Hvězdoš jarní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHvězdoš jarní
alternativní popis obrázku chybí
Hvězdoš jarní (Callitriche palustris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod hvězdoš (Callitriche)
Binomické jméno
Callitriche palustris
L.
Synonyma
  • Callitriche verna [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězdoš jarní (Callitriche palustris) je obojživelná rostlina, druh rodu hvězdoš, rostoucí ve vodním prostředí i na pevné půdě ve vlhkém substrátu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen převážně na severní polokouli. Roste téměř v celé Evropě vyjma středomořských oblastí, Britských ostrovů a zemí Beneluxu kde je poměrně vzácný. Vyskytuje se v Rusku od západních hranic přes celou Sibiř až na Dálný východ, dále v Japonsku, Koreji, na Taiwanu a téměř v celé Číně severně od Himálají. Na území Severní Ameriky vyrůstá od Mexika přes Spojené státy do Kanady i Grónska. Jako zavlečený druh byl zaznamenán v Austrálii, na Nové Guineji i Nové Kaledonii. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně téměř po celém území, hlavně však v mezofytiku rybničních oblastí v západní polovině státu.

Je to rostlina rostoucí jak trvale ve vodním prostředí, tak i v místech která bývají na čas bez vody, je typický zástupce druhu ze stanovišť s kolísajícím vodním sloupcem. Ve vodních nádržích roste většinou na sluncem prohřátých okrajích s plytkou vodou. Vyrůstá také z vlhkého bahnitého substrátu, např. z obnažených den rybníků kde často dominuje. Osídluje různé terénní sníženiny zaplavované vodou, mělké tůně, mokřadní louky a rozličné kaluže. Vyskytuje se od nížin až do výšky téměř 3000 m n. m.mezotrofnícheutrofních vodách. V Evropě, na rozdíl od Severní Ameriky, neroste v tekoucích vodách.[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to jednoletá jednodomá rostlina žlutozelené nebo světle zelené barvy. V uzlinách větvené křehké lodyhy bývají dlouhé obvykle do 30, výjimečně i do 70 cm, ve dnu koření tenkými niťovými kořínky. Delší lodyhy ve vodě rostoucích rostlin jsou na konci zakončené plovoucí růžici listů složenou ze 7 až 15 listů, u pozemních jedinců jsou lodyhy kratší, často v uzlinách vypouštějí kořínky a nemají na koncích růžice.

Lodyha, z počátku drobně chlupatá stejně jako listy, je hustě porostlá vstřícnými polymorfními listy dlouhými 1,5 až 21 mm a širokými 0,4 až 4,5 mm, jejich 1 až 5žilné celokrajné čepele mívají nejčastěji tvar úzce čárkovitý až kopinatý; listy růžice bývají obvykle obvejčité.

Drobné, jednopohlavné květy bez okvětí se normálně vyvíjejí pouze vynořené. V listové růžici vyrůstá v obou paždích protilehlých listů nejběžněji po jednom nebo dvou květech, většinou rozdílného pohlaví. Samčí květ má tyčinkunitkou dlouhou 0,2 až 3 mm a prašník se žlutými, kulovitými nebo mírně elipsoidními pylovými zrny. V samičím květu jsou dvě vzpřímené nebo slabě zakřivené čnělky vyrůstající ze svrchního dvoupouzdrého semeníku, v každém pouzdru je po dvou vajíčkách. Zprvu dvoudílný semeník se po opylení stává sekundárně čtyřdílným. Počet chromozomů (2n) = 20.[3][4][6][7]

Opylování[editovat | editovat zdroj]

U hvězdoše jarního dochází při opylování k tzv. vnitřní geitonogamií. V samčím květu klíčí pylová láčka již v prašníku a prorůstá nitkou tyčinky a vegetativním pletivem až do čtyřdílného semeníku ve vedlejším květu rostoucího ve stejném nebo protilehlém paždí listu. Prašníky se vůbec neotvírají a vytvářejí málo pylu, zpravidla je v prašníku jen několik pylových zrn. K tomuto opylení dochází bez ohledu zda je květ ve vodě nebo nad vodou.

Připouští se, že k opylení květů čnících zpod listů plovoucích růžic může dojít i anemogamií (pylem roznášeným větrem) nebo epihydrogamií (pylem plovoucím po hladině). Po opylení samičího květu se tyčinky a blizny stáčejí pod hladinu a plody se vyvíjejí ponořené. Rostlina vykvétá od června do srpna a semena dozrávají od září do října.[3][4]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Plodem je poměrně malá, tmavě hnědá až černá obvejčitá nebo široce eliptická tvrdka složená ze 4 dílků (semen). Je vždy vyšší než širší a v suchém stavu je obvykle dlouhá 0,9 až 1,2 mm a široká 0,7 až 0,9 mm. Na vrcholu nebo po celém obvodu má úzké křídlo o šířce maximálně do 0,15 mm, nemá na sobě zbytky po čnělce. Hvězdoš jarní se může rozmnožovat jak semeny, tak i vegetativně pomoci zakořeňování lodyh a jejich úlomků. [3][4][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. PAULIČ, Radim. BioLib.cz: Hvězdoš jarní [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 06.08.2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d PRANČL, Jan. DP: Taxonomická revize rodu Callitriche v ČR [online]. Univerzita Karlova, PřF, Katedra botaniky, Praha, rev. 29.08.2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Hvězdoš jarní [online]. BOTANY.cz, rev. 10.11.2009 [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  5. Česká národní fytocenologická databáze: Callitriche palustris [online]. Botanický ústav AV ČR, Brno a Ústav botaniky a zoologie, PřF MU, Brno [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Flora of China: Callitriche palustris [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Southwest Environmental Information Network: Callitriche palustris [online]. Southwest Biodiversity Consortium, Arizona State University, Tempe, AZ, USA [cit. 2012-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]