Přeskočit na obsah

Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská
švédská a norská královna
Portrét
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská (Alexander Roslin, 1774)
Doba vlády5. června 1809 – 5. února 1818
4. listopadu 1814 – 5. února 1818
Úplné jménoHedvika Alžběta Šarlota
Narození22. března 1759
Eutin
Úmrtí20. června 1818 (59 let)
Stockholm
Sňatek7. června 1774
ManželKarel XIII.
PotomciLuisa Hedvika Švédská
Karel Adolf Švédský
DynastieHolstein-Gottorp
OtecFridrich August I. Oldenburský
MatkaUlrika Frederika Vilemína Hesensko-Kasselská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská (plným jménem německy Prinzessin Hedwig Elisabeth Charlotta von Schleswig-Holstein-Gottorf, švédsky Hedvig Elisabet Charlotta; 22. března 1759, Eutin20. června 1818, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Karla XIII. švédskou královnou v letech 18091818.

Původ, mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako poslední ze tří dětí lübeckého biskupa a oldenburského vévody Fridricha Augusta I. a jeho manželky Ulriky Frederiky Hesensko-Kaselské.

Její rodiště Eutin, kde v klidu prožila první roky svého života, se nacházelo ve vévodství Holsten-Gottorp, jež bylo územně natolik zredukované, že ztratilo téměř jakýkoli význam. Byla však neteří švédského krále Adolfa I. Frederika a jako taková sestřenice Gustava III. i svého manžela Karla XIII.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

V patnácti letech, 7. června roku 1774 se ve Stockholmu provdala za švédského prince Karla, vévodu ze Södermanlandu, mladšího bratra švédského krále Gustava III., který se po palácovém převratu v roce 1809 stal švédským králem. Dojednání tohoto dynastického spojení bylo v králově režii, manželství bylo tedy uzavřeno bez nadšení na obou stranách a oba manželé v něm byli nešťastní. Karel nenáležel k nejvěrnějším manželům – vedle dalších krátkých avantýr jeho poměr s hraběnkou Augustou Löwenhjelm trval řadu let a narodil se z něj syn Carl Axel Löwenhielm (1772–1861). Ani Hedvika se neodříkala mimomanželských potěšení – hovořilo se o jejím románku s hrabětem Axelem von Fersenem, který byl pravděpodobně i milencem francouzské královny Marie Antoinetty.

Z jejich manželství se narodily dvě děti, obě však zemřely jako novorozeňata:

  • 1. Luisa Hedvika (*/† 2. 7. 1797)[1]
  • 2. Karel Adolf (4. 7. 1798 – 10. 7. 1798)[2]
Královna Hedvika na portrétu z roku 1809.

Hedvika měla na dvoře Gustava III. dobrou pozici. Byla ženou rozhodnou a komunikativní a byla svým způsobem prostředníkem v rozepřích uvnitř královské rodiny. Udržovala jediné a pevné přátelství s hraběnkou Žofií von Fersen.

Její vliv v královské rodině se zvětšil za panování Gustava IV. Adolfa. Po revoluci 13. března roku 1809, která Gustava Adolfa svrhla, se Hedvika zařadila mezi podporovatele jeho syna Gustava a napřela všechny síly k tomu, aby se stal dědicem trůnu pod poručnictvím vévody Karla ze Södermanlandu, jejího manžela. Její plány však se zhatily, neboť kromě toho, že byl Gustav Adolf IV. svržen z trůnu, odhlasoval Riksdag i vyloučení jeho potomků z následnictví. Novým králem byl zvolen vévoda Karel a Hedvika se stala královnou. Korunovace se uskutečnila 29. června roku 1809 korunována v stockholmské katedrále sv. Mikuláše. O pět let později, v roce 1814, když bylo Dánsko rozhodnutím Vídeňského kongresu sankcionováno za podporu Napoleonovi odtržením Norska a země byla přičleněna do unie se Švédskem, přidala ke svému titulu švédské královny i titul královny Norska. Korunovace ve Norsku se však již neuskutečnila pro špatný zdravotní stav jejího manžela, který zemřel 5. února roku 1818. Královna sama zemřela nedlouho po něm, 20. června téhož roku. Byla pochována po boku svého manžela a dětí v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.

Nová dynastie

[editovat | editovat zdroj]

Problémem ovšem byla otázka Karlova nástupce na trůn, neboť Karel neměl dědice a následníka. Zatímco Hedvika podporovala variantu, aby na trůnu setrvala rodina Holstein-Gottorp, její manžel byl jiného názoru, především však parlament striktně zamítl návrat rodiny Gustava IV. Adolfa na trůn a dal přednost následníkovi adoptivnímu. Karel XIII. tedy adoptoval hned v roce 1809 Kristiána Augusta von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg (17681810), který však po roce (28. května roku 1810) zemřel; poté Karel adoptoval napoleonského generála Jeana-Baptista Bernadotteho, který se stal následníkem a po Karlově smrti jako Karel XIV. Jan švédským králem, založiv tak novou dynastii, jež panuje ve Švédsku dodnes.

Pozornosti zasluhují publikované královniny deníky, které psala po celou dobu svého pobytu ve Švédsku, popisujíc v nich život na královském dvoře. Jsou cenným pramenem poznání soudobé politické situace a společenských poměrů ve Švédsku.

Dochovala se rovněž korespondence s Žofií von Fersen (od roku 1800), jež stejně jako její deník vypovídají o intrikách na švédském dvoře v této době.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
Frederika Amálie Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
Fridrich August I. Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich VI. Bádensko-Durlašský
 
 
Fridrich VII. Bádensko-Durlašský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Magdalena Falcká
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
Vilém VI. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel I. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Braniborská
 
 
Maxmilián Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jakub Kettler
 
 
Marie Amálie Kuronská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Braniborská
 
 
Ulrika Frederika Vilemína Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Ludvík VI. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dorotea Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Frederika Šarlota Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingensko-Oettingenská
 
  1. Louise Hedwig of Sweden (1797-1797) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Carl Adolph of Sweden (1798-1798) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Švédská královna
Předchůdce:
Frederika Dorotea Bádenská
18091818
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská
Nástupce:
Désirée Clary
Norská královna
Předchůdce:
Marie Žofie Hesensko-Kasselská
18141818
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská
Nástupce:
Désirée Clary