Ingrid Martinsová
| Ingrid Martinsová | |
|---|---|
_03.jpg) Ingrid Martinsová na Washington Open 2023 | |
| Stát |  Brazílie |
| Datum narození | 22. srpna 1996 (28 let) |
| Místo narození | Rio de Janeiro, Brazílie |
| Bydliště | Rio de Janeiro, Brazílie |
| Výška | 180 cm[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 221 341 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 130–109 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 448. místo (31. ledna 2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 170–136 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 47. místo (6. listopadu 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2024) |
| French Open | 2. kolo (2023) |
| Wimbledon | 3. kolo (2023) |
| US Open | 1. kolo (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 16. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ingrid Martinsová (celým jménem Ingrid Gamarra Martins,[p. 1] * 22. srpna 1996 Rio de Janeiro) je brazilská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jden turnaj ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2022 na 448. místě a ve čtyřhře v listopadu 2023 na 47. místě.[5]
V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 listopadovou světovou baráží proti Jižní Koreji, v níž s Luisou Stefaniovou vyhrála čtyřhru. Brazilky zvítězily 4–0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[6]
V roce 2019 absolvovala Kolej inženýrství a výpočetní techniky kolumbijské Jihokarolínské univerzity v oboru integrované informační technologie.[7] S univerzitním tenisovým týmem Gamecocks (Bojových kohoutů) vyhrála roku 2019 Jihovýchodní konferenci, v níž byla vyhlášena nejužitečnějším hráčem a tenistou roku.[1]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na okruhu WTA Tour debutovala únorovou čtyřhrou Rio Open 2015,[1] do níž obdržela s krajankou Carolinou Alvesovou divokou kartu. V prvním kole podlehly bulharsko-tchajwanskému páru Elica Kostovová a Sü Ťie-jü. Do druhého turnaje na túře WTA nastoupila, a první zápasy vyhrála, na antukovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2022 v Rabatu. Deblovou soutěž odehrála s Britkou Emily Webleyovou-Smithovou. Přes Anastasiji Dețiucovou a Janu Sizikovovou prošly do semifinále, v němž je vyřadily druhé nasazené Niculescuová s Panovovou.[8]
Průlom do první stovky deblového žebříčku WTA učinila 5. prosince 2022, kdy se po triumfu ve čtyřhře na 60tisícovém turnaji ITF Aberto da República v rodném Riu posunula ze 108. na 96. místo.[9] O týden dříve si odvezla premiérový titul ze série WTA 125 poté, co s krajankou Luisou Stefaniovou ovládly Montevideo Open 2022. Ve finále zdolaly Američanku Quinn Gleasonovou s Francouzkou Elixane Lechemiovou. V sezóně 2023 si po boku Lidzije Marozavové zahrála úvodní dvě deblová finále na okruhu WTA Tour. Z prvního z nich na Morocco Open 2023 odešly poraženy od Santamariové a Sizikovové, s níž v Rabatu odehrála předchozí ročník.[10] Na travnatém Bad Homburg Open již závěrečný duel zvládly. Po výhře nad japonsko-rumunskou dvojici Hozumiová a Niculescuová vybojovala premiérový titul. Bodový zisk ji v červenci 2023 posunul do elitní světové šedesátky deblové klasifikace.[11]
Na grandslamu debutovala čtyřhrou French Open 2023, do níž s Irynou Šymanovičovou zasáhly až jako náhradnice. Ve druhém kole podlehly třetím nasazeným Hunterové s Mertensovou. Také do Wimbledonu 2023 nastoupily s Marozavovou z pozice náhradnic. Ve třetí fázi nezvládly utkání s Kalašnikovovou a Šymanovičovou, s níž odehrála předchozí pařížský grandslam. Kategorie WTA 1000 se poprvé zúčastnila srpnovým National Bank Open 2023 v Montréalu. Časnou porážku jim přivodily pozdější vítězky turnaje Aojamová se Šibaharaovou z Japonska. Na říjnové „tisícovce“, pekingském China Open 2023, postoupila v páru s Luisou Stefaniovou do semifinále, když vyřadily druhou světovou dvojici Coco Gauffová a Jessica Pegulaová. Po skončení se poprvé v kariéře posunula do elitní padesátky deblového žebříčku, kterou uzavírala na 50. místě.[8]
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0) |
| WTA 1000 (0) |
| WTA 500 (0) |
| WTA 250 (1–1) |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | květen 2023 | Rabat, Maroko | antuka | Lidzija Marozavová |  Sabrina Santamariová Jana Sizikovová |
6–3, 1–6, [8–10] |
| Vítězka | 1. | červen 2023 | Bad Homburg, Německo | tráva | Lidzija Marozavová |  Eri Hozumiová  Monica Niculescuová
|
6–0, 7–6(7–3) |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–0 Č) | |
Čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | listopad 2022 | Montevideo, Uruguay | antuka | Luisa Stefaniová
|
Quinn Gleasonová  Elixane Lechemiová
|
7–5, 6–7(6–8), [10–6] |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
| 10 000 $ tournaments | — |
Dvouhra (4 tituly)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2019 | Cancún, Mexiko | tvrdý | Thaisa Grana Pedrettiová
|
7–6(7–3), 7–6(7–4) |
| 2. | srpen 2019 | Cancún, Mexiko | tvrdý |  Emilie Lindh
|
6–1, 6–3 |
| 3. | leden 2020 | Cancún, Mexiko | tvrdý | Taylor Ngová
|
6–3, 6–2 |
| 4. | únor 2020 | Cancún, Mexiko | tvrdý |  Verena Melissová
|
6–7(7–4), 7–5, 6–4 |
Čtyřhra (11 titulů)
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Martins na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Ingrid Martins [online]. South Carolina Gamecocks, 2018-06-22 [cit. 2024-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-04. (anglicky)
- ↑ Ženská čtyřhra na Australian Open 2024 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ženská čtyřhra na Dubai Tennis Championships 2024 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ingrid Martinsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 16. ledna 2024
- ↑ Ingrid Martinsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 16. ledna 2024
- ↑ Ingrid Martinsová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 16. ledna 2024
- ↑ DANAHER, Abe. Ingrid Martins finds support and fans in IIT faculty. sc.edu [online]. University of South Carolina, 2019-05-03 [cit. 2024-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-15. (anglicky)
- ↑ a b Ingrid Martins Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ingrid Martins confirmada entrada no top 100 pela primeira vez. Terra [online]. 2022-12-04 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ Bronzetti outlasts Grabher in Rabat; wins first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-28 [cit. 2024-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-28. (anglicky)
- ↑ Ingrid Martins vence jogo de "dois dias" e conquista seu primeiro título WTA. GZH [online]. 2023-07-02 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (portugalsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Martinsová na Wikimedia Commons - Ingrid Martinsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Ingrid Martinsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ingrid Martinsová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Ingrid Martinsová na Instagramu
