a módy). Od 1987 externě a od 1994 interně přednášel grafický design na FSI VUT Brno, kde byl vedoucím Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování (1996–2014). Přednášel v zahraničí: Čína (2018), Indie (2011), Írán (2007), Japonsko (1998 a 1999), Litva (2014), Mexiko (2003 a 2008), Nizozemsko (2007), Rakousko (2008), Rusko (1999), Skotsko (2009 a 2012), Slovensko (2007), Tchaj-wan (2006, 2007, 2008 a 2014), Ukrajina (1997) a USA (2001).

Publikoval na 200 článků o grafickém a průmyslovém designu, je editorem zpráv ze světa designu SBB (od 2000) a čtvrtletního zpravodaje Sdružení Q KVÉ-buletýn (od 2008).

Členství a organizační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Jan Rajlich ml. byl registrovaným výtvarníkem při ČFVU (Český fond výtvarných umění, 1982–1993), členem SČVU (Svaz českých výtvarných umělců, 1988–1990), Sdružení Q Brno (od 1990), Sdružení Bienále Brno (od 1992, předsedou od 1999). Čestným členem Masarykovy akademie umění Praha (1991) a International Society of Graphic Designers USA (1995). Byl členem organizačního výboru Mezinárodního bienále grafického designu Brno (1985–2004) a prezidentem 16.–18. Bienále Brno (1993–1998). Byl členem mezinárodních jury cyklických výstav: Charkov (1997, 2003), Mexico (2008), Moskva (1992 a 1999), Rzeszów (1997), Tehran (2007), Tchaj-pej (2007, 2008 a 2014), Trnava (2012), Zagreb (1995), Žilina (2000, 2002, 2005, 2008, 2011, 2014, 2017).

Zorganizoval kolem 30 kolektivních výstav, např.: Ilustrátoři Rovnosti (1988), Vizuální interpretace (St. Pölten 1991, Ljubljana 1992, Budapest 1993), Plakáty Schenk Volleyball (1994), Svět na dosah (1996), Abeceda designu (1996), Grafický design 2000 (2000), „20“ (2002), Novoročenky 04 (2003), Krásné stroje I a II (2003 a 2007), Horizonty ilustrace (2004), Identita (2006), Novoročenky pf06 (2006), Divadlo svět (2007), Echo grafického designu TW/CZ (2008), Intersection (2010), SBB Art & Design (2011), Design My Love (2011), SBB Poster Power (2017), Hommage: JR 100×100 (2020) ad.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Doménou výtvarné práce Jana Rajlicha ml. se stala kresba a v 70.–80. letech 20. stol. jí byla i olejomalba. Od poloviny 80. let zkoumal možnosti počítačové grafiky a techniku serigrafie u volné grafiky. Po roce 1990 se zaměřuje na autorské umělecké plakáty často s tzv. automatickými texty. „Drží se při tom zásady upoutat a nepustit. Jeho plakátová díla totiž zpravidla ovládá ústřední motiv, jímž jsme lapeni natolik, že nám nemůže uniknout detailní pojednání druhého prostorového plánu skladby, v němž si můžeme číst: je přeplněn reáliemi i symboly a hlavně je zalidněn spoustou bytostí, z nichž každá jako by žila svůj vlastní osud.“ [1]

Se svým otcem Janem Rajlichem st. od 70. let spolupracoval na jednotném vizuálním stylu (JVS) a design-manuálu BVV, Brněnských veletrhů a výstav (1975–1990), a piktografických systémech (např. branžové emblémy expozic Výrobních družstev na Prodejních výstavách Brno, emblémy zvěrokruhu kalendáře Adast, orientační piktogramy Hotelu Morava Pohořelice, piktogramy ovladačů vysokozdvižných plošin Slovácké strojírny).

Spolu s Ing. arch. Miroslavem Gilwannem zpracoval design-manuály MEZ Mohelnice a Olšanské papírny (1981–1985).

Vytvořil vizuální styl Bienále Brno (1980–1992), orientační a piktografický systém výrobních budov BVV (1984), JVS a design-manuál Orgrez Brno (1999). Je autorem mnoha značek a logotypů (Vánoční trhy, Envibrno, Fakulta architektury, Fakulta strojní, Chepos Engineering, Diana, Florentina, TT servis, Nemocnice Milosrdných bratří, Katedra divadelní vědy FF MU aj.), erbů městských částí v Brně (Bosonohy, Černovice, Kníničky, Líšeň, Žabovřesky ad.; 1991), orientačních map města Brna a městských částí Brno-město a Brno-Bystrc se souborem piktogramů a 111 siluetami městských objektů (1999–2001) atd. Byl grafikem a ilustrátorem sobotní přílohy deníku Rovnost (1983–1991), pro který vytvořil v r. 1990 novou typografickou koncepci. Byl úpravcem časopisů BVV magazín (1993–1998), Club (1994) a Ticho (1997–1999).

Realizoval tiskem 220 plakátů a serigrafií, na 500 drobnějších grafických děl (katalogy, sborníky, noviny, časopisy, prospekty, programy, kalendáře ap.).

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1977 vystavoval své plakáty, grafický design, serigrafie a malbu na 38 samostatných výstavách – např. Ahmadábád, Bratislava, Brno, Emmerich, Fort Collins, Moskva, Olomouc, Ósaka, Ostrava, Praha, Vyškov, Varšava, Vídeň, Zlín, Žilina atd. Účastnil se zejména svými plakáty více než 180 kolektivních výstav doma a 240 v zahraničí: Bienále Brno, Fort Collins, Chaumont, Lahti, La Paz, Lille, Mexiko, Mons, Moskva, Ningbo, Northbridge, Ógaki, Ostende, Paříž, Quito, Řešov, Sharjah, Shenzhen, Sofia, Tchaj-pej, Teherán, Tokio, Trnava, Varšava, Vratislav, Záhřeb, Žilina atd.

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Bibliothéque nationale de France, Paris; Dansk Plakatmuseum Aarhus; ddd Gallery Osaka; Fourth Block Gallery-Museum Kharkiv; Galéria Jána Koniarka Trnava; Colorado State University Libraries Fort Collins; JIDPO Tokyo; Maison du Livre et de l´Affiche Chaumont, Moravská galerie v Brně, Muzeum plakatu Warszawa-Wilanów; Ogaki Poster Museum; Plakatmuseum am Niederrhein (PANkunstforum) Emmerich; Suntory Museum Osaka (do 2010); Uměleckoprůmyslové muzeum Praha atd.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1974 získal Jan Rajlich ml. různé ceny v oborových soutěžích na značky a plakáty, cenu za malbu na Trienále 15/30 Brno (1978), čestné uznání za malbu na Přehlídce mladých výtvarníků Brno (1980), Cenu města Brna v oboru užité umění (2001)[2], stříbrnou medaili VUT Brno (2018).

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Rajlich ml.: olejomalby ze 70. let v intervenci do expozice  Moravské galerie v Brně, 2020
    Jan Rajlich ml.: olejomalby ze 70. let v intervenci do expozice  Moravské galerie v Brně, 2020
  • Jan Rajlich ml.: erby brněnských městských částí, 1991
    Jan Rajlich ml.: erby brněnských městských částí, 1991
  • Jan Rajlich ml.: plakát Woman and Jazz, 2018
    Jan Rajlich ml.: plakát Woman and Jazz, 2018

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HLUŠIČKA, Jiří. Jan Rajlich – 150 let / years [online]. Brno: 2010-06-02 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ceny města Brna [online]. Brno.cz [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SYLVESTROVÁ, Marta: Jan Rajlich ml., grafický design (katalog). Brno: Institut průmyslového designu, 1987, nestr., 99 repr.
  • BOHÁČOVÁ, Yvonna: Jan Rajlich ml., serigrafie a počítačová grafika (katalog). Olomouc: Divadlo hudby, 1989, nestr., 2 repr.
  • SEROV, Sergej: Jan Rajlich jun. – grafičeskij dizajn 1987–1991 (katalog). Moskva: Agentura Greatis, 1992, [17] s., 15 repr.
  • GABRIELOVÁ, Bronislava: Jan Rajlich (1920) & Jan Rajlich (1950): Výtvarní umělci dneška /VI. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 1993, 80 s., 29 repr. s. 5 a 57–79.
  • Who's who in graphic design. Zurich: Benteli-Werd, 1994, s. 126, 4 obr., 1 fot. ISBN 3-85932-135-8.
  • JUNEK, Dušan: Jan Rajlich jr., grafika (katalog). Bratislava: Galéria mesta Bratislavy, 1994, nestr., 8 repr.
  • KUNDERA, Ludvík: Im Mühlhaus der Zeiten: Jan Rajlich jr. – Serigraphien (katalog). Wien: Tschechisches Zentrum, 1994, nestr., 5 repr.
  • Signatury českých a slovenských výtvarných umělců / Sestavil Petr Pavliňák. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1995, s. 152, 1 repr.
  • TŘEŠTÍK, Michael (ed.): Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století: 5000 biografických hesel nejvýznamnějších osobností. Praha: Agentura Kdo je kdo, 1998, s. 498. ISBN 80-902586-0-3.
  • Ginza Graphic Gallery ʼ99. Tokyo: Dai Nippon Printing, 2000, s. 62–63, 3 foto, 4 repr.; s. 73, 1 repr.
  • TŘEŠTÍK, Michael (ed.): Kdo je kdo. Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002, s. 543, 1 fot. ISBN 80-902586-7-0.
  • JIANPING HE – JIANYANG PAN (ed.): All men are brothers: designers' edition. [108 designérů z celého světa v tvorbě a rozhovorech.] Berlin: Hesign, 2006, s. 460–465, 8 obr., 1 fot. ISBN 3-9810544-0-7.
  • HLUŠIČKA, Jiří: 150 let/years Jan Rajlich 2010 (katalog). Brno: Sdružení Bienále Brno, 2010, 12 s., 50 obr.ISBN 978-80-86830-17-9.
  • Encyklopedie členů SBB. BBA Members Encyclopaedia 2016. In: SBB: ročenka 2016: zprávy ze světa designu č. 62. Brno: Sdružení Bienále Brno, 2017, s. 10, 1 fot., 1 obr. ISBN 978-80-86830-29-2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Rajlich_mladší&oldid=24045533“