Fridrich VI. Bádensko-Durlašský

Fridrich VI. Bádensko-Durlašský
	bádensko-durlašský markrabě
Narození	16. listopadu 1617; Durlach
Úmrtí	10/31. ledna 1677; Durlach
Manželky	Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská; Johana Bayer ze Sendau
Potomci	Fridrich Kazimír Bádensko-Durlašský; Kristýna Bádensko-Durlašská; Eleonora Kateřina Bádensko-Durlašská; Fridrich VII. Bádensko-Durlašský; Karel Gustav Bádensko-Durlašská; Kateřina Barbora Bádensko-Durlašská; Johana Alžběta Bádensko-Durlašská; Frederika Eleonora Bádensko-Durlašská; Fridrich z Münzesheimu; Jan Bernard z Münzesheimu
Dynastie	Zähringové
Otec	Fridrich V. Bádensko-Durlašský
Matka	Barbora Württemberská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich VI. Bádensko-Durlašský (16. listopadu 1617, Durlach – 10./31. ledna 1677) byl od roku 1659 do své smrti bádensko-durlašským markrabětem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fridrich se narodil na zámku Karlsburg v Durlachu jako nejstarší syn markraběte Fridricha V. Bádensko-Durlašského a jeho první manželky Barbory Württemberské. Studoval ve Štrasburku a Paříži, kde se mu zalíbila především válečná věda. Později se účastnil obrany německých území proti osmanskému vpádu v roce 1663. Zapojil se také do francouzsko-nizozemské války.

Po třicetileté válce, která skončila v roce 1648, neměl čas, aby si odpočinul od válečného řemesla. Na počátku roku 1663 pronikli Turci hluboko do Uher. Císařská armáda Leopolda I. začala organizovat společnou obranu proti Turkům a požadovala, aby Baden-Durlach poskytl také jednotky. Fridrich VI. se této války účastnil jako generálmajor.

Císař ještě před začátkem války Fridrichovi a jeho bratranci, markraběti Vilémovi Bádenskému, udělil právo užívat titulaturu Jasnost. Tento titul byl dědičný do roku 1803, kdy markrabě Karel Fridrich Bádenský v roce 1771 znovu spojil bádenské markrabství a byl po velkém rozšíření svého území povýšen na kurfiřta.

Během bitvy proti Turkům se Fridrichův bratranec Ludvík Vilém I. Bádenský vyznamenal a získal přezdívku Turecký Ludvík. Poté, co byli Turci poraženi, se Fridrich na straně Nizozemska účastnil francouzsko-nizozemské války. V roce 1676 začal obléhat pevnost Philippsburg; poté, co se město 17. září téhož roku vzdalo, bylo připojeno k bádensko-durlašskému území.

Fridrich VI. zemřel 10. nebo 31. ledna 1677 na rodném zámku Karlsburg v Durlachu. Nástupcem se stal jeho syn Fridrich jako markrabě Fridrich VII.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Fridrich se poprvé oženil jako pětadvacetiletý 30. listopadu 1642 s o rok starší Kristýnou Magdalenou Falcko-Zweibrückenskou (1616–1662), dcerou falckraběte Kazimíra. Spolu měli manželé osm dětí:

Fridrich Kazimír Bádensko-Durlašský (1643–1644)
Kristýna Bádensko-Durlašská (22. dubna 1645 – 21. prosince 1705),
⚭ 1665 markrabě Albert II. Braniborsko-Ansbašský (18. září 1620 – 22. října 1667)

⚭ 1681 vévoda Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský (15. července 1646 – 2. srpna 1691)
Eleonora Kateřina Bádensko-Durlašská (*/† 1646)
Fridrich VII. Bádensko-Durlašský (23. září 1647 – 25. června 1709), markrabě bádensko-durlašský od roku 1677 až do své smrti, ⚭ 1670 Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská (6. února 1649 – 25. dubna 1728)
Karel Gustav Bádensko-Durlašský (27. září 1648 – 24. října 1703), ⚭ 1677 Anna Žofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. října 1659 – 28. června 1742)
Kateřina Barbora Bádensko-Durlašská (4. července 1650 – 14. ledna 1733)
Johana Alžběta Bádensko-Durlašská (6. listopadu 1651 – 28. září 1680) ⚭ 1673 markrabě Jan Bedřich Braniborsko‑Ansbašský (18. října 1654 – 22. března 1686)
Frederika Eleonora Bádensko-Durlašská (*/† 1658)

Fridrichovo druhé manželství bylo morganatické. Jeho druhou manželkou se stala Johana Bayer ze Sendau (1636–1699). Jejich potomci získali titul baron z Münzesheimː